Životní úroveň hodnotí většina Čechů jako dobrou
Téměř 60 % české populace hodnotí svou životní úroveň jako dobrou. Zároveň se snížilo množství kritických očekávání o vývoji ekonomické situace země, ukazuje výzkum CVVM.
Ilustrační foto, zdroj: Pixabay
Téměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 33 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou. Během posledních let jde o stabilní rozložení domácností včetně jejich sociodemografických charakteristik. Vyplývá to z šetření CVVM zaměřeného na životní úroveň domácností ČR a ekonomickou situaci země.
Polovina občanů očekává, že se ekonomická situace ČR nezmění, třetina očekává zhoršení a necelá pětina zlepšení. Oproti poslednímu šetření, které proběhlo před rokem, jsou očekávání daleko méně pesimistická. Tehdy zhoršení předpovídala polovina dotázaných a to, že se situace nezmění, uvedla třetina.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 15. 3. – 2. 6. 2024, 951 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor
Současnou ekonomickou situaci ČR hodnotí 17 % občanů jako dobrou, 47 % ji vnímá jako špatnou a 36 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“. Oproti poslednímu šetření z února a března 2024 se hodnocení ekonomické situace výrazně změnilo – došlo k poklesu kritických hlasů o 10 procentních bodů (o pětinu). Tento pokles byl kompenzován převážně nárůstem podílu odpovědí „ani dobrá, ani špatná“ (o 8 procentních bodů). Došlo tak k odpovídajícímu nárůstu podílu těch, kdo nepočítají se změnou.
Aktuální výzkum prodloužil trend nastoupený v lednu 2020. Hodnocení se dostalo na úroveň posledního předcovidového roku a podle CVVM je otázkou, zda trend poklesu pesimistů bude pokračovat na úroveň let 2015-2018, kdy tvořili zhruba osminu populace. Vývoj očekávání od roku 1999 ukazuje, že veřejnost citlivě reflektuje vývoj ekonomiky i politický diskurs provázaný s tímto vývojem, takže současné rozložení názorů odpovídá představě, že „jsme se snad konečně odrazili ode dna“.
Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, se zvyšující se spokojeností s politickou situací v Česku, s rostoucím vzděláním a s posunem od levice k pravici při sebezařazování na pravolevé škále politické orientace. S rostoucím věkem se hodnocení ekonomické situace naopak zhoršuje. Přímo propastné rozdíly v hodnocení jsou spojené s důvěrou k vládě: ti co vládě důvěřují hodnotí ekonomickou situaci ze 46 % jako dobrou a z 12 % jako špatnou, ti, co vládě nedůvěřují, uvádějí hodnocení 4 % dobrá situace, 72 % špatná. Podobné rozdíly jsou u voličů politických stran: ti co volí strany vládní koalice, hodnotí situaci jako dobrou ve 30 % (ODS) až 47 % (TOP09) – výjimka STAN 15 % -, kdežto ti, co volí ANO, tak v 9 % a SPD ve 5 %.
-mav-
Tagy
