Šmuclerová říká, že má televizní DNA, Fridrich chce vrátit důvěru

Zleva: Miroslav Karas, Hynek Chudárek, Libuše Šmuclerová, Jiří Ponikelský a Milan Fridrich

Výběrové řízení na generálního ředitele České televize vstupuje do rozhodující fáze. Uchazeči, kteří postoupili do dalšího kola, vystoupí ve středu 18. června před Radou ČT. V kandidátských projektech nastiňují nejen své představy o vývoji České televize v následujících šesti letech, ale také zdůvodňují, proč se do výběrového řízení hlásí a čeho by chtěli dosáhnout. Motivace všech pěti kandidátů, které postoupili do závěrečného kola volby, shrnujeme níže (v abecedním pořadí).

Fridrich: „ČT je oslabená, chci jí vrátit důvěru a sílu“

Milan Fridrich, stávající programový ředitel ČT, vnímá kandidaturu jako logický krok člověka, který ČT zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. Svůj projekt nazval „Vize 2031-“.

„Strávil jsem v České televizi zásadní část svého života a svoji práci jsem vždy dělal s maximálním nasazením a s vědomím toho, jak zásadní funkci televize veřejné služby v životě české společnosti plní,“ píše. Následující roky ale budou podle Fridricha bojem o budoucnost. „O budoucnost veřejné služby i televize jako takové, bojem o jejich smysl v digitálním světě, který přináší globalizaci spotřeby videa, změny technologií a principů distribuce, fragmentaci publika, nástup generativních modelů umělé inteligence i proměnu komplexních kulturních vzorců,“ konstatuje.

Česká televize navíc v poslední době utrpěla šrámy na své důvěryhodnosti a je oslabená, a to i přesto, že má díky mediální novele zajištěné stabilizované financování.  „Cítím odpovědnost. Chci, aby televize veřejné služby byla opět silná, důvěryhodná a respektovaná.“

Chudárek: „Chci poskytnout moderní a hospodárnou službu divákům“

Hynek Chudárek, stávající obchodní ředitel České televize, má zkušenosti jak z televize veřejné služby, tak ze soukromého sektoru. Domnívá se, že ČT potřebuje velmi naléhavě skutečnou a kvalifikovanou proměnu v době zásadních změn – nejen technologických, ale především společenských. „Mění se způsob, jakým komunikujeme, pracujeme, odpočíváme a pochopitelně i to, jakým způsobem konzumujeme média,“ předesílá.

Do výběrového řízení jde s mottem „poskytnout moderní a hospodárnou službu divákům“.

„Česká televize, stejně jako ostatní tradiční stanice, má dnes převážně starší publikum. Starších diváků si samozřejmě vážíme, avšak má-li ČT naplňovat své veřejnoprávní poslání, musí aktivně oslovovat i mladé publikum a děti. Veřejnoprávní televize nesmí být pro mladou generaci „mrtvým médiem“,“ zdůvodňuje.

Podle něj by televize měla přestat být uzavřeným systémem a více spolupracovat s tvůrčí scénou. „Plánuji úzkou spolupráci se zástupci tvůrců a uměleckých svazů a zároveň zohledním potřeby a hlasy diváků,“ píše.

Karas: „Práce pro ČT je čest i služba“

Bývalý ředitel ostravského studia ČT Miroslav Karas svou kandidaturu opírá o hodnoty, které považuje za základní pro důvěryhodné veřejnoprávní médium. „Práce pro Českou televizi je důvodem k hrdosti,“ konstatuje.

Česká televize by měla být sebevědomou veřejnoprávní institucí, která bude šířit rychlé, celistvé a vyvážené zpravodajství jako základní službu veřejnosti. Svým programem má posilovat pocit národní hrdosti a kulturní identity. Chce, aby televize byla aktivnější mimo tradiční kanály a výrazněji se prosazovala i v prostředí nových médií. Zároveň by se měla stát důležitou platformou pro vzdělávání dětí a rozvoj mediální gramotnosti napříč společností. Usiluje o to, aby Česká televize hrála silnou roli v podpoře české kinematografie a působila jako stabilní partner pro domácí filmovou tvorbu.

Součástí jeho dlouhodobé vize je rovněž zahájení strategické diskuze o těsnější spolupráci mezi Českou televizí a Českým rozhlasem, která by podle Karase mohla vést k „efektivnějšímu využívání veřejných prostředků a lepší koordinaci v oblasti veřejné služby".

Ponikelský: „Úspěch týmu je víc než úspěch jednotlivce“

Dlouholetý šéf kanálu ČT sport Jiří Ponikelský vnímá svou kandidaturu jako pokračování práce, kterou dlouhodobě odvádí v rámci televizního managementu. V jeho vizi zní silný důraz na mezilidské vztahy, kultivovanou interní komunikaci a respekt k zaměstnancům i spolupracovníkům. „Věřím v týmovou práci, protože úspěch týmu vždy převyšuje úspěch jednotlivce,“ píše.

Zkušenosti z nedávné minulosti mu potvrdily význam hodnot, na kterých chce dále stavět: pokora, pracovitost, komunikace a transparentnost. „Chci, aby se tyto hodnoty staly nedílnou součástí a základem naší společné práce,“ uvádí.  Česká televize nyní získává nejen větší finanční stabilitu, ale také nové povinnosti. Tyto změny vnímá jako příležitost, ze které budou těžit především diváci a celá společnost.

Největší síla České televize spočívá v jejích zaměstnancích, v odbornících, kterým záleží na veřejnoprávním poslání a dobrém jméně instituce. „Česká televize má být důvěryhodná, kvalitní, sebevědomá a přívětivá. Musí představovat hodnotu, na kterou česká společnost může být hrdá a kterou vnímá jako svou prioritu,“ dodává.

Šmuclerová: „Televizní DNA se těžko zbavím“

Předsedkyně dozorčí rady Czech News Center Libuše Šmuclerová, přiznává, že její motiv hlásit se do výběrového řízení na generálního je trojí. „Jednak přibližně tři roky nejsem v exekutivní roli a nepřipadám si plně využitá. Druhak de facto půlka mého profesního života byla spojena s televizí a televizního DNA se již těžko někdy zbavím. Třetí důvod je nejdůležitější. Díky přehledu o celém mediálním prostředí, které znám odspodu i z výšky vedoucích pozic, skrz tradiční i skrz nová, digitální média, za něj cítím odpovědnost. Jde mi o něj,“ zdůrazňuje.

Proto před čtyřmi lety napsala otevřený dopis „Obrana médií” určený těm, komu na společnosti záleží a proto loni připravila edukativní projekt čtrnácti čtyřminutových videí (včetně jejich tištěné verze) „Kyber tabu", průvodce vesmírem online informací, který na podzim 2024 odvysílala v podvečerním čase i ČT1.

Svůj projekt nazvala Česká televize „Srdce vašich informací”.

Shrnutí obsahu kandidátský projektů finalistů volby můžete číst v článku níže.

-mav-