Výzva pro média: Jak uchopit téma klimatické změny?

čtvrtek, 23. června 2022, 14:00 Tisk, Udržitelnost MediaGuru

V zahraničí se stále více diskutuje o tom, jak mají média přistupovat k tématu klimatické změny. Mluví se o specifické disciplíně označované jako „klimatická žurnalistika“.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Jen za poslední měsíc se v českých médiích objevilo téměř tři tisíce výstupů, které se dotýkaly tématu klimatické změny. To je více než 200% nárůst oproti počtu článků, které se tomuto tématu věnovaly před pěti lety a o zhruba 50 % více než před dvěma lety. Medializace tématu se tedy napříč tuzemskými médii zvyšuje, což ale na druhou stranu není tak překvapivé vzhledem k tomu, že se téma rovněž stále více politizuje. S velkou pravděpodobností je navíc možné tvrdit, že i s postupujícími měsíci bude téma v mediálním prostoru sílit. 

Zahraniční novináři a instituce zabývající se prací a rolí žurnalistů už v této souvislosti mluví o samostatné specializaci a vydávají studie či doporučení, jak k tématu přistoupit. Jak totiž ukazují některé výzkumy, samotní čtenáři zatím hodnotí tyto texty s větší obezřetností a s nižší důvěrou. Například dánský výzkum, který se zaměřil na zkoumání postojů dánské veřejnosti ke „klimatické žurnalistice“, zjistil, že většina respondentů považuje klimatickou žurnalistiku za důležitou, ale zároveň ji označuje za méně důvěryhodnou a méně kvalitní než „obecnou“ žurnalistiku. Veřejnost obecně očekává, že klimatická žurnalistika si ponechá atributy profesionální žurnalistiky především ve smyslu ověřených, rychlých a faktických informací, ale ve srovnání s obecnou žurnalistikou považuje některé její funkce za relevantnější. Očekává například vyšší názornost a ukázky řešení toho, jak se vypořádat s klimatickými změnami v každodenním životě. K tématu by se také měli vyjadřovat více odborníci a téma by mělo být podle Dánů méně politizované. I když otázka politizace je do značné míry ovlivněna demografickými faktory, dodávají dánští výzkumníci.

Postoj veřejnosti k otázce klimatické změny je zároveň vodítkem pro pochopení, jak se veřejnost staví k vyhledávání a příjmu informací o klimatické změně, zjistil výzkum Reuters Institute, který se dlouhodobě zabývá rolí médií. Z něj vyplynulo, že nejčastějším zdrojem, ze kterého lidé čerpají informace o klimatické změně, je televize (35 %) – což platí především pro lidi starší 55 let – následovaná online zpravodajstvím (15 %) a specializovaným médiím, která se tématu věnují (13 %). Překvapivě tištěná média (5 %) a rádio (5 %) vyšla z průzkumu jako méně často využívaná, když se před ně dostala i sociální média a blogy (9 %). Možná ještě podstatnější je ale to, jak lidé klimatickou změnu vnímají. Pokud totiž toto téma považují za vážné až velmi vážné, tak zpravodajství o tomto tématu vyhledávají. A platí to i naopak: lidé, kteří klimatickou změnu nepovažují za vážný problém, se o něj ve zpravodajství nezajímají.

Rolí zpravodajských médií při pokrývání tématu klimatické změny se věnuje také podcast Reuters Institute. Klade si především otázku, jak profesně reportovat o klimatické změně v době rostoucích dezinformací a trollingu. V podcastu vystupuje Wolfgang Blau, bývalý prezident a mezinárodní CEO vydavatelství Condé Nast, který se začal zabývat tím, jak redakce a novináři k tématu přistupují. Obtížnost tématu dokládá už jen na tom, jak se pojmenuje. „Je to změna klimatu? Je to klimatická krize? Je to klimatická nouze? Skutečnost, že se s tím potýkáme, jen naznačuje specifičnost této problematiky,“ říká Blau. Ta je dále prohlubována vynakládáním značných finančních prostředků na šíření dezinformací či záměrně nepravdivých informací. „Novináře to pak zaměstnává tím, že tráví spoustu času vysvětlováním, zda se věda mýlí, nebo nemýlí místo toho, aby se vedla debata, jak krizi řešit,“ podotkl. A také on volá po tom, aby se více psalo a mluvilo o řešení problému. „Novináři nemají jen za úkol nebo povinnost informovat o světě takový, jaký je, ale také o tom, jaký by mohl být. Musí to být podružné, ale musí se to objevit u tématu jako je tento,“ dodává.

Na svém blogu označuje Blau uchopení tématu klimatické změny jako „největší žurnalistickou výzvu“ a přináší doporučení, jak by redakce a novináři měli k němu přistoupit. K důležitým prvkům řadí:

  • Znalosti o klimatické změně v redakci: bez toho, aniž by novináři měli alespoň základní znalosti o dopadech a příčinách klimatické změny, nemohou redakce ve zvládnutí tématu uspět.
  • Znalosti o klimatické změně ve veřejnosti: pokud absentuje alespoň základní povědomí o klimatické změně ve veřejnosti, nedostává se druhé podstatné podmínce. Zde je potřeba vzít v úvahu, že jsou to především média, prostřednictvím kterých se veřejnost o tématu může přiučit, což opět naráží na první uvedený bod. Blau zde doporučuje zavádět např. lehké interaktivní kvízy pro čtenáře, ukazuje například jejich podobu ve Financial Times nebo Washington Post, nebo jak s daty, která se na klimatickou změnu vážou, pracují Bloomberg či Sky News.
  • Postoje publika ke klimatické změně: média vědí to tom, jak jejich příjemci vnímají klimatickou změnu, velmi málo. Doporučuje proto jejich postoje pravidelně monitorovat. Například Yale University zveřejňuje v USA pravidelně zprávu o tom, jak americká populace vnímá klimatickou změnu a rozděluje ji na základě těchto postojů do několika segmentů (znepokojení, obezřetní, nezajímající se, pochybovační atp.).
  • Organizace redakce: otázkou také je, jak téma organizačně a strukturně začlenit do redakční práce. Zmiňuje tři nejčastější způsoby: a to buď zařazením tématu do kompetence redakce vědy, zřízením speciální nové redakce pro téma klimatické změny nebo pro menší redakce navrhuje tzv. virtuální klimatické týmy. Zodpovědnost v tomto případě leží na editorech a případně vedoucích rubrik, kteří dokážou témata související s klimatickou změnou provazovat.

Zmiňuje se také o problému online trollingu, který už odradil několik novinářů píšících o klimatické změně. Zde doporučuje studie a publikace, které ukazují nejčastější výroky napadající fakta o klimatické změně a poskytují tím tak možnost připravit si na tyto výpady reakce.

Doporučené zdroje a odkazy

Veřejné mínění

  • České klima 2021: Mapa českého veřejného mínění v otázkách změny klimatu. Katedra environmentálních studií FSS MUNI ve spolupráci s Green Dock, z.s. realizovala reprezentativní výzkum veřejného mínění, který podrobně zkoumá vztah Čechů ke změně klimatu a jeho ochraně.
  • Rozděleni klimatem: Seriál Českého rozhlasu založený na výzkumech od agentur PAQ Research, STEM a CVVM, který zjišťuje, jak Čechy trápí starosti o planetu.

Klima a klimatické změny

  • Fakta o klimatu: Portál shromažďující data o klimatu, která převádí do edukativních textů a přehledných vizualizací. Za komunikaci klimatické změny obdržel ocenění od České učené společnosti a české kanceláře OSN (v roce 2020) a letos na AFO Olomouc.
  • CzechGlobe: Výzkumná instituce Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, zkoumá probíhající globální změnu, její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost.
  • Klimatická změna.cz: Online databáze zobrazující na mapových vrstvách dopady změny klimatu, rizika, zranitelnost a adaptační opatření pro celou ČR.
  • Česká informační agentura životního prostředí – CENIA: Shromažďuje, hodnotí a interpretuje informací o životním prostředí a jejich poskytování odborné i laické veřejnosti.
  • Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO): uskupení expertů zabývajících se různými aspekty klimatických politik od mezinárodních a evropských vyjednávání, přes problematiku klimatické bezpečnosti až po podoby nízkouhlíkové transformace, její financování a sociální dopady.

Média a klimatická změna

Mediální narativ (nejen) klimatických extrémů

sobota 18. června 2022

-mav-