Tradičně kritičtí Češi kupodivu optimisty
Jsme na začátku roku plného očekávání, ale i obav způsobených ekonomickým vývojem posledních měsíců. Mediální agentura OMD provedla v prosinci v devíti evropských zemích výzkum zaměřený právě na vnímání ekonomické recese.
Zatímco v západní Evropě panují značné obavy o budoucí vývoj ekonomiky, občané východní a stření Evropy se obávají krize podstatně méně. Mají-li hodnotit současný stav ekonomiky země, více jak dvě třetiny internetové populace západních zemí vidí svoji ekonomiku jako slabou, směřující k recesi. Češi jsou v tomto optimističtější, přibližně na třetiny se dělí mezi ty, kteří ji považují za silnou, slabou a zbytek ji hodnotí neutrálně.
A jak jsou si Evropané jisti svojí osobní finanční situací pro příští půlrok? Češi jsou v tomto směru převážně spokojeni, jsme tak třetí nejoptimističtější národ za Španěly a Rumuny, o svoji finanční situaci se naopak nejvíce obávají Italové.
Současná krize se výrazně promítá do nákupního chování. U většiny sledovaných zemí nalezneme stále rostoucí počet obyvatel, kteří v současné době omezují výdaje. V případě Čechů se šetření týká výrazně menšího počtu lidí a jsme zároveň jediný stát s významnějším podílem lidí, kteří utrácejí více než je pro ně obvyklé. Polovina Čechů navzdory ekonomické situaci nezměnila své nákupní chování. Ta druhá polovina obecně vynakládá peníze opatrněji, především více než dříve čeká na slevy, než produkt koupí.
Nejčastějším způsobem, jak Češi šetří, je omezení množství nakupovaného zboží. Jedná se především o kategorie alkoholických nápojů, jídlo v restauracích a z rychlého občerstvení. Výsledkem je, že část lidí hodlá v budoucnu omezit stravování mimo domov a namísto toho si připravovat obědy doma. Dalším způsobem jak chtějí v této oblasti šetřit je častěji zvát přátele domů, než se scházet v restauraci či baru. Značný pokles se dá očekávat i v případě investic do kulturních aktivit, jako je kino či koncerty, divadla. Již nyní je třetina dotazovaných navštěvuje méně než v předchozích letech. Přestože omezování nákupu v těchto kategoriích je typické spíše pro západní Evropu, Češi v nich omezují spotřebu více, než je evropský průměr.
Dalším možným postojem k nákupu je jeho prozatímní odklad. Nepřekvapí, že zde jsou nejvíce ohroženy produkty dlouhodobé spotřeby. V případě Česka nejčastěji lidé uvažují o posunu obnovy vozového parku. Přestože Češi jsou při výběru vozu primárně zaměřeni na cenu a nízké provozní náklady, podle jejich vlastních slov mají prodejní nabídky, jako je sleva prodejců, za současné situace minimální vliv. Část populace také odkládá plánovaný nákup elektroniky a dovolené. Roste počet lidí, pro které je dovolená luxus, který si nemohou dovolit. Mezi zbylými je stále více těch, kteří se orientují při výběru výhradně na dovolené zlevněné. V kontextu ostatních zemí se jedná o jev netypický. Mezi zkoumanými zeměmi tak máme primát, pokud se jedná o odklad dovolené, ostatní preferují jiné alternativy, často dovolenou již vůbec neplánují. Úplné ukončení nákupu se v případě ČR týká především již zmiňovaných automobilů. Stejně tak přibývá i lidí plánujících přestat nakupovat biopotraviny a jídlo v rychlých občerstveních. V porovnání s ostatními zkoumanými zeměmi se ale jedná o menší počet lidí.
Výše uvedené změny nákupního chování s sebou přinášejí také obměny v konzumaci značek, a to především směrem k značkám levnějším. Tento posun u části populace již proběhl, nebo v blízké době proběhne především u produktů péče o domácnost, potažmo čisticích prostředků a u potravin, včetně nealkoholických nápojů. Až čtvrtina lidí také hodlá nahradit značkovou kosmetiku a toaletní potřeby za méně značkové. Tato změna se v případě Česka netýká takového počtu lidí, jako je tomu v západních zemích, řadíme se tak po bok spíše státům Evropy střední a východní.
Alternativou k změně značky je pro mnohé kategorie produktů orientace na levnější produkty značky stávající. Vyjma produktů pro domácnost a kosmetiky neuvažují lidé o nákupu značek, které by si dříve nikdy nevybrali (které nepřicházely v úvahu již dříve).
Nepřekvapí, že probíhající ekonomické změny mají také dopad na konzumaci médií, a to především v případě internetu. Až čtvrtina lidí na něm v současnosti tráví více času, než tomu bylo dříve. Důvodem je nejen zábava, ale především pro stále více lidí získává na významu jako zdroj informací. Častěji jsou vyhledávány názory a zprávy expertů o ekonomické situaci a nejsilnější nárůst zaznamenal internet jako zdroj doporučení a informací o produktu před jeho plánovaným nákupem. Nejedná se o jev v Evropě ojedinělý, nicméně ze zkoumaných zemí je nejmarkantnější právě u nás.
Pavel Koreň
Omnicom Media Group
Research
Zdroj:
Výzkum OMD,
Sběr dat: prosinec 2008
Zúčastněné země a vzorek: Velká Británie 200, Francie 200, Německo 200, Španělsko 203, Itálie 204, ČR 216, Polsko 212, Rumunsko 203, Rusko 202,
