Příspěvky VOD na českou tvorbu může řešit zákon o audiovizi

Zdroj: Shutterstock

Ministerstvo kultury (MK) tvrdí, že nemohlo v projednávaném zákoně zavázat streamovací platformy typu Netflix, HBO Max nebo Apple TV+ k odvodu peněz na podporu lokální filmové tvorby. Nestihlo to a zpoplatnění bude řešit novela zákona o audiovizi, sdělil ve středu na dotaz ČTK tiskový odbor MK. Producent Pavel Strnad upozornil v textu zaslaném ČTK, že zatímco jiné evropské země si při přijímání evropské směrnice vymínily, že část příjmů od uživatelů platforem podpoří původní filmovou tvorbu, ČR je nechá podnikat bez závazků.

Novela týkající se platforem prošla minulý týden ve Sněmovně do třetího čtení. „Ministerstvo kultury na možnost právní úpravy, o níž hovoří producenti, nerezignovalo, pouze ji nemohlo zahrnout z časových důvodů do aktuálního zákona. Uvedená možnost zpoplatnění bude diskutována v rámci návazné novely zákona o audiovizi," uvedlo MK.

Vládní návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek vycházející z evropské směrnice má lépe ochránit dětí před nevhodným obsahem či obecně veřejnost před projevy násilí. Členské státy směrnici schválily v roce 2018 a jednotlivé země měly čas do září 2020, aby její obsah zapracovaly do svých zákonů. Letos v květnu Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři členské státy za to, že to nestihly.

Evropská směrnice ale podle Strnada mimo jiné umožňuje členským státům uložit globálním streamovacím platformám povinnost odvádět peníze do fondů kinematografie a stanovit minimální investice do nákupu lokálních programů.

Streamovacích platforem v ČR přibývá, v půlce června začne svoje filmy nabízet Disney+. „Rozšiřuje se možnost distribuce jejich filmů a přichází náhrada za zkolabovaný trh s DVD, na druhou stranu bude mít streaming velký dopad na návštěvnost kin, která jsou pro české filmy stále hlavním zdrojem příjmů. Ostatní evropské státy se na tuto změnu připravují, nikoli však ČR," zmiňuje Strnad.

Dnešní situaci srovnává s dobou 90. let, kdy čeští politici poskytli bez nároků komerčním televizím vysílací licence. Když začala v roce 1994 vysílat TV Nova, propadla se během následujících dvou let návštěvnost v kinech o 58 procent a český film tak přišel o značnou část svých příjmů z distribuce nutných pro investice do nové tvorby, uvedl.

Situaci podfinancované filmové tvorby změnil až v roce 2012 zákon o audiovizi, který zavázal komerční televize přispívat do Státního fondu kinematografie dvěma procenty svých příjmů z reklamy, stejně jako distributory a kina, jež také solidárně podporují vznik nových českých filmů. Nástup streamovacích platforem ale celou situaci ve filmovém průmyslu mění.

-čtk-