Prodejci potravin zavádějí elektronické cenovky

Billa má od července elektronické etikety na 11 obchodech, zdroj: Billa

Elektronické cenovky se v posledních několika letech staly předmětem zájmu větších maloobchodních řetězců, které postupně začínají tento digitální prvek zavádět. Pochvalují si především úsporu času zaměstnanců a logicky i papíru. Možnost rychle reagovat na změny cen a snížení chybovosti společně s vlnou trendu šetření životního prostředí dostávají tak přednost před vyššími náklady, které jsou považovány za hlavní úskalí této technologie. Ty se totiž pohybují v hodnotě desítek milionů korun, pokud by se systém zavedl v celé síti prodejen, zhruba stovky tisíc korun na jednu, přičemž návratnost je zhruba čtyři až pět let.

To, že je používají, někdy jen u určitého druhu zboží a ve vybraných kamenných obchodech prodejci elektroniky jako Datart, Alza.cz nebo CZC.cz, není až tak překvapivé. Kompletně v rámci celé sítě je ale delší dobu má jen Tchibo, které je pilotně nasadilo v obchodě v Metropoli Zličín na podzim 2016 a po úspěšném testu je pak ve druhé polovině roku 2017 zavedli do všech obchodů v ČR i na Slovensku. Celkem se to týká 54 obchodů (38 + 16, elektronické cenovky nemají outletové prodejny a pop-up story).

Tchibo má elektronické cenovky od roku 2017 v celkem 54 obchodech v ČR a na Slovensku. zdroj: Tchibo

Tchibo přesvědčil ke změně fakt, že mění zhruba čtvrtinu sortimentu každý týden. „V rámci našeho obchodního modelu přicházíme každý týden s kompletně novou kolekcí spotřebního zboží čítající 30 až 60 nových produktů. V obchodech se vždy prodává souběžně šest kolekcí a všechny prodejny každý týden přesunují zboží tak, aby nová kolekce byla vždy na stejném místě,“ říká Tomáš Zahradník, ředitel obchodů společnosti Tchibo Praha. Řešili, že jak časově, tak fyzicky bylo pro zaměstnance značně náročné měnit v takové frekvenci cenovky a často měli směnu údajně i tři hodiny navíc, jen aby změnili ceny. „Nám se podařilo tuto dobu zkrátit na desetinu,“ uvedl na konferenci Retail in Detail s podtitulem Strategic Pricing Martin Rösler, který má na starosti poradenství a prodej ve VKF Renzel, jež je jednou z firem, která se instalací elektronických cenovek zabývá.

Postoj k elektronickým cenovkám se ale začíná měnit a v posledních dvou letech je začala testovat a postupně instalovat i řada prodejců potravin. Loni v létě je ve velkém nainstaloval jako první na své prodejny Kaufland. Aktuálně je má v úseku ovoce a zeleniny na všech prodejnách.  „Na displeji se ukazují stejné informace jako na běžných, tištěných cenovkách. Především se jedná o jednotkové množství, země původu apod.,“ říká Renata Maierl, tisková mluvčí Kauflandu.

Podobně loni v květnu začal elektronické etikety testovat řetězec Billa na prodejně v Poděbradské ulici v Praze. Letos v červenci pak dokončili implementaci na dalších deseti prodejnách a další jejich rozšíření má společnost v plánu i vroce 2020. Ročně tak řetězec údajně ušetří více než 2,5 milionu listů papíru. Vzhledem k tomu, že z jednoho vzrostlého stromu lze vyrobit až 80 tisíc papírových archů A4, instalací elektronických cenovek na jedenácti svých prodejnách tak zachrání Billa každoročně před pokácením 28 vzrostlých stromů. „V souladu s naší interní strategií udržitelného podnikání výrazně šetříme papír na tisk cenovek pro každý jednotlivý artikl, kterých ročně uvádíme na trh téměř 3000,“ dodává Tomáš Zahradník.

Díky elektronickým cenovkám ušetří ročně přes 2,5 milionu listů papíru, zdroj: Billa

Albert testuje elektronické cenovky od letošního února na prodejně v Praze v obchodním centru Galerie Butovice na odděleních pečiva, masa a ovoce a zeleniny a následně do uličky s kávou a čajem. Penny Market je chce rovněž začít testovat, ale jen na několika málo prodejnách. „Můžu potvrdit, že elektronické cenovky jsou jednou z inovací, kterou se aktuálně zabýváme. V rámci pilotní fáze je na vybraných prodejnách instalujeme již v letošním roce,“ dodává Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny Marketu, ale konkrétní být nechce.

Již před deseti lety testovalo elektronické cenovky Tesco, ale nakonec inovaci nevyužilo. Momentálně je řetězec ani netestuje, protože se prý neosvědčily. Ostatně podle experta Martina Röslera byl systém, který Tesco používalo, už tehdy zastaralý. Dnešní trh nabízí údajně již vyspělejší systémy, kdy stačí několik málo komponentů, počítač, kam se nainstaluje software, a elektronické cenovky pak fungují na bázi wi-fi, která přes router propojuje databázi výrobků založenou na EAN kódech a příslušných atributech výrobku s vybranou cenovkou.

Omezení displeje je podle Martina Röslera pouze v barvách, kdy systém sice dokáže zobrazit QR kódy, obrázky atd., ale pouze ve třech barvách, černé, bílé a červené. Funguje na bázi elektronického papíru a nikoli LCD, je extrémně energeticky úsporný a reálná životnost baterií v cenovkách je 4 až 5 let, tedy zhruba na 10 tisíc změn. „Návratnost je zhruba 4,5 roku, do první výměny baterií to máte zaplaceno,“ říká Rösler. Životnost je zhruba 7 až 12 let.

Displej může fungovat jen se třemi barvami, černou, bílou a červenou, zdroj: Tchibo

Pokud by se cena měnila klasicky, zjistila firma VKF Renzel průzkumem mezi svými zákazníky, že jedna změna ceny stojí mezi 4 až 5 korunami. Elektronická cenovka je v tomto směru údajně levnější a rychlejší. I Renata Maierl potvrzuje: „Mezi výhody elektronických cenovek patří především úspora papíru, lidské práce a času obecně, nižší chybovost a rychlost aktualizace cen, naprostá shoda s pokladním systémem.“

Do budoucna se počítá, že se bude elektronická cenovka dát využít i jinak, než jen k rychlému přeceňování a informaci pro zákazníka o složení produktu a kde byl vyroben. Testují se různé možnosti nabídek a slev po přiložení mobilního telefonu či karty. Díky tomu, že obchodníci přesně vědí, kde se zákazník nachází, ho budou moci sledovat a získávat tak další marketingová data.