Evropské nástroje pro měření médií: MediaRating chce za hranice

pátek, 16. prosince 2022, 14:20 Výzkum MediaGuru

Předseda správní rady NFNŽ Jiří Kučera se ohlíží za nedávnou konferencí, která se zabývala evropskými nástroji pro měření médií a na které se prezentoval český MediaRating jako další možný evropský zdroj pro hodnocení médií.

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

Redakce i novinářské organizace si už léta lámou hlavu, jak pomoci čtenářům médií s rozlišováním dezinformací a kvalitní novinařinou. A hlavně: je možné najít celoevropská kritéria, jak média a jejich práci hodnotit? Odpovědi hledalo několik desítek novinářů na vedoucích pozicích a šéfů novinářských organizací na nedávné konferenci European Journalism Now. Shodli se, že novinářské standardy jsou napříč Evropou totožné a že je lze hodnotit pomocí společného nezávislého rámce.

Střet zájmů vydavatelů a majitelů médií, skupování médií oligarchy či politiky, manipulace se čtenáři pomocí titulků či zdrojování, kamuflování reklamních sdělení do mediálních obsahů… Prohřešků proti standardům nezávislé žurnalistiky se napříč Evropou děje nespočet. Na nedávné mezinárodní novinářské konferenci pořádané Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a International Press Institute se vedoucí evropských redakcí a nezávislých žurnalistických organizací zaobírali tím, zda je možné najít společné novinářské standardy a nástroje, jak příjemce mediálních sdělení napříč Evropou objektivně informovat o tom, které médium je ctí a které nikoliv.

MediaRating NFNŽ má evropské ambice 

Podle předsedy správní rady NFNŽ Jiřího Kučery a Jana MotalaMasarykovy univerzity existují žurnalistické standardy, které jsou platné napříč středo a západoevropským prostorem. Je tak možné využít společných kritérií pro hodnocení médií. Které to mohou být?

Jedním ze stěžejních kritérií je transparentnost. Zejména ta, která se týká vlastnictví médií. Záměrem transparentnosti je zajistit příjemcům mediálních sdělení klíč k tomu, jak informace v kontextu vlastnictví interpretovat.

Transparentnosti vlastnictví médií se věnuje například francouzský projekt Journalism Trust Initiative, který dělá organizace Reporters sans frontières. Jde o aplikaci, která na základě dat poskytnutých konkrétním mediálním domem vyhodnocuje úroveň transparentnosti a redakční nezávislosti. Data, která jednotlivé mediální organizace poskytují, jsou později předmětem auditu.

Dalším hodnotným nezávislým projektem, který se transparentnosti vlastnictví médií věnuje, je EuroMedia Ownership Monitor ze Salcburské univerzity. Ten mapuje skutečné vlastníky médií napříč celou Evropskou unií. A to nejen ty, kteří jsou oficiálně uváděni, ale také ty, kteří se snaží zůstat skryti za komplikovanou vlastnickou strukturou. Využívá k tomu i monitoring médií. Jsou to totiž často právě novináři, kdo rafinovaná vlastnická schémata včetně svěřenských fondů rozkrývají až ke koncovým beneficientům.

Propracovaným nástrojem pro hodnocení mediálních obsahů je český MediaRating, který vyvinul a nadále tříbí Nadační fond nezávislé žurnalistiky pod vedením Josefa Šlerky. Ten pracuje nejen s otázkou transparentnosti vlastnické a redakční struktury, ale řeší také dodržování žurnalistických standardů, jako je zdrojování, oddělování zpravodajství od názorů a reklamních sdělení, užívání clickbaitů apod. Z diskuze účastníků konference vyplynulo, že MediaRating NFNŽ má ambice se rozšířit z Česka do dalších evropských zemí, přičemž může posloužit jako indikátor společných standardů novinářské práce napříč Evropou.

Investice státních firem do reklamy v médiích mají být veřejné

úterý 6. prosince 2022

Větší nezávislost médií má zaručit evropské nařízení

Na konferenci vystoupila i eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Z její původně plánované půlhodinové prezentace chystaného European Media Freedom Act (EMFA) se stala téměř dvouhodinová diskuze, které se zúčastnili všichni účastníci. Právě EMFA má dle Jourové za cíl posílit nezávislost médií napříč Evropou, a to primárně za pomoci stanovení pravidel pro zadávání reklamy, zprůhlednění vlastnictví a voleb do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií či stanovením záruk na nezávislost médií jak ze strany státu, tak soukromých vlastníků.

Byť přítomné novinářské organizace a osobnosti EMFA obecně vítají, dle některých by pro ochranu nezávislosti médií bylo potřeba udělat víc. Například podle zástupců Evropské federace novinářů neposkytuje dosavadní znění nařízení dostatečnou ochranu novinářů před zásahy státu i vlastníků. Obdobný názor měl kromě maďarských vedoucích redakcí Telex a HVG také zástupce šéfredaktora největšího polského deníku Gazeta Wyborcza Piotr Stasinski. Napůl žertem položil otázku, zda je možné zařadit na sankční seznam Evropské unie i polskou veřejnoprávní televizi z důvodu jejího služebného chování vůči vládnoucí straně a porušování všech myslitelných norem nezávislé žurnalistiky.

Autor textu: Jiří Kučera je advokátem, zaměřuje se i na mediální právo a působí v advokátní kanceláři K&A. Zároveň je předsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).