Rada ČT ředitele nezvolila, ve finále jsou Chudárek a Fridrich

Rada ČT se za týden sejde znovu. Pokusí se vybrat nového šéfa ČT, volba je ale velmi vyrovnaná a o novém řediteli zřejmě rozhodne zákulisní vyjednávání. Dnešní patový výsledek také vznáší otázku, zda za týden budou radní úspěšní a na některém z kandidátů najdou shodu. Děkujeme za pozornost a po více než deseti hodinách se z Kavčích hor loučíme.

Radní se radili déle, než avizovali. Teď hlasují o návrhu, že volbu odloží na středu 25. června. Hlasování dopadlo v poměru 9-7-1 a volba se posouvá na příští týden.

Ani ve třetím kole Radní ČT nového ředitele nevybrali. Teď diskutují o tom, co bude následovat. Mohou volbu přerušit nebo zrušit. Předseda Rady ČT by vyhlásil přestávku, aby se radní poradili, co dál. Přestávka nakonec vyhlášena do 18:45. Radní se odebírají do útrob a budou se radit, jak dál postupovat. 

Výsledky třetího kola (počet hlasů).

• Milan Fridrich: 9
• Hynek Chudárek: 8

Sledujeme těsný souboj mezi stávajícími vrcholovými manažery České televize. Radní se teď pokusí zvolit nového generálního ředitele ve třetím kole. Rozhodují mezi obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem a programovým ředitelem Milanem Fridrichem. Pro zvolení je třeba deseti hlasů.

Výsledky v druhém kolem volby (uveden počet hlasů). Odevzdáno bylo 17 platných hlasů.

• Milan Fridrich: 8  
• Hynek Chudárek: 9  

Začalo druhé kolo volby. Radní znovu přistupují jednotlivě a odevzdávají svůj hlas buď pro Milana Fridricha, nebo Hynka Chudárka.

Výsledky v prvním kole volby. Uvádíme počet hlasů. Z vydaných 17 obálek bylo odevzdáno 17 platných hlasů.

• Milan Fridrich: 8
• Hynek Chudárek: 8
• Miroslav Karas: 0
• Jiří Ponikelský: 0
• Libuše Šmuclerová: 1

Všichni radní svůj hlas už odevzdali, volební komise začíná sčítat hlasy. 

Členové rady teď jednotlivě v abecedním pořadí přicházejí k volební urně a vhazují lístek se jménem jednoho kandidáta, kterému dávají svůj hlas. 

Rada ČT, zdroj: MediaGuru.cz

Radní jsou zpět na svých místech a přistupuje se k volbě. Volební komise připravuje potřebné náležitosti. Poté jednotliví členové rady budou přistupovat k volební urně. 

Po sedmi a půl hodinách končí veřejná slyšení. Následovat bude přestávka do 17:00.

Dotaz ke sportu ve vysílání ČT: Smyslem je dávat lidem zážitek a přivést je ke sportování, odpovídá Šmuclerová. Prostor je podle jejích slov i mimo přímé přenosy a může se odehrávat i na ČT1. 

Významnější pořad na téma sportu v současném vysílání nevidí, přitom může přinášet emoce. Peníze na sport by nesnižovala, chtěla by se ale podívat na přeskupení investic v rámci sportovního vysílání. 

Podobně jako má Český rozhlas „Ověřovnu" (pořad o odhalování dezinformací, pozn. red.), mohla by mít ČT na svém druhém programu jednou týdně pořad, který by odpovídal na dotazy diváků, říká Šmuclerová k otázce dezinformací.

Za velmi široký problém označuje AI. Říká, že je třeba zvýšit bezpečnost a zabezpečit práva ke všem pořadům. Vodoznak nestačí, ČT musí mít nastavený systém vnitřních chodů, aby bylo jasné, kde je hranice, kde je „AI sama bez kurátorství redakce”. V době avatarů hrozí další propad důvěry, varuje. 

Otázka se znovu vrací k velké mediální novele a postoji komerčního sektoru, který Šmuclerová také reprezentovala. Uvádí, že zastupovala Českou unii vydavatelů, která společně se SPIR a AOV vždy říkala, že není proti navýšení poplatků. „Stáli jsme na straně veřejnoprávních médií, chtěli jsme ale definovat tu čáru (hranici působnosti médií soukromých a veřejných, pozn. red.)," popisuje. 

Další odpovědi na otázky radních:

ČT má podněcovat inkluzi (propojení celé republiky) a přinášet taková témata, říká Libuše Šmuclerová. Otvírat by se také měla víc historická témata.

Stávající management by nechtěla „vyhazovat", protože si myslí, že každý něco umí. Navíc jsou čtyři měsíci před volbami a dělat překotné změny je podle slov Šmuclerové riskantní.  

Lidi jsou základem, ČT by měla chtít nejlepší lidi. 

Radní Jefim Fištejn se ptá na nevyužitý potenciál ČT. Většina úspěšných pořadů je na ČT licenčních, říká. Ptá se, proč to tak je. Šmuclerová si myslí, že to souvisí se zadáním, ze své praxe ví, jak lze motivovat lidi ke kreativitě. Publicistika není jen politická, ČT by měla zvýšit žánrovou pestrost živých formátů. Tématem jsou pro ní regiony i  kvůli potenciálu.

Zahraniční štáby by měly být v Indii, v Africe i v Mexiku. Nemusí jít o stálé posty, ale o pokrytí událostí v těchto světových regionech, popisuje Šmuclerová.

Zaměstnance by Šmuclerová nepropouštěla, nehospodárnost vidí v tom, jak systém funguje - dublování štábů, neefektivní vynakládání zdrojů. Nechápe, jak je využíván Rohlík (budova ČT, pozn. red.). Nové studio by nestavěla, nepřinese divákům nic.  

iVysílání je sice podle Šmuclerové dobrý brand, ale pokud chce uživatel dojít k dalším informacím ČT, je to problém. Je dobré mít jedno prostředí, ze kterého se dostanou uživatelé všude, říká. Nabídka na iVysílání na ni působí nahodile.

Radní Ježek připomíná, že Libuše Šmuclerová vystupovala při projednávání novely o navýšení TV poplatků na straně soukromých médií.

ČT a ČRo by se podle Šmuclerové neměly slučovat, ale měly by rychle spolupracovat.  Myslí si, že je spousta bílých míst na mapě zahraničních zpravodajů. O řadě míst nic nevíme, jde ale sdílet zahraniční zpravodaje. 

Poplatky: je nebezpečné je vztahovat pod státní rozpočet, říká.

Pořadů vysvětlujících je podle Šmuclerové ve vysílání málo, zpravodajství nemůže fungovat odděleně, procesy tvorby lineáru a onlinu musí být skloubeny. Focus by měl být na efektivitu. „Mám dojem, že efektivita je myšlená hlavně tak, že se věci dělají postaru," konstatovala. Vidí, že televize teď prochází tím, čím vydavatelé tisku v uplynulých letech. 

Jako poslední předstupuje před Radu ČT Libuše Šmuclerová. Předpokládá, že Rada ČT nehledá „plombu" za bývalého GŘ, ale že hledá budoucnost. „Doufám, že tu nejsem jen jako genderová ozdoba do počtu," uvedla v nadsázce. Mediální prostředí se zásadně mění, online předběhl TV, hlavním zdrojem informací jsou sociální sítě a mediální prostor je řízen komerčně a pomocí algoritmů jako „obrovský kotel, který má za cíl honit lidi ke klikům". Za důležité proto považuje edukace a hlavní těžiště vidí ve veřejnoprávních médiích. „Média veřejné služby mají být majákem v turbulentních vodách. Zde je ale problém, protože ČT jede hodně setrvačně," myslí si Šmuclerová. Systém je podle ní nezdravý, protože se utrácí někde, kde by se utrácet nemělo, zpravodajství by mělo pravidelně poskytovat report vyváženosti, což je základ transparentnosti. 

Libuše Šmuclerová, zdroj: MediaGuru.cz

Diskuse se stáčí k bodům z kandidátského projektu Milana Fridricha, který se týká navýšení investic do původní tvorby a nového týdenního pořadu na ČT art. Díky novele je možnost „zainvestovat a nakopnout ČT, aby dostala nový stimul a zabojovala o diváka, aby televize byla relevantní. Pokud nebude relevantní, můžeme ji zavřít " říká Milan Fridrich.  

Na vymáhání škody po členech Rady ČT kvůli nezákonnému odvolání dozorčí komise nemá Milan Fridrich názor, vyžádal by si posudek právníka. 

Ad dezinformace: Je třeba informace o dezinformacích dostat k většinovému divákovi, nestačí ČT24. Dvakrát až třikrát týdně má být v Událostech na hlavním kanále příspěvek od specializované redakce, zamýšlí Fridrich. Naléhavější bude v době rozmachu AI.

Na sportovní vysílání ČT by nemělo být méně peněz, je třeba se zaměřit víc na ženský sport, mládež, amatérský sport. 

Rezervy vidí v onlinovém zpravodajství ČT24, chybí personalizace obsahu, 

Největším mandatorním nákladem ČT jsou platy, rezervy jsou v provozních výdajích. Výrobní úkol (výroba pořadů) je základní, je to smysl televize. Dotaz na personální obměnu zpravodajství: nikdo nemá nic jistého navěky, říká Milan Fridrich. 

Otázka radního Šafaříka k schwarz systému. Je to zlo, odpovídá Fridrich, a v ČT by neměl být žádný. Šafařík také zmiňuje, že kandidátský projekt Milana Fridricha má mít až 25 stran, což je nadlimit. (Odevzdaný projekt MF má celkově 12 stran, používá ale „hutný font", pozn. red.). Výběr fontu, aby se do doporučeného rozsahu vešel ,Milan Fridrich připouští.

Otázka na Milana Fridricha k rozšíření postu zahraničních zpravodajů: za důležitou považuje Indii i Latinskou Ameriku. Nemyslí si, že by to bylo tak nákladné, šlo by si vypomoci moderní technologií. 

Znovuuvedení kanálu ČT3, který Milan Fridrich podporuje, by byla navázána také na synergii kanálů ČT2 a ČT art. Vytvořil by se tím prostor pro další pořady.

Regiony nejsou jen zpravodajství, nejde jen o události a zpravodajství, ale i o to zařadit regiony do dalších pořadů a formátů. Rozvíjí myšlenku zvažovanou už za Petra Dvořáka o regionálních mutacích. 

Otázka na to, zda Fridrich nevidí problém v tom, že si s většinou lidí v ČT tyká. Milan Fridrich věří, že si i u lidí, se kterými si tyká, dokáže prosadit svou. „Dokážu vést lidi, kteří jsou mí přátelé a ‚vyprat’ jim triko, pokud se nebudou dít správně," odpovídá. 

Dál probíhá diskuse ke změnám ve zpravodajství. Události se podle Milana Fridricha staly z poloviny spotřebitelským magazínem, měly by být skutečně "událostmi dne". Vzorem pro Události, komentáře by pak měl být pořad BBC Newsnight, který probírá události z různých úhlů.  

Revize zpravodajství: publicistika má mít svého šéfredaktora, stejně jako zpravodajství, měla by vzniknout samostatná ekonomická redakce, posílit by měla věda. Změna Událostí by se měla týkat vizuality a výstavby reportáží, zapojení dronů, má posílit regionalita Událostí, zahraniční zpravodajové by měli mít více živých vstupů. 

Ivana Chmel Denčevová se ptá, zda Milan Fridrich necítí odpovědnost za dění v ČT v posledním roce. Fridrich necítí odpovědnost, nebyl GŘ ani ředitel zpravodajství, diskuse se s ním nevedla. „Osobně bych vedl diskusi mnohem otevřeněji," dodal. S manažery na prvním řízení by se pobavil, jestli se ztotožňují s jeho vizí.

Fridrich se vyjadřuje na dotaz ke studiu v Moskvě. Odjel studovat v září 1988 do Sovětského stavu v době, kdy byl u moci Gorbačov. Byla to pro něj cenná zkušenost. „Byl to první pocit obrovské svobody," říká k období ke konci 80. let. 

Nastavil by nový řídící systém a zpřesnil, kdo jakou má roli, jasně oddělil zpravodajství od publicistiky, navrátil souhrnný týdenní pořad. Nemělo by ale jít o kopii 168 hodin. Víc by se měl ve zpravodajství ČT prezentovat Senát a v rámci redakce zpravodajství by měla vzniknout redakce na ověřování faktů. Program ČT chce stavět na pěti základních oblastech: kultura, děti, dramatika, dokument a sport. Navýšil by investice do dětských pořadů, podpořil vizuální umění a literaturu v rámci kulturního vysílání. ČT má být podle Fridricha nejlepším vysílatelem. Velký dluh má ČT v digitálních službách. Děti a mladí do 30 let by také měli mít program od ČT - je třeba rozvíjet weby ČT, iVysílání, nabízel pořady jen pro web, specializované zpravodajství pro mladé, talk show a reality show. Za klíčovou označuje také umělou inteligenci, lze díky ní uspořit 150-200 mil. Kč ročně, věří Fridrich.

Dalším kandidátem je programový ředitel ČT Milan Fridrich. Ve veřejnoprávních médiích je právě 30 let, stál u zrodu zpravodajského kanálu ČT24, ve vedení ČT je dvacet let. Je to dnes pro něj důležitý děj. ČT má odpovědnost vůči veřejnosti, následující roky budou pro ČT bojem o budoucnost. Za největší výzvy považuje důvěryhodnost a nezávislost, nezávislé a nestranné zpravodajství, program, digitální služby, finance a efektivita provozu, umělá inteligence a zahraniční spolupráce ČT s dalšími vysílateli v Evropě. 

Milan Fridrich na Radě ČT, zdroj: MediaGuru.cz

Radní Ivana Chmel Denčevová se ptá na to, jak by nový ředitel ochránil, aby se v případě zadávání externích zakázek producentům nerozbujel klientelismus. Chudárek odmítá, že by něco takového nastalo. 

Představa spolupráce s externími produkcemi je také, že by se z 30 až 50 % podílely na kofinancování nových formát. Lidé v ČT by ale nepřišli o práci. Pořád by to podle Chudárka byl formát České televize. Partner by ale na něj přinesl finance, protože si může sáhnout na státní podporu, což ČT nemůže.

Začlenění sportu na první stupeň řízení je podle Chudárka správné a měl by zůstat samostatně. Vedle lineárního kanálu ČT sport provozuje ČT onlinový ČT sport plus. Chtěl by zároveň vytvořit nový onlinový kanál ČT sport 2, který by měl pevné programové schéma.

Otázky na product placement: Spolufinancování pořadů typu Peče celá země formou product placementu přijde Hynkovi Chudárkovi vhodné, nevidí v tom nic, co by se nemělo dít.

Radní Ježek se v otázce vrací k pořadu Sama doma (za jeho odvysílání v podobě „skryté reklamy" Rada popotahovala bývalého GŘ Jana Součka, pozn. red.). Obchod za pořad Sama doma nenese podle Chudárka odpovědnost. Ostravské studio z toho vyvodilo důsledky, uvedl. Obchodováno bylo podle jeho slov v pořadu sedm product placementů v souladu s normami. 

S rozjezdem kanálu ČT3 Chudárek nepočítá v prvních třech letech, důvodem je to, že archiv bude ČT potřebovat na své jiné kanály pro období, než se obnoví dramatická tvorba. 

Okamžitě by Chudárek zahájil výstavbu nové budovy pro zpravodajství. V případě odvolaných členů dozorčí komise a postoji ČT k vymáhání škody po členech Rady ČT znovu opakuje, že je třeba vyčkat. K tomu, zda by vymáhání škody, kterou zahájil ještě bývalý GŘ Souček, zastavil, se přímo nevyjádřil. Chce obnovit ekonomickou redakci.

Pro mladou generaci je třeba vytvářet mnohem více pořadů umísťovaných jen na web (web only), k tomu je ale zapotřebí mít víc peněz, popisuje Chudárek, jak přitáhnout mladou generaci. Online obsah a lineární TV musí být propojená.

Je třeba znovu nastartovat výrobu pořadů, ČT:D je teď na polovině, co dříve, uvádí Chudárek k výrobě pořadů. Ta byla v důsledku úspor omezena a program se musel opřít o větší počet repríz, vysvětluje. Neobává se klientelismu v souvislosti s možnou novou organizační strukturou a se zadáváním externích zakázek. 

Etický panel nepovažuje za šťastné složení, vnímá ho jako účelový s předem odhadnutelným výsledkem jejich rozhodnutí. Raději by se obklopil významnými osobnostmi, konkrétně jmenoval Richarda Hindlse, Jana Jiráka a Michela Fleischmanna. 

Chudárek by rád navýšil diskuzní publicistiku a rozšířil tak nabídku k pořadu Otázky Václava Moravce. V případě postoje ČT k odvolaným členům dozorčí komise neuvedl konkrétní postoj, má se vyčkat. Na dotaz odmítl, že by byl spojený s nějakými mocenskými kruhy. 

Rovněž Hynek Chudárek je proti tomu, aby se ČT a ČRo slučovaly. Není přesvědčen o přínosu takového kroku, rozhlas a televize jsou rozdílné. K financování říká, že poplatky mají prioritu, státní financování by se projevilo i v nižším objemu financí, myslí si. Zpravodajství a publicistika by měla jít víc do hloubky a být méně poplatná mainstreamu, odpovídá na další dotaz.

Představuje se další kandidát, obchodní ředitel ČT Hynek Chuádrek. Mluví o svém dlouholetém televizním pozadí, stál také u zrodu digitálního vysílání. Poslední rok nebyl pro ČT dobrý, její renomé utrpělo. Chce navázat na to dobré a chce obnovit původní dramaturgickou tvorbu, web-only projekty a investovat do ČT:D. I přes navýšení poplatků vidí, že bude třeba hledat úspory uvnitř televize. Zeštíhlet má proto management, 19 vrcholových manažerů je podle Chudárka příliš. Chce proto devítičlenný management, má jít o špičkové manažery. Z většiny by to měli být současní vrcholoví manažeři, se kterými by rád pokračoval. Úsporu si slibuje i od zrušení divize korporátních vztahů (je to údajně nesourodá divize) a od restrukturalizace programu a vývoje. Chce zrušit producentský systém, nepovažuje ten stávající za funkční do budoucna. Posílit se má dokument a publicistika ze žánrových center. Další oblast úspory nachází ve výrobě pořadů, chce totiž víc spolupracovat s externími producenty. 

Hynek Chudárek na Radě ČT, zdroj: MediaGuru.cz

Jiří Ponikelský se vyjadřuje k ČT sport. Ztráta domácích vysílacích práv na fotbal a částečně hokej je podle jeho slov  daná situaci, kterou ČT nemohla řešit. Jejich získání by bylo neúměrně finančně náročné a ubralo by prostor jiným sportům. ČT sport ale přesto hodnotí jako úspěšný, ČT je u sportů, které nejsou tak velké a pomáhá propagovat český sport.