Zdroj: Shutterstock
U čtenářů a diváků oživila pandemie zájem po rychlém získávání informací, to ale nahrává šíření dezinformací. O to důležitější je role novinářů, kteří by měli umět svým konzumentům nabízet ověřená fakta. To je jeden z nejdůležitějších závěrů ankety Jak pandemie změnila způsob práce médií, do níž se zapojili novináři z deseti zemí.
Jde o respondenty z České republiky, Polska, Ukrajiny, Litvy, Estonska, Běloruska, USA, Moldavska, Rumunska a Bulharska, kteří se účastnili rozvojového programu Journey: Journalism Bootcamp pořádaném každoročně od roku 2015 nadací Bakala Foundation. Letos v létě se program uskuteční již po šesté. Přihlášky budou otevřené do 30. dubna 2021. Úspěšní kandidáti získají stipendium pokrývající veškeré náklady, včetně kurzovného, ubytování, cestovních výdajů nebo stravy.
Většina respondentů se shodla, že pandemie byla dominantním tématem zejména během prvních měsíců počáteční vlny, v létě se pak situace téměř všude uklidnila a téma zesláblo, ale na podzim a v zimě se vrátilo v plné síle.
Jednou z mála výjimek bylo Bělorusko, kde se rok 2020 odehrával především ve znamení masových protestů proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Na začátku pandemie Lukašenko dokonce tvrdil, že koronavirová hrozba neexistuje.
„Oficiální statistiky se zdály být optimistické, ale lidé si brzy uvědomili, že čísla byla zfalšována. Nemocnice byly plné, přitom se nevyžadovalo nosit roušky, restaurace zůstaly otevřené. V té době byla jediným zdrojem skutečných informací opoziční a zahraniční média. Lukašenko a jeho propaganda udělali velkou politickou chybu, která měla dopad na prezidentské volby v roce 2020. Stále více lidí mu přestává věřit,“ popisuje situaci novinářka z Běloruska, která si z důvodů aktuální situace v zemi nepřeje být jmenována.
Covid-19 šel na chvíli stranou jen v případě významných politických události. V USA jej na čas zastínily prezidentské volby či protesty proti policejní brutalitě a rasismu v souvislosti se smrtí George Floyda. V Polsku to byly jarní prezidentské volby, na podzim pak protivládní protesty v reakci na zákon o potratech. Volby do parlamentu se řešily i v Bulharsku, Estonsku a Litvě, na Ukrajině na podzim probíhaly komunální volby. V Moldavsku téma na čas ustoupilo do pozadí během politické krize, v Bulharsku dále velkým protivládním protestům.
Účastníci ankety se shodli, že s přísnými nařízeními a lockdowny byly pro čtenáře čím dál důležitějším zdrojem informací internet a sociální sítě. S jejich rychlou dostupností informací dokázaly držely krok ještě zpravodajské televize a rádia. V Polsku vznikly například speciální programy věnující se pouze covidu. „Zpravodajské televize, jako soukromá TVN24 a veřejná TVP Info začaly vysílat programy jen o pandemii – například o symptomech viru covid-19,“ popisuje situaci další z dotázaných Piotr Drabik, polský novinář z RadioZET.pl.
S množstvím informací, které putují internetem, je však pro většinu lidí těžké umět filtrovat mezi falešnými a pravdivými zprávami. To nahrává šíření dezinformací, což se ukázalo i v České republice. „Podle průzkumu agentury STEM věří v Česku dezinformacím přibližně 40 % lidí. Ti si pak logicky vyberou média, která jim jejich názory potvrdí, a naopak méně důvěřují jinak respektovaným veřejnoprávním médiím,“ připomíná účastník průzkumu Kirill Sceblykin, který je zahraničním zpravodajem českého Deníku N.
Bulharský zakladatel magazínu Nula32, Panayot Stefanov, zase zmiňuje průzkum mediální gramotnosti provedený EuPI (European Policies Initiative), který řadí země východní Evropy mezi ty s nejnižší úrovní mediální gramotnosti, což se promítá i do nekritického hodnocení informací a důvěry v média. „Nicméně dle mého názoru si mnozí právě v této době uvědomili důležitost kvalitních informací a obrátili se k důvěryhodným zdrojům jako jsou veřejnoprávní média a tištěná media.”
Devadesát procent respondentů se dále shodlo, že pandemie v jejich zemích umožnila vzestup tzv. “novým mediálním hvězdám“, a to z řad lékařů, epidemiologů, biochemiků či vědců, kteří se při vyjadřování k tématu opírali o své vědecké tituly. S tím však souvisí problém odbornosti novinářů, kteří jejich názory často nekriticky přebírali.
-mav-
Tagy
