Spojujeme Česko: Stát chce podpořit vnitřní obchod a české živnostníky

Robin Čumpelík, foto: Lukáš Socha

Tým věnující se Inovační strategii ČR 2019-2030 připravuje pod vedením Robina Čumpelíka nový projekt, jehož cílem je podpořit český vnitřní trh, služby, podnikatele a vše stavět na české kvalitě. Projekt má přitom ambice propojit pod sebe i další podobné kampaně a projekty, které v posledních dvou měsících vznikaly. Navázat chce na již existující platformu Spojujeme Česko, ale také společně s dalšími organizacemi Czech Tourism, Česká centra, CzechInvest a Czech Trade postupovat v komunikaci koordinovaně a jednotně. A jednotně komunikovat i směrem do zahraničí jako #CzechNetwork. O komunikaci jsme mluvili s Robinem Čumpelíkem.

Nový projekt Spojujeme Česko a Česká kvalita má za cíl podpořit české živnostníky a řemeslníky. Jaký je přesně koncept projektu?

Jde o podporu živnostníků, podnikatelů a jejich malých a středních firem s příjmem do dvou milionů korun ročně. Pokud stát něco nyní může ovlivnit, pak je to podpora vnitřního trhu, a to nejen dotacemi, ale i pomocí komunikace. Spojujeme Česko poskytuje určitou platformu pro přenos inovací a nápadů. Zároveň chceme apelovat na vědomí spotřebitelů, aby sledovali původ zboží pod značkou Česká kvalita. Nechceme lidem doporučovat, kam mají chodit nakupovat, ale upozornit je na to, že nákupem českých produktů podporují hrubý domácí produkt a národní důchod. Naším cílem je připravit kampaň, která podpoří vnitřní obchod a českou ekonomiku. Přirovnal bych to k tomu, když si Czech Tourism měří, jaký přínos mají marketingové aktivity na podporu cestovního ruchu pro HDP. Rád bych tento typ výkonnostního marketingu aplikoval i v případě živnostníků. Česká kvalita je pak přímo značka, kterou bychom rádi rozvinuli jak v rámci vnitřního trhu, tak ji budeme budovat pro exportní výrobky.

Podaří se vám spočítat, jak se podpora investovaná do českých výrobků a služeb promítne do HDP?

Je důležité kromě hrubého domácího produktu (HDP) sledovat aktuální vývoj hrubého národního důchodu (HND). Hrubý národní důchod (nebo produkt) je celková hodnota statků a služeb vytvořená občany státu, která zůstává na území státu. Vzhledem k rozsáhlému působení zahraničních firem v ČR, má HND větší vypovídající schopnost, protože je očištěn od odlivy zisků z ekonomiky. Sledujeme tím skutečné faktury podpory přidané hodnoty, které souvisí s růstem ekonomiky. V rámci Inovační strategie budeme klást důraz na nastavení podobných indikátorů měřitelnosti (KPI). Jde o důležitý proces směrem k naplňování strategie a budování ČR jako inspirativní země pro budoucnost. Výsledky ze světa hovoří jasně – země, které se rozhodly zasvětit budoucnost inovacím, jsou dnes na vrcholu socioekonomického žebříčku. A právě taková je i naše vize pro Českou republiku. Buďme ambiciózní – do roku 2030 bychom nás rádi dostali mezi dvacet nejvyspělejších ekonomik světa.

Často se skloňuje slovo soběstačnost, je vaším cílem podpořit i soběstačnost České republiky?

Mám radost, že v posledních týdnech společností rezonuje právě slovo soběstačnost. Pravdou je, že inovace a podpora výzkumu a vývoje jsou asi nejsilnější strategií pro podporu vnitřního trhu. Příležitosti jsou jednoznačné – využití kapacit a nasycení výroby v podnicích, udržitelná zaměstnanost, podpora spotřebitelského chování, podpora živnostníků, a tím podpora průmyslových segmentů jako je zdravotnictví, cestovní ruch a další. Vše je ovšem věcí priorit, na které se orientujeme v období krize, ale také po jejím skončení. Ministerstvo průmyslu a obchodu obratem připravilo vznik nových programů pro silnou podporu transferu technologií, které souvisejí s Covid-19 – programy Czech Rise Up, Country For Future – a také přeorientování evropských dotací a vypsání speciálních výzev Technologie. Soběstačnost zároveň nemůže znamenat, že se uzavřeme před světem nebo se budeme jakýmkoli způsobem izolovat. Naopak je potřeba se v případě českých priorit ještě více otevřít Evropě a světu, přicházet s nabídkou řešení, nabídkou produktů, nabídkou spolupráce jako sebevědomá země, která má co nabídnout – od nápadu až po jeho montáž. Právě různorodou infrastrukturu od výzkumně vývojových kapacit až po tzv. montovny. Hledejme v tom rovnováhu, ať podpoříme ekonomickou soběstačnost jako celek, ale vše ve spolupráci s evropskými partnery. Česká republika má navíc mnoho kvalitních výrobků a inovací, jež může nabízet i v zahraničí.

Kdy chcete kampaň spustit?

Mělo by se tak státu v řádu několika týdnů, zbývá nám ještě dost práce. Po vypuknutí pandemie jsme v rychlosti spustili projekt Spojujeme Česko, který stále roste a nabalují se na něj další sféry pomoci českému vnitřnímu trhu. V reakci na Covid-19 jednotlivá ministerstva jako ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zdravotnictví a také na Úřad vlády valily nabídky a nápady od různých subjektů nebo neziskovek. Začali jsme je proto dávat na jeden rozcestník a nabídli je lidem k využití. Šlo o rychlý nástroj, který vznikl v rámci krizové komunikace, ale osvědčil se jako stabilní platforma i do budoucna. Chceme, aby všechny tyto aktivity měly jednotnou komunikační linku a nabízely chytrá řešení napříč různými sférami průmyslu, obchodu, vědy a vzdělávání. Značka Česká kvalita na to přirozeně navazuje.

Česká kvalita je přímo značka, kterou bychom rádi rozvinuli jak v rámci vnitřního trhu, tak ji budeme budovat pro exportní výrobky.

Vizuály zmíněných projektů by se tak měly propojit stejným logem nebo slogany? Jak je to myšleno?

Ano, měly by mít kodifikované národní barvy, symboly, jednotný komunikační styl ve stejných barvách. Kampaň připravujeme inhouse. Jsem přesvědčen, že stát měl v době krize investovat do jednotné komunikace. Podle našich rešerší jsme byli jednou z mála zemí, která neměla vůbec sjednocenou komunikaci. Rozhodnutí se měla předkládat v jednotných barvách, v jednom designu s českou vlajkou. Stále si myslím, že by měl vzniknout jednotný rozpočet, ze kterého by se financovala jednotná komunikace země v souvislosti s pandemií Covid-19. Mám radost, že situace přispívá akceleraci agendy Národního marketingového týmu a na zmiňovaném nyní pracujeme. Jde takřka o historickou příležitost sjednotit základní komunikaci resortů.

Kde se kampaň objeví?

Primárně na webu, sociálních sítích, vizuálech a počítáme i se zapojením ambasadorů. První fáze je minimalistická, mělo by jít o menší kampaň a dále uvidíme dle situace. Kampaň musí stát na synergiích, současných kapacitách resortů a spolupráci. Musíme se učit ještě více navzájem spolupracovat a v dnešní době využívat zdrojů, které máme aktuálně k dispozici. Hledání synergií v komunikaci veřejné správy je nejlepší strategií pro naplňování Chytrého marketingu jako jednoho z pilířů Inovační strategie ČR.

Už máte představu, jak bude ztvárněn apel směrem k zákazníkům, aby věnovali pozornost parametrům původu a kvality výrobků, o kterých jste mluvil?

Nebudeme nikomu říkat, kde nebo co by měli nakupovat. Nechceme dělat reklamu žádným konkrétním produktům, ale budeme budovat povědomí o kvalitě českých výrobků. Chceme komunikovat pozitivní příklady – příběhy, které fungují jako motivace pro budování tzv. vědomého spotřebitele, který svým spotřebitelským rozhodováním ovlivňuje okolí například podporu živnostníků, lokální ekonomiku nebo již zmiňované indikátory celkového HND. A netýká se to jen potravin nebo jiných výrobků, ale i podpory českých regionů nebo turistických destinací.

Myslím si, že by měl vzniknout jednotný rozpočet, ze kterého by se financovala jednotná komunikace země v souvislosti s pandemií Covid-19.

Promítne se kampaň i do situace kulturních a kreativních služeb, které se nyní dostaly do složité situace?

V průmyslu vidím velkou příležitost v podpoře designu, průmyslového designu, inovování tradičních produktů a dalších činnostech. Historicky jsme kulturně-kreativní národ, který vždy měl světu co nabídnout. Právě nyní je tento směr třeba podpořit ještě více než kdykoli předtím. Aktuálně jednáme s ministerstvem kultury o podpoře takzvaných kulturně-kreativních průmyslů. V této době se ukazuje, že kultura hraje v naší společnosti hned několik rolí. O tom, že dokáže bavit i povznášet, už bylo řečeno mnohé. Zatím se ale příliš nemluví o tom, že umí znatelně prospívat naší ekonomice. Hudba, divadlo, film, výtvarné umění, knihy a další obory tvoří jsou často zdrojem technologických i netechnologických inovací a s vysokou přidanou hodnotou mohou přispět také dalším hospodářským odvětvím.