Klíma: Stát by měl systémově podporovat nezávislá média

úterý, 6. září 2022, 06:50 Tisk MediaGuru

Státní systémová podpora pro nezávislá média je podle vládního zmocněnce Michala Klímy žádoucí pro fungování demokracie.

Zleva: Jana Klímová, Michal Klíma, Josef Šlerka a moderátor diskuse David Ondráčka (Transparency International), zdroj: MediaGuru.cz

Zleva: Jana Klímová, Michal Klíma, Josef Šlerka a moderátor diskuse David Ondráčka (Transparency International), zdroj: MediaGuru.cz

Státy by měly vytvářet systémy podpory pro nezávislá média, je to v jejich zájmu. Nezávislá média jsou podstatou demokracie a pokud bude pokračovat obsahová destrukce médií, může být přímo ohrožena demokracie. Na pondělní diskusi o vlastnictví českých médií pořádanou Kampusem Hybernská to uvedl vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací a dlouholetý mediální manažer Michal Klíma. Diskuse byla součástí evropského projektu Euromedia Ownership Monitor a na její organizaci se podílel i Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ). Klíma už na červnovém Novinářském fóru avizoval, že monitoruje systémy podpory médií v jiných liberálních zemích a na základě tohoto přehledu mohou vzejít návrhy řešení pro tuzemský mediální systém.

Diskutující, kterými dále byli Jana Klímová, zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin, a Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií FF UK a bývalý ředitel NFNZ, se shodli na tom, že další výhled vývoje českých médií z pohledu vlastnictví lze jen těžko odhadovat. Záležet bude podle Michala Klímy na politickém, ekonomickém a technologickém vývoji, který je nevyzpytatelný. Josef Šlerka očekává další hledání nových vlastnických modelů a nových forem vlastnictví médií. Jana Klímová se domnívá, že stávající hlavní vlastníci českých médií na trhu ještě nějaký čas setrvají. „Nevím, kdo by byl ochotný média kupovat,“ zmínila.

Na základě svých osobních zkušeností diskutující uvedli, že při práci ve vydavatelstvích, která dříve patřila zahraničním mediálním vlastníkům (němečtí regionální vydavatelé Verlagsgruppe Passau, Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft a nadnárodní skupina Dow Jones-Handelsblatt) se nesetkali s přímými zásahy vlastníků do redakčního obsahu. „Inzerenti si občas stěžovali na článek – a už to bylo v době, kdy začaly problémy tištěných médií a kdy nebylo snadné vzdávat se příjmů –, ale nezažila jsem, že by se v této věci ustupovalo,“ vzpomínala na své roky v MF Dnes Jana Klímová. Po odchodu zahraničních mediálních vlastníků se tuzemská média dostala do rukou oligarchů, kteří pode Michala Klímy svou nekvalifikovaností mediální byznys zničili. Českým specifikem je zase podle Josefa Šlerky skutečnost, že média jsou dominantně vlastněná někým, kdo podniká v jiných ekonomických sférách. „Je krajně neobvyklé, že média jsou vlastněná lidmi, jejichž dominantní zájem je vně mediální sektor,“ uvedl s tím, že podobný model je zastoupen jen v několika zemích.

Motivací pro tuzemské podnikatele, kteří média od zahraničních vlastníků odkoupila, byl podle diskutujících především záměr ovlivňovat veřejné mínění, případně vlastnit média jako možnou pojistku pro své další aktivity. Velké ekonomické entity jsou ale obvykle provázány se státem a pokud se do jejich aktivit přidají i média, vznikají pochybnosti, nakolik mohou být ve svém zpravodajství nezaujatá. To, zda mezi velkými českými vlastníky médií panují dohody o „neútočení“ mezi sebou, není možné podle účastníků debaty doložit žádnými důkazy. Vliv vlastníků se přitom neodehrává na denní bázi zásahy vlastníků v redakcích, ale probíhá přes výběr spřízněného managementu, zaznělo rovněž v diskusi.

-mav-