Pomáhejte si umělou inteligencí, vzkazuje novinářům Šlerka

Josef Šlerka, zdroj: NFNZ

Ať už pracujeme s kteroukoliv aplikací, tak základem je se naučit jí zadávat správné instrukce. Jinými slovy je potřeba dobře napsat prompt. Ty se dají zjednodušeně rozlišit na tři základní typy – prvním jsou instrukce, druhým lze označit hru na role, a třetím simulace, které už se vlastně hodně blíží tvorbě počítačového programu. Psaní promptů pro AI je něco jako programování v přirozeném jazyce.

V redakcích může být například potřeba vytáhnout klíčové informace z článku či zprávy, které se umístí na začátek či konec článku. V tom případě by prompt vypadal nějak takto: „Pracuji jako editor v regionálním médiu. Potřebuji, aby se mi pomohlo shrnout základní myšlenky následujícího textu. Text přečti pozorně a pak vytvoř seznam se základními myšlenkami, které text obsahuje. Každou z těchto základních myšlenek rozveď v 3-5 větách.”

Všimněte si, co v tom promptu dělám. Zmiňuji, že pracuji jako editor, čímž systém uvedu do kontextu, co dělám a proč úkol potřebuji. Také mu říkám, aby si text přečetl pozorně, což je takový ošklivý trik, o kterém víme, že skutečně zlepšuje pozornost systému. A potom podrobně říkáme, co od aplikace chceme.

Pravděpodobně se vám bude stávat, že se vám nepodaří prompt napoprvé naformulovat úplně přesně. Na to, že je ho následně potřeba upřesňovat, je zapotřebí si zvyknout. Vypilované prompty, které poskytují dobré výsledky, je ale dobré si schovávat a pomáhat si s nimi v činnostech, které v redakcích jinak vyžadují hodně času a úsilí.

AI, odteď buď má editorka Jarmila ty!

Další možností, jak pracovat s chatem GPT uvnitř redakcí, je pracovat s ní jako s kopilotem. Jako s někým, kdo je můj kolega, který sedí vedle mě a s kým si chci povídat o tom, na čem právě pracuju a dostat od něj feedback. K tomu se velmi často používá takzvaná role.

Takový prompt může vypadat například takto: „Budeš simulovat smyšlenou osobu Jarmily Novákové. Je jí kolem 45 a je zkušená editorka v médiu, ve kterém pracuje už více než 8 let. Jarmila edituje především investigativní texty. Sama má vzdělání v oboru žurnalistiky. Rozumí práci novinářů. Autoři můžou mít jistotu, že když jejich texty Jarmila zkontroluje, tak jsou faktograficky přesné a právně bez problémů.

Zkrátka, vymyslím si tu postavu tak, jako kdybych ji popsal v nějakém románu. Do promptu také doplním, jak chci, aby se mnou Jarmila mluvila. Tedy, že autorům nerozkazuje, ale jedná s nimi v partnerském tónu a diskutuje. Jakmile jsem hotový, na konec napíšu, že má aplikace od teď vystupovat jako výše popsaná Jarmila Nováková a zeptat se mě, co potřebuji.

Jarmilu můžu následně poprosit například o to, aby si mé texty pročítala a kontrolovala, jestli se v nich nedopouštím prohřešků proti novinářským pravidlům. Když ji poprosím, tak pro mě může vypsat místa, která podle ní zasluhují fact-checking. Může mi také dát vědět, jestli je text zpravodajsky vyvážený. V zásadě s ní můžu nad textem diskutovat a ona mi bude  klást otázky a pomáhat s ním dále pracovat.

Můžete se s ní také poradit o tom, jak k textu napsat dobrý titulek. Na základě informací a instrukcí od nás je také schopná pro vás titulky navrhnout. Může také pro článek vytvořit tweet nebo jiný příspěvek na sociá

lní sítě. Zásadní každopádně je systému důkladně popsat, koho má simulovat. V tomto ohledu do určité míry velké jazykové modely dokážou být dalšími členy týmu.

Novináři ocení nástroje, které na rozdíl od ChatGPT zdrojují

Pro novináře jsou zajímavé nejen aplikace na způsob ChatGPT, jako je Gemini od Googlu, Copilot od Microsoftu či Llama od Mety. Velmi užitečná může být služba Perplexity AI, a to i její neplacená verze. Specifická je tím, že kombinuje ChatGPT s internetovými vyhledávači s cílem ověřovat informace a případně je také vysvětlovat. Když se například zeptám, jaký je kurz bitcoinu, tak první, co systém udělá, je, že mi vyhledá ke kurzu Bitcoinu informace a zmíní, odkud je má. Z nich pak s pomocí ChatGPT vytvoří souvislý text, který na můj dotaz odpovídá a který odkazuje na zdroje. Zároveň nám také nabízí otázky, na které se můžeme dál doptat.

Pro Perplexity může být čeština omezující, protože na české dotazy většinou vyhledává informace ve stejném jazyce. V některých případech proto může být lepší se ptát anglicky či s tzv. copilotem s novějšími verzemi ChatGPT. Za mě je tohle vynikající nástroj. Když se stane něco aktuálního ve světě, o čem už jsou informace na internetu, a je zapotřebí si udělat nějaký rychlý přehled, včetně kontextu, vysvětlivek a zdrojů.

Za zmínku stojí také nástroje Elicit a Consensus, které byly dosud známější hlavně ve vědecké komunitě. Oba dělají něco trošku podobného, a tím je vyhledávání informací z vědeckých článků. Při novinářské práci se typicky hodí za situace, kdy se někde objeví článek o tom, jak se objevila nějaká přelomová látka, kterou když budete užívat každý den, tak se vám stane něco podezřele úžasného, třeba že vám prodlouží život o několik desítek let.

Takové články jsou velmi populární a média si s nimi zvyšují návštěvnost. Často jsou ale založeny na naprostých nesmyslech, což se na základě vědeckých poznatků ověřuje velmi obtížně. A přesně v tom mohou oba nástroje velmi dobře pomoci. V případě Consenzu si lze v mnohých případech vystačit i s jeho neplacenou verzí. Nutno dodat, že komunikace s těmito aplikacemi by měla probíhat v angličtině, protože to je jazyk drtivé většiny vědeckých textů.

Na jednoduchou otázku, jako například „jaký mají omega3 kyseliny vliv na lidské zdraví” mi dohledají reálné akademické články na toto téma a odpověď mi vytáhnou z těch nejdůležitějších. Nejen, že mi vypíšou, jaké zásadní dopady na člověka látka má, z jakých článků informaci převzali, ale také nabízejí možnost jít více do hloubky do jednotlivých vědeckých článků.

Můžete také pokládat otázku, na kterou lze odpověď ano či ne. Kupříkladu, pomáhá kreatin zvyšovat svalovou hmotu? Consensus vám nejenže poskytne zásadní informace v podobě souvislé ozdrojované odpovědi, ale na základě nespočtu akademických textů také stanoví konsenzus, jestli je odpověď ano či ne. Pokud se tedy budete zabývat vědou a odborných témat, tyto nástroje vám pomohou s rešerší i ověřováním informací.

Jen těchto několik příkladů ukazuje, že generativní AI nemusí být nepřítelem novináře, ale naopak jeho spojencem.

Autor textu: Josef Šlerka, předseda expertní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalsitiky