Češi nostalgicky vzpomínají na 80. léta, Slováci ještě víc

Zdroj: MNForce, n = 1000, červen 2024

Výsledky výzkumu MNForce ukazují rozdíly mezi Českem a Slovenskem, zejména pokud jde o období před a po pádu komunismu.

Češi jsou obecně nostalgičtí, když hodnotí kvalitu života v minulosti, konkrétně od 70. let do nedávna (2019). Zejména pro roky 1990 až 2019 převládá názor, že život byl tehdy lepší než dnes. I 70. a 80. léta hodnotí Češi spíš pozitivně, když třetina (70. léta) a 38 % (80. léta) si myslí, že tehdy byl život lepší než dnes. Na druhou stranu ale se změnou režimu na přelomu 80. a 90. let přibývá těch, kteří mají současnou dobu za lepší než minulost před rokem 1990 (cca třetina). Devadesátky (1990-1999) pak Češi nejvíce hodnotí jako období, kdy se žilo lépe než dnes (45 %).

„Popularitu 80. i 70. let mají na svědomí zejména lidé, kterým je přes 50 let a prožili v této době své dětství a mládí,“ vysvětluje analytik agentury Rudolf Dymák.

Zdroj: MNForce, n = 1000, červen 2024

Na Slovensku je situace odlišná. Pád komunismu zde nepředstavuje tak výrazný zlom ve vnímání kvality života jako v Česku. Nostalgie po dobách minulých trvá o desetiletí dál do minulosti, až do 60. let. A konkrétně osmdesátá léta jsou dokonce dekádou, kdy nejvíce respondentů uvedlo, že se tehdy lidem žilo lépe než dnes. Pouze 19 % Slováků si myslí, že se nyní žije lépe než v 80. letech, zatímco v Česku je to 31 %. Na Slovensku jsou 80. léta na rozdíl od Česka totiž populárnější i mezi čtyřicátníky.

Hodnocení kvality života je nejhorší během druhé světové války. Tato dekáda je jednoznačně vnímána jako nejhorší období posledních 100 let, což potvrzují výsledky z obou zemí. I zde jsou ale vidět rozdíly dané odlišnou válečnou historií obou zemí. Podle 43 % Čechů se dnes lidem žije lépe než ve 40. letech, ale na slovenské straně si to myslí pouze 34 % a 11 % se dokonce domnívá, že 40. léta byla lepší než současnost. V Česku je to pouze 7 %.

-mav-