Financování ČT a ČRo se zatím neřeší, reklama ale nemá prioritu

středa, 22. června 2022, 07:15 TV, Rádio MediaGuru

Nová vláda přinesla naději pro řešení dlouhodobého financování České televize a Českého rozhlasu. Změny ale zatím nepřicházejí, zaznělo na úterní diskusi Deníku N v Knihovně Václava Havla.

Zleva: Jan Moláček, René Zavoral, Petr Dvořák, zdroj: repro Havel Channel

Zleva: Jan Moláček, René Zavoral, Petr Dvořák, zdroj: repro Havel Channel

Změna vládní garnitury po loňských sněmovních volbách přinesla naději na řešení financování českých médií veřejné služby. Změny, které by vedly především k vylepšení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale nepřicházejí tak rychle, jak se zprvu očekávalo. V diskusi Deníku N, která se uskutečnila v úterý večer v Knihovně Václava Havla, to uvedli generální ředitelé ČT Petr Dvořák a ČRo René Zavoral

Oba ředitelé ocenili, že v programovém prohlášení vlády je obsažen i závazek na zajištění udržitelnosti financování veřejnoprávních médií. Některé legislativní změny byly ale plánovány už pro letošní rok a jejich příprava se zpomaluje. Proto zástupci médií veřejné služby vnímají, že řešení postavení veřejnoprávních médií je pomalejší. 

To, že ČT přistupuje kvůli klesající reálné hodnotě koncesionářského poplatku, jehož výše se od roku 2008 nezvyšovala, k omezení své činnosti v následujících dvou letech, není podle Dvořáka pro politiky novou zprávou. Podle svých slov je na tuto situaci několikrát upozorňoval. Jak už ČT dříve oznámila, pro roky 2023-2024 chce omezením tvorby pořadů, zastavením vysílání kanálu ČT3 nebo redukcí sportovního vysílání ušetřit až 910 mil. Kč. Diváci ČT většinu z opatření pocítí až po roce 2023, protože pořady pro letošní a příští rok jsou většinou vyrobené nebo ve výrobě. Jak ale generální ředitel vysvětlil, opatření bylo nutné oznámit vzhledem ke stavu financí a vývoje inflace už teď. Pokud by se podařilo najít v tomto dvouletém období řešení pro navýšení financování ČT, je televize schopná do několika týdnů vrátit kanál ČT3 a své vysílání znovu rozšířit.

Dvouleté období považuje generální ředitel ČT za prostor, ve kterém by se mohla najít nová definice způsobu platby koncesionářského poplatku. Místo jeho navázání na domácnosti vlastnící TV zařízení by považoval za vhodnější, aby koncesionářský poplatek platili uživatelé služby (tedy i ti, kteří TV přijímač nevlastní, ale ČT sledují třeba na počítači) s výjimkou skupin, které zákon už teď z platby poplatku osvobozuje a také, aby se jeho výše zautomatizovala v návaznosti na inflaci. Pro akutní vyřešení financování ČT by navrhoval jednorázové navýšení poplatku o 15 Kč na 150 Kč.

Také generální ředitel René Zavoral by považoval navýšení poplatku o 15 Kč (na 60 Kč) za řešení, které by financování ČRo pomohlo. Výše rozhlasového poplatku 45 Kč měsíčně se neměnila od roku 2005. Domnívá se také, že stávající doba je pro navýšení poplatku vhodná a je přesvědčen, že veřejnost by na navýšení poplatku reagovala pozitivně. 

Řešení spočívající ve zvýšeném objemu komerčního vysílání nepovažují ředitelé ČT a ČRo za dlouhodobě správné. Mohlo by podle jejich mínění narušit stávající duální systém. Pokud by ale nebylo jiné řešení, dovedl by si Petr Dvořák představit pouze pro přechodnou dobu dvou let opatření umožňující umístit reklamu na všechny kanály ČT (dnes může ČT umísťovat reklamu jen na ČT2 a ČT Sport v objemu 0,5 % denního vysílacího času). V zásadě by tak šlo o situaci, která pro komerční vysílání na ČT platila před rokem 2011. Rovněž René Zavoral by reklamu vytěžoval více pouze v nevyhnutelných případech, kdy by ČRo hledal cesty, jak ve stávajícím zákonném limitu získat z komerčních aktivit vyšší výnosy. 

Petr Dvořák zároveň zmínil, že změna vládní reprezentace se promítla také do klidnějších vztahů mezi ním a členy Rady ČT. Vztahy především v první polovině roku 2021 byly velmi napjaté, protože ČT se podle jeho názoru stala součástí politického boje a někteří radní byli politickými stranami vysíláni do rady s představou o ČT jako státní televizi. „Úkolem některých radních ČT bylo hlavně hledat problémy, vyhledávat soudní spory a to, jak by je ČT měla prohrát," uvedl. Teď věří, že po dovolení šestice nových radních se Rada ČT bude věnovat činnostem, které ji ze zákona náleží. 

Záznam z diskuse, v jejíž druhé části vystoupili novináři Jana Klímová (Hospodářské noviny), Marek Wollner (ČT) a Jindřich Šídlo (Seznam Zprávy) se zajímavými postřehy o vývoji českých médií a žurnalistiky, můžete zhlédnout níže. Diskusi moderoval Jan Moláček (Deník N).

Zdroj: Knihovna Václava Havla

-mav-