Big Data: Velký objem dat se nevyužívá, je třeba změnit přístup

Viktor Mayer-Schönberger, repro: online vystoupení na konferenci Primetime for Big Data...

Chytrá data nepřinášejí pouze urychlení práce, ale nabízejí také nový pohled na realitu a umožňují pochopit celý svět, ve kterém žijeme. Na úterní konferenci Primetime for... Big Data 2020, kterou online pořádala společnost Blue Events, to uvedl hlavní host konference, profesor Viktor Mayer-Schönberger. Věří, že data pomáhají lidem přijímat lepší rozhodnutí, než pokud by se spoléhali pouze na své instinkty. A díky lepšímu pochopení je možné se posunout k inovacím.

Viktor Mayer-Schönberger ve své úvodní přednášce poukázal na to, že společnost je v současnosti s daty zavalena, ale neumí s nimi pracovat. Až 85 % dat se v Evropě vůbec nevyužije, ve světě je to 80 %. Pokud data nedokážeme využít, nemají žádnou hodnotu a ani lidstvo z nich žádné hodnoty nevytváří. Podle profesora je třeba pochopit, že hodnota v datech se odvíjí od jejich využití a také to, že data nám poskytují více než odpovědi a řešení. Klíčové také je, zda si při práci s daty klademe ty správné otázky, na které nám mají pomoci odpovědět. „Jde o to, jak si myšlení nastavíte. Data jsou příležitosti, jak pochopit svět a jsou příležitostí přiblížit se ke složité realitě,“ poukázal s tím, že přemýšlení o datech a jejich využití může vést k rozdílným výsledkům. Popsal to na příkladu technologické společnosti Google a automobilek při vývoji samořiditelných automobilů. 

Posluchače konference, která se uskutečnila online, vyzval také k otevřenosti a ke sdílení dat. „Sdílením zvyšujeme možnost využití dat a díky tomu vytvoření ekonomické i společenské hodnoty. Datový způsob myšlení je zásadní,“ sdělil.

Na jeho slova navázal Jaroslav Rys ze společnosti Škoda Auto. Také on se domnívá, že data sama o sobě nic neznamenají, pokud s nimi neumíme pracovat, nedokážeme je propojit a vytěžit z nich to cenné. Data driven přístup, který automobilka zavádí, staví na tom, že data chápe jako strategický zdroj. Podstatné při jeho aplikaci je ale změnit přístup a pochopit, že data jsou cenným zdrojem informací tam, kde už lidský mozek nestačí.

Na zavádění data driven přístupu se musí podílet jednotlivá firemní oddělení ve spolupráci s IT oddělením. Zaměstnanci tak musí být dobře motivováni k tomu, aby sami měli zájem data využívat. Zapotřebí je také použití pokročilé technické analytiky a automatizovaných (digitalizovaných) procesů. „Pokud k IT přistupujeme jako k nepříteli, nehneme se z místa. Je potřeba mít přístupná a věrohodná data, používat správné nástroje, používat je dobře, mít platformu a datové řízení,“ popsal Jaroslav Rys.

Kultura Data Driven Company, zdroj: prezentace J. Rysa na konferenci Primetime for...Big Data 2020

O zkušenost s využitím „velkých dat“ ve společnosti Plzeňský Prazdroj se podělil i Michal Dúbravský. Připustil, že společnost usilovala o několik způsobů, jak data využít, ale ne všechny pokusy se osvědčily. Například záměr uvést vlastní data management platformu ztroskotal. „V loňském roce jsme v Česku prodali 2,34 mld. piv, nejsme schopni sledovat každé prodané pivo. Naše cesta k big datům je složitější,“ zmínil na úvod.

V Prazdroji také vedle data management platformy uvažovali o získávání dat z hospod v celé České republice, o pohybu lidí, ale i v tomto případě firma shledala, že není na takový monitoring připravená. Zvažovala také umístit sensory na sudech, ale i v tomto případě zjistila, že je to obtížně proveditelné. „Nevyšlo nám to proto, že většina těch kroků vyžaduje závislost na ostatních a ani my jsme na to nebyli mentálně připraveni,“ zdůvodnil. Přesto ale Plzeňský Prazdroj práci s velkými daty nevzdává. Nově chce sbírat data o svých zákaznících pomocí mobilní aplikace a zjišťovat to, jak zákazníci chovají během dne.

Podle zkušeností Plzeňského Prazdroje ale nelze na data spoléhat slepě. Společnosti například z výzkumů vycházelo, že čeští zákaznici by neměli zájem o nápoj cider. Firma se ho přesto rozhodla zavést a výrobek Kingswood Cider se stal jedním z nejrychleji rostoucích v rámci své kategorie. „Data by nám zde pomohla k tomu, abychom byli efektivnější, ale původní myšlenka (uvést výrobek, pozn. red.) by nevznikla,“ doložil.

Vize Plzeňského Prazdroje k využití mobilní aplikace a zjišťování zákaznického chování, zdroj: prezentace M. Dúbravského na Primetime for...Big Data 2020

Zkušenosti Raiffeisenbanky s prací s velkými daty ukazují, že nejtěžší je udělat první krok. Podle Lukáše Mazánka je také dobré zvolit vhodný případ, pro který se velká data využijí. Banka konkrétně se rozhodla pracovat s produktem od firmy Profinit, který má odhalovat nevýhodné půjčky klientů u jiných finančních institucí a následně umožnit detekované klienty s lepší nabídkou. Raiffeisenbanka očekávala zlepšení detekce v úrovni jednotek procent, ale ve skutečnosti mělo být dosažené zlepšení dvojnásobné (jde o detekované transakce na ověřeném vzorku dat).    

Nela Krawiecová, která má v Českém rozhlasu na starosti datovou žurnalistiku, popsala, že dataři v ČRo se snaží z dat především hledat a zprostředkovat příběhy. Díky tomu například objevili výjimečnosti sportovce Adama Ondry ve srovnání s jinými sportovci.

-mav-