Vydavatelé se obávají poklesu návštěvnosti kvůli AI ve vyhledávání

Ilustrační foto, zdroj: Unsplash

Útoky politiků, pokračující ekonomický tlak nebo boj o ochranu duševního vlastnictví tváří v tvář platformám řízeným umělou inteligencí (AI). To jsou podle nové studie předpovídající žurnalistické a mediální trendy 2025 od Reuters Institute hlavní výzvy zpravodajských médií v letošním roce. Studie byla zpracována na základě odpovědí 326 seniorních manažerů z printových i digitálních vydavatelství z více než padesáti zemí.

Zejména změny ve vyhledávání se podle studie stanou hlavní nepříjemností pro zpravodajská média. Vydavatelé už pocítili pokles návštěvnosti ze sociálních sítí a nově se obávají dalšího snížení viditelnosti ve vyhledávání. To kvůli tomu, že rozhraní umělé inteligence vytváří „příběhové“ odpovědi na dotazy týkající se zpráv a uživatelé tak nebudou muset tolik proklikávat na původní zdroje.

Volby v USA také podle studie zvýraznily rostoucí sílu alternativního zpravodajského ekosystému, který zahrnuje osobnosti a tvůrce, kteří často působí mimo žurnalistické prostředí. Podle některých už dokonce zastiňují mainstreamová média, pokud jde o vliv i důvěru.

Navzdory tomu zůstává řada vydavatelů ohledně letošního roku částečně optimistická a věří v růst návštěvnosti i předplatného. Horší je to s výhledem žurnalistiky jako takové. Jednou z klíčových výzev bude znovu oslovit publikum, které v posledních letech přestalo konzumovat zprávy, a najít způsoby, jak přilákat další generaci. Mnoho vydavatelů se bude snažit zvýšit kvalitu svých vlastních webových stránek, vytvářet personalizovanější zpravodajství a dále investovat do audia a videa.

Hlavní závěry

• Pouze čtyři z deseti (41 %) respondentů jsou přesvědčeni o dobrých vyhlídkách žurnalistiky v letošním roce. Je to o téměř dvacet procentních bodů méně než před třemi lety. Naopak každý šestý (17 %) si není budoucností jistý. To je za stejné období růst o sedm procentních bodů. Uvedené obavy se týkají politické polarizace, nárůstu útoků na nezávislou žurnalistiku, rostoucími hrozbami a žalobami – to vše je v kombinaci považováno za významné ohrožení schopnosti žurnalistiky svobodně fungovat.
• Více než polovina vydavatelů (56 %) ale věří svým vlastním obchodním vyhlídkám, což je nárůst oproti minulému roku. Mnoho vydavatelů očekává nárůst návštěvnosti, růst online předplatného a věří, že přibývající růst „nespolehlivého obsahu" generovaného umělou inteligencí by mohl přivést publikum zpět k důvěryhodným médiím.
• Přibližně tři čtvrtiny (74 %) respondentů uvedly, že se letos obávají možného poklesu návštěvnosti z vyhledávačů a odkazujících stránek. Data Chartbeat ukazují, že souhrnná návštěvnost stovek zpravodajských webů z vyhledávání Google zůstává prozatím stabilní, ale vydavatelé se obávají rozšíření souhrnů generovaných umělou inteligencí. Zpravodajským webům už v posledních dvou letech klesla návštěvnost – z Facebooku za tuto dobu o dvě třetiny (-67 %) a ze sítě X o polovinu (-50 %).
• Vydavatelé ale letos vynaloží více úsilí na budování vztahů s platformami umělé inteligence (např. ChatGPT, Perplexity) výměnou za citace nebo peníze. Téměř čtyři z deseti (36 %) vydavatelů očekávají, že příjmy z licencí od společností zabývajících se technologií a umělou inteligencí budou významným zdrojem příjmů a že se oproti loňsku zdvojnásobí.
• Větší pozornost chtějí vydavatelé věnovat také audiu a videu (konkrétně na YouTube, TikToku a Instagramu). Na druhou stranu se v loňském roce zhoršil postoj vydavatelů k síti X. Tituly The Guardian, Dagens Nyheter a La Vanguardia jsou mezi těmi, které zde přestaly zveřejňovat své příspěvky.

Zpravodajské produkty, které vydavatelé zamýšlejí letos rozvíjet. Zdroj: Reuters Institute

Nejdůležitější zdroje financování vydavatelů v roce 2025. Zdroj: Reuters Institute

• Předplatné a klubové členství zůstávají pro vydavatele největším těžištěm příjmů (77 %) před display (69 %) a nativní reklamou (59 %). Většina se nyní spoléhá na tři nebo čtyři různé zdroje příjmů, včetně eventů (48 %), příjmů přidružených společností (29 %), darů (19 %) a odvozeného podnikaní (15 %). Očekává se rovněž rostoucí počet spolupracujících subjektů z různých mediálních domů. Například balíček švédské mediální společnosti Bonnier a Allt umožňuje přístup k více než 70 švédským lokálním a národním titulům a časopisům. Podobnou strategii zvolily v Nizozemí Mediahuis a DPG.
• V návaznosti na zpomalující růst předplatného označují vydavatelé vývoj nových produktů jako letošní vyšší prioritu. Více než čtvrtina vydavatelů přemýšlí o nových produktech, a to v oblasti v oblasti her, sportu nebo vzdělávání. Jedna pětina pak uvažuje o mezinárodní nebo cizojazyčné verzi. Mezi novými produkty mají být i ty zaměřené na mladé.
• Vydavatelé nemají jednoznačný postoj k influencerům. Více než čtvrtina (27 %) má obavy z toho, že institucionální žurnalistika je vytěsňována. Srovnatelný podíl (28 %) je ale pozitivnější a říká, že se zpravodajské organizace mohou od influencerů něco přiučit.
• Někteří vydavatelé se ale obávají ztráty svých redakčních tváří, a to vzhledem k tomu, že současný ekosystém osobnostem nahrává. Větší zájem je však v souvislosti s potřebou vyvíjet nové produkty směřován ke snaze přilákat a udržet talenty v oblasti designu (38 %), datové vědy (52 %) a inženýrství (55 %).

Celou studii je možné číst v souboru, který je ke stažení níže.

-mav-