Přístupy značek Red Bull a Monster ke svým hvězdám

sobota, 23. března 2013, 09:45 Marketing MediaGuru

Základem komunikační strategie obou firem je event marketing, v čem se ale společnosti liší, je přístup k výchově hvězd.

Výrobce energetických nápojů Monster prezentuje svou strategii jako odlišnou od snah většiny firem utrácet peníze za najímání marketingových agentur, výrobu televizních reklam, radiových spotů a billboardů za účelem toho, aby nám sdělily, jak dobré jsou jejich výrobky. V Monsteru se snaží především podporovat samotnou scénu (ať už sportovní nebo hudební) s dodatkem zdůrazňující význam životního stylu: „Kdo sní o tom, že zakotví v práci od devíti do pěti? Všichni jsme přece snili o tom stát se profesionálními sportovci nebo hudebníky, a žít tak způsobem, který z nás dělá to, co jsme.

Armáda proti akademii

Společnost Monster podporuje své hvězdy v rámci konceptu s názvem Monster Army, který je zaměřen na zlepšování mladých sportovců (v disciplínách, jako je motocross, surfboarding nebo sjezdové lyžování) ve věku 13–21 let. Pro vstup do programu jsou stejně důležitá kritéria jako sportovní disciplína, místo pobytu, schopnosti a marketingová hodnota. Povinností sportovce je především účast na akcích a pořizování množství fotografií a videí. Videa s nejlepšími kousky, jako je například tato kompilace skateboardových triků, mají potom potenciál k virálnímu šíření internetem.

Monster samozřejmě sponzoruje také již takzvaně „hotové” sportovce, například závodníka formule jedna týmu Mercedes Nico Rosberga. Právě na jezdcích formule jedna se dá ukázat rozdílnost strategií, a sekundárně i postavení obou firem. Red Bull nejenom, že vlastní hned dvě stáje z jedenácti, které se šampionátu F1 účastní, navíc aktuální trojnásobný mistr světa Sebastian Vettel (závodící právě za stáj Red Bull) nastoupil do juniorského závodního týmu Red Bullu už v jedenácti letech.

Společnost Red Bull natočila o cestě své závodní stáje za úspěchem půlhodinový dokument.

Monster má přece jen trochu blíže ke street scéně, než k překonávání rekordů. Loni uspořádal například tyto závody v Rotterdamu:

Bulvár může zajistit další publicitu

Na podzim roku 2012 se proslavil Felix Baumgartner, respektive celá společnost Red Bull, když svým skokem téměř z hranice vesmíru překonal hned trojici rekordů:

Největší rychlost při volném pádu a překonání nadzvukové rychlosti – 1342.8 km/h.

Volný pád z nejvyšší nadmořské výšky – 39 014 metrů.

Nejvyšší dosažená výška v balónu řízeném člověkem – 39 043 metrů.

O zhruba měsíc později po samotné úspěšné akci Felix Baumgartner v několika rozhovorech prozradil, že málem se ke skoku a překonání rekordu neodhodlal kvůli nečekaným záchvatům klaustrofobie, které pociťoval ve svém skafandru. Bez ohledu na to, jak moc je uvěřitelné tvrzení, že Baumgartnerovy predispozice k podobným potížím unikly zdravotním testům, a byly tedy nečekané, je vidět, že strategie Red Bullu byla úspěšná. Spojovat své produkty s lidmi jednoznačně zapsanými do lidské historie (zmiňovaný Sebastian Vettel je pro změnu nejmladším trojnásobným mistrem světa historie závodů F1) přináší možnosti postupně dávkovat více či méně pikantní informace o konkrétní osobnosti, která díky svému rekordmanství hned tak z paměti lidí nezmizí.

Slavné skoky Felixe Baumgartnera:

Autor textu: Jan Vávra