Sociální hry: nové místo pro reklamu
Hry na Facebooku či Googlu+ překonaly v zásahu nejsledovanější pořady amerických televizí. Reklamní investice letos dosáhnou téměř 300 mil. dolarů.
Stavění měst, pěstování zeleniny či mafiánské přestřelky jsou na Facebooku a jemu podobných záležitostí natolik oblíbenou, že publikum sociálních her svou velikostí v USA poprvé předčilo většinu primetimových pořadů tamních televizí. A na rozdíl od nich, díky zvyšujícímu se počtu uživatelů sociálních sítí, neustále roste.
To si začínají uvědomovat také zadavatelé, jejichž reklamní investice do tohoto kanálu dle agentury Nielsen jen letos dosáhnou 293 mil. amerických dolarů. Výhledově se má pak částka do roku 2015 zpětinásobit.
Trh sociálních her, jemuž globálně vévodí s
oftwarová firma Zynga, proto v poslední době zažil řadu významných akvizic. Americká společnost Disney koupila tržní dvojku Playdom, na klasické počítačové hry specializující se EA zase pohltila vývojáře firmy Playfish.
Nákup virtuálního zboží, které si pořizují asi dvě procenta všech hráčů, činí u některých producentů her až 90 % příjmů. Ti se proto snaží o jejich diverzifikaci a ostatním zadavatelům stále častěji nabízejí reklamní prostor či třeba kompletní branding chystaných projektů. Podobnou komunikaci v USA zatím testovaly například řetězce McDonald’s či 7-Eleven.
Aby však podobná iniciativa vynikla, je krom nápadité hry potřeba i kvalitní cross promotion. Jako příklad takového je v zahraničí nejčastěji uváděn úspěch projektu Webkinz, který kombinuje sociální hru s e-shopem plyšových hraček. Naopak při nákupu plyšáka v obchodě zákazník získá kód pro přístup ke své hračce v online světě.
Jenže zatímco herní vývojáři reklamní prostor ve velkém nabízejí, sami na Facebooku patří k největším inzerentům. Kvůli zostřující se konkurenci, nových gamesek se na největší sociální síti objeví hned několik denně, už na virální šíření her nelze spoléhat. Marketing tak podle Johna Pleasantse, CEO již zmiňované firmy Playdom, dosahuje až třetinu nákladů na vývoj a uvedení nového projektu.
Nakolik je takový obchodní model udržitelný pro samotný Facebook, zůstává otázkou. Zatím totiž až příliš nápadně připomíná byznys model startupů z přelomu milénia, nyní označovaných jako bublina „dot com“.
