Videotéka Edisonline těží z propojení s vlastním kinem

Dominik Hronec, zdroj: Film Europe

Před více než dvěma lety, v květnu 2020, spustila skupina Film Europe, založená podnikatelem Ivanem Hroncem, streamovací službu na vyžádání (VOD) s názvem Edisonline. Odkazuje na kino Edison Filmhub, který od června 2019 provozuje v pražské Jeruzalémské ulici. Onlinová a offlinová filmová nabídka je pro fungování služby klíčová. Má těžit z know-how skupiny Film Europe na poli filmové distribuce a akvírování titulů z filmových festivalů, z nichž některé i pořádá, i do online prostředí. Do řetězce aktivit ještě náleží televizní filmové kanály Film Europe+ a Film Europe.

V nabídce Edisonline je v současnosti zhruba 500 filmových titulů, přičemž každý týden přibývá jeden nový snímek. Služba je placená a pracuje s několika rovinami placeného sledování. „Řekl bych, že jsme začali v poslední možné chvíli, jinak by nám už ujel vlak. VOD jsme zahajovali v květnu 2020 a dnes už by bylo velmi složité na trh vstupovat. Za poslední dva roky se trh rapidně změnil a lidi si zvykli vybírat,“ popisuje v rozhovoru spolumajitel Dominik Hronec, syn zakladatele Ivana Hronce. Nezastírá přitom, že začátek VOD služby nebyl až takový, jaký si firma představovala. Teď je ale situace jiná, a i díky některým provozním změnám a příchodu nového týmu se daří původní myšlenku provázanosti vlastního kina a online služby uvádět v život.

V rodinné firmě pracuje také Silvia Hroncová, matka Dominika Hronce, která byla dříve ředitelkou Opery Národního divadla a Státní opery v Praze a generální ředitelkou Slovenského národního divadla. Na starosti má exekutivu a ekonomiku skupiny Film Europe. „Máme teď rozjetých řadů projektů i na Slovensku, také v Bratislavě budujeme vlastní Filmhub, a bez jejích schopností bychom to nedali dohromady,“ říká Dominik Hronec.  

Streamovací služba Edisonline je další z aktivit, které jsou spojeny s Film Europe. Jak funguje a čím se odlišuje od svých konkurentů?

Služba Edisonline vznikla před více než dvěma lety jako součást rodiny Film Europe a její název je odvozen od prostor Edison Filmhubu. Dnes už je integrovanou součástí brandu Edison, ale zpočátku jsme museli hledat optimální model, o který by se mohla opřít. Svým způsobem nám nahrál i covid, který nejenže umožnil rozlet videoslužeb na vyžádání, ale dal nám i možnost službu nově nastartovat. Teď nám zapadá do celého našeho ekosystému od festivalů, po kino distribuci, online na vyžádání, lineární TV či DVD. Práva k filmům kupujeme pro všechny tyto platformy, tak je můžeme tímto způsobem využít.

Jak náročné je shánět filmy, které jsou vybaveny takto kompletními právy?

Není to až takový problém, dělají to i ostatní. Ale jsme asi jediní v tom, že se kontinuálně a velmi systémově zaměřujeme na festivalové filmy, a to především z třech největších festivalů: Berlín, Benátky a Cannes a snažíme se vybrat filmy ještě před tím, než se na festivaly dostanou. Filmy navíc často kupujeme ještě před jejich samotným natočením. Například teď máme zajištěný nový film od režisérky Maiwenn s Johny Deppem, ve kterém hraje francouzského krále Ludvíka XV. Předpokládám, že by se měl v příštím roce dostat do Cannes. Je to pro nás dobré v tom, že už teď víme, jak můžeme s filmem v rámci našeho ekosystému pracovat.

Nakupujete filmy na filmových festivalech, některé z nich i pořádáte, máte vlastní kino, VOD službu i lineární televizi. Který z těch kanálů je tedy primární a jaký je distribuční cyklus filmů?

Nejprve se začíná na filmových festivalech, a to buď na našich jako Be2Can, Scandi, Crème de la Crème nebo na spřátelených festivalech jako Francouzský filmový festival, kde je hlavní filmová nabídka z Film Europe. Poté, co se film uvede na festivalu, tak jde do filmové distribuce. Liší se to titul od titulu, ale kdybych to měl přiblížit, tak se snažíme okno mezi kinodistribucí a zařazením do VOD držet asi čtyřměsíční. Nemáme zájem na tom kanibalizovat sami sebe a ani provozovatele kin, proto film hned po jeho uvedení do kin nedáváme na VOD. Víme, že provozovatelé kin mají s jejich pořizováním náklady a nechceme, aby bojovali s online platformou, která je z tohoto pohledu konkurenceschopná. Na druhou stranu jsou filmy, které i po dohodě s kinaři zařazujeme do online premiér hned, je to ale menšina.  

Nemáme zájem na tom kanibalizovat sami sebe a ani provozovatele kin, proto film hned po jeho uvedení do kin nedáváme na VOD.

Zároveň ještě provozujete lineární televizní vysílání programu Film Europe. Kdy se do lineárního TV vysílání nové filmy dostanou?

Je to individuální, záleží na každém titulu a žánru, ale obecně platí, že chceme dát každému titulu co nejdelší prostor v kinech a poté co nejdelší prostor na VOD. A až potom se dostane do filmového TV kanálu Film Europe+ a po něm do Film Europe. Film Europe+ je stavěný jako prémiovější kanál a určený především pro premiérové snímky. Film Europe se zaměřuje více na reprízované filmy a filmy starší.

S jednotlivými úrovněmi ale pracujeme i v Edisonline, kde máme PVOD, TVOD i SVOD. Prvně jmenovaný je vyhrazen premiérovým titulům (PVOD = premium VOD), lze ho na Edisonline koupit za částku odpovídající ceně vstupného do kina, což je asi 140 Kč. Pak je levnější forma zapůjčení TVOD (transakční VOD, pozn. red.), kde si lze půjčit filmy za nižší cenu 65 Kč. Po třech měsících se film přesouvá do SVOD (subscription VOD, pozn. red.), což je celkový balíček, kde diváci získávají za 155 Kč přístup k velkému množství filmů, aktuálně je to zhruba 500 titulů. Každý týden se videotéka rozšiřuje – buď o nové filmy, nebo o filmy, které se přesouvají z PVOD a TVOD. I diváci, kteří mají zájem jen o prémiové tituly, tak nemusí mít obavy, že by zakoupením jen balíčku SVOD o ně přišli, protože v této nabídce se objeví také, a to zhruba po třech měsících, kdy do něj přejdou z premiérového předplatného. To je základní rámec, ve kterém operujeme, ale časování přesunů mezi jednotlivými typy služeb se může podle filmů lišit.

Kolik filmů se vám ročně podaří získat a jakým způsobem pracujete s festivalovými filmy? Zařazujete do vaší VOD služby všechny, které se na vámi sledovaných festivalech objeví, nebo jen některé z nich?

Platí, že z festivalů by se měly objevit všechny filmy. Není to tak, že bychom na úplně všechny filmy získali exkluzivní práva, ale z celkového balíku nemáme pro naše VOD exkluzivně jen asi 2-3 % filmů. Což neznamená, že bychom ty filmy neměli, ale má je i konkurence. Těch zbylých 97 % pak diváci najdou pouze na Edisonline. Je teď samozřejmě velký tlak na trhu VOD získávat exkluzivní práva. To se nám z velké části daří, a to i na několik let. Snažíme se pak dát filmu co nejrozmanitější životní cyklus tak, aby ho divák našel, kde chce – v kině, na VOD nebo v televizi. Všechny filmy se v našich platformách postupně objeví. Nekupujeme filmy jen pro VOD.

Díky tomu, že provozujeme v centru Prahy filmový hub Edison, tak můžeme filmy krásně odprezentovat a pak s nimi dál pracovat. K filmům pořádáme diskuse, je tu kavárna, občerstvení, možnost zakoupit k filmům suvenýry, a proto je fyzický prostor nejen z marketingového pohledu velmi důležitý. I když třeba diváci nestihnou přijít na promítání, tak do povědomí se jim film zapíše a pak ho mohou zhlédnout na Edisonline. Často právě online čerpá z úsilí, které jsme vynaložili v offlinu.

Zařazujete i filmy, které neprošly festivalovou nabídkou?

Zařazujeme, naše nabídka je širší než z mezinárodních festivalů, které jsem zmiňoval. Pokud jde o atraktivní tituly, tak se pro ně rozhodneme. Musíme ale vždy vědět, kam je zařadit. Jednou za čas přineseme i filmy přístupnější většinovému divákovi.

Prostor Edison Filmhub v pražské Jeruzalémské ulici, zdroj: Film Europe

Co vám dva roky fungování Edsonline ukázaly? Jak lidi na vaši službu reagují?

Řekl bych, že jsme začali v poslední možné chvíli, jinak by nám už ujel vlak. VOD jsme zahajovali v květnu 2020 a dnes už by bylo velmi složité na trh vstupovat. Za poslední dva roky se trh rapidně změnil a lidi si zvykli vybírat. Hodně jsme se posunuli, změny se dějí poměrně rychle a když srovnám to, jak služba vypadala na úplném začátku a teď, tak vidím rozdíly. Naše aktivity se snažím posuzovat optikou zážitkové ekonomiky v onlinu i v offlinu. V onlinu registrujeme dvě kategorie předplatitelů. Jednu skupinu tvoří ti, kteří si předplatí celé měsíční předplatné a chtějí mít přístup kdykoli. A pak je tu druhá skupina, která si cíleně vybírá, jaké filmy si jednorázově půjčí. Proto se TVOD a SVOD dobře doplňují. Neustále máme asi 10-20 filmů na jednorázové zapůjčení. Zatím je jednorázové zapůjčení možné jen pro nové tituly, ale uvažujeme, že nabídku rozšíříme i o filmy starší.

Nadnárodní videotéky konkurenci na trhu zvyšují, ale na druhou stranu pomáhají v osvětě, že existuje alternativa vůči pirátským platformám, které jsou stále obrovským problémem a politici si to pořád neuvědomují. Řada lidí má stále pocit, že za film se neplatí, což je hrozné. Je to krádež jako jakákoliv jiná. Lidi jsou tak zvyklí, ale věřím, že se to zlomí, snad už mladší generace se učí, že za streamování se platí.

Edisonline přináší nabídku, která prochází pečlivým kurátorským výběrem a která je z velké většiny nedostupná u konkurence. Za každým filmem, který máme v nabídce, si stojíme. Nemáme zájem o umělé nafukování nabídky stovkami titulů jen proto, abychom videotéku opticky zvětšovali. Diváci u nás nemusejí trávit dlouhý čas vyhledáváním toho, co budou chtít sledovat, nabídku už jim do určité míry předpřipravíme.

Tím se dostáváme k publiku, na které cílíte. Bojujete o publikum se službami jako Kvif.tv, nebo spíš se zahraničními VOD jako Netflix, HBO Max nebo Disney+?

Cílíme spíše na náročnějšího filmového diváka, ale konkurenci vidíme spíš v globálních službách. Snažím se nefixovat na jednu konkurenci, protože pak nás to v rozhodování velmi ovlivňuje. Tomu se snažím vyhýbat. Samozřejmě, že konkurenci vnímáme, ale lokálně i globálně. Díky tomu, že pracujeme i s kinodistribucí, tak vidíme, že dynamika, která se tu odehrává, začíná reflektovat i VOD dynamiku. Pokud se podívám na čísla, tak náš podíl na trhu kinodistribuce všech filmů je 1-2 %. A to se začíná odrážet i na VOD trhu. Počty diváků, které máme v kinech, začínají být tedy poměrově srovnatelné s počtem platících diváků za VOD.

Počty diváků, které máme v kinech, začínají být tedy poměrově srovnatelné s počtem platících diváků za VOD.

Jsou to stejní diváci? Ti, kteří přijdou na projekci do Edison Filmhub, tak si i předplácejí Edisonline? Nebo VOD přitahuje širší publikum?

Je to kombinace, nemáme až tak detailní data. Podle toho, s jakými lidmi komunikujeme přes newslettery, emaily, sociální sítě, tak je to dost podobný typ diváka. Celkově se za naše desetileté působení držíme na vyrovnaném diváckém profilu. Naše publikum tvoří většinově ženy, je to asi 60 %, převážně od 25 do 50 let, to je náš nejoddanější typ diváka. V případě televizního kanálu Film Europe sledujeme, že jde o diváky, kterým vyhovuje formát lineárního vysílání a to, že nemusí investovat čas hledáním toho, co chtějí sledovat.

Kolik předplatitelů byste chtěli mít, jaká je meta, které byste chtěli dosáhnout?

Ještě nejsme na takové úrovni, abychom čísla zveřejňovali, ale měly by to být desetitisíce předplatitelů napříč Českem a Slovenskem. To nám jako středně velké firmě stačí. V posledních měsících vidíme růst na českém trhu, což v prvních dvou letech tolik patrné nebylo a převládalo spíš Slovensko. To, že teď Česko začíná stoupat i na Edisonline, jde podle mého názoru ruku v ruce s celkovým vývojem.

Kolik nových filmů se vám podaří ročně zařadit?

Jsou to asi desítky filmů. Letos byl tento rok extrémně silný, bylo to až 50–60 filmů, což myslím už není zdravé. Nechceme prostředí zbytečně zahlcovat. Každý měsíc se pak intenzivně zaměříme na jeden až dva filmy a připravíme pro ně i marketingovou podporu. Měsíčně pak obvykle máme 4 až 5 filmových premiér.

Co plánujete pro příští rok?

Chceme se personálně rozšířit a chceme navázat na naše projekty, které jsme rozjeli už v covidu, jako je např. CineTalk, což jsou rozhovory k filmům. Snažíme se, aby Ediosonline nespočívala jen v nabídce filmů ke zhlédnutí, ale aby přinášela i bonusový obsah. Máme mnoho připraveného materiálu, které potřebujeme zpracovat a zařadit ho do nabídky Edisonline. Dnes je to tak, že VOD platforma přebrala štafetu od VHS, DVD či Bue Ray, jejichž součástí vždy byly bonusové obsahy. Doplňkové obsahy tak nejsou něčím novým. Mě třeba bonusový obsah vždy lákal a díky němu jsem si DVD kupoval. Tyto služby bychom chtěli na Edisonline rozšířit.

Naše publikum tvoří většinově ženy, je to asi 60 %, převážně od 25 do 50 let, to je náš nejoddanější typ diváka.

Na konec se zastavme u Edison Filmhubu, prostoru s kinosálem a kavárnou, který sídlí v centru Prahy v Jeruzalémské ulici. Jak se daří návštěvnosti?

Edison Filmhub je výkladní skříní Film Europe, je to naše základna, kterou se podařilo najít a vybudovat mému otci Ivanovi. Díky současnému týmu se Edison Filmhub stal úspěšným dynamickým projektem. Moji mimořádně šikovní kolegové, kteří v Edisonu pracují, dávají prostoru duši i srdce. A jsem za ně i prostor samotný moc rád a vděčný. Cestuju mezi Prahou a Bratislavou a je pro mě důležité, abych věděl, že se na lidi v Praze mohu spolehnout. V našem kině promítáme i jiné filmy než z naší distribuce, je to asi půl na půl. Chceme, aby si tady každý kulturní divák svůj film našel.

Filmhub dodává sledování filmů další zážitek, díky němu můžeme budovat komunitu a návštěvnost se v posledních měsících přirozeně zvyšuje. V pracovním týdnu nabízíme čtyři představení denně a o víkendu pět, kdy přidáváme dětské představení. Edison kino teď budujeme i v centru Bratislavy v ulici Baštova. Plánujeme dva sály pro 50 a 25 diváků a otvírat bychom měli v polovině příštího roku. A aby toho nebylo málo, v Kokavě nad Rimavicou, rodné vesnici mých prarodičů, rekonstruujeme Starou školu z roku 1913, ve které budujeme galerii skla a kulturní hub.

Filmhub dodává sledování filmů další zážitek, díky němu můžeme budovat komunitu a návštěvnost se v posledních měsících přirozeně zvyšuje.