K měření vyváženosti médií chybí jasné definice

neděle, 17. května 2020, 07:55 Rádio, TV, Výzkum MediaGuru

Posuzovat vyváženost médií není právě jednoduché. Chybí k tomu jasná definice celku vysílání, který je třeba analyzovat.

Zdroj: Repro FB Live

Zdroj: Repro FB Live

U určitých skupin občanů převládá v posledních letech mnohdy pocit, že nejsou v mediálním prostoru dostatečně reprezentovány. Napadají potom vyváženost médií, jež je u rozhlasového a televizního vysílání vyžadována zákonem. Nicméně zákon je ve své podstatě stručný a dosavadní praxe se potýká s nejasnými definicemi, jak onu vyváženost analyzovat. I to zaznělo na Rozpravách o českých médiích, které na konci dubna online uspořádala Fakulta sociálních věd UK. 

Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání musí podle zákona č. 231/2001 Sb. zajistit, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“. V případě tiskových médiích musí dbát o vyváženost radniční periodika. 

V praxi se vyvážeností zaobírají zejména veřejnoprávní média, jež jsou vázány dalšími zákony (483/1991 Sb. a 484/1991 Sb.) k poskytování „objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“. Česká televize a Český rozhlas si tak pravidelně nechávají zpracovávat analýzy své objektivity a vyváženosti, i když naráží na určité nejasnosti. 

„Nejsložitější pro nás je definovat celek vysílání. Je to jeden pořad, jedna hodina, půl roku…?“ uvedl Josef Baxa z Analytického a výzkumného oddělení Českého rozhlasu a dodal: „Není navíc složité změřit, zda ve vysílání Českého rozhlasu vystoupil tolikrát zástupce té strany a tolikrát z oné strany, ale jaké byly zastoupeny postoje a přístupy, například na škalách pravice – levice, konzervatismu nekonzervatismu či promořenosti – nepromořenosti.“

S nejasnou definicí celku vysílání se potýká i Česká televize. „V analýzách se snažíme hodnotit vyváženost v rámci půlročního nebo ročního období, ale nikde to není striktně pojmenované,“ vysvětlila Renata Týmová, vedoucí útvaru Výzkumu a analýz ČT.

Kromě časového úseku je také nutné určit, které pořady budou analyzovány. „Nemyslím si, že k analýze by měly být pořady určovány in-house, měly by být stanoveny regulátorem. Rovněž si nemyslím, že by období k analýze muselo být zásadně dlouhé. Pro různá média to může být různé, každopádně však divák nemá čas na to, aby sledoval dané médium od ledna do května,“ řekl Baxa s tím, že vyvážená by měla být i soukromá média anebo by měla jasně definovat svou politickou inklinaci.

Další otázkou je, jak mediální prostor vyváženě přidělovat podle společenské relevance. Zatímco ve volebním vysílání je dodržován rovný přístup, mimo něj je potřeba zajistit politickou i názorovou vyváženost. V současné době je tak nutné dát prostor například nejen příznivců promořenosti společnosti, ale i jejím odpůrcům. Nicméně i zde je důležité zjistit, jak důležitý hlas ve společnosti daná názorová skupina má. Česká televize tak bere v potaz výsledky voleb, ale pracuje také s projektem Trendy Česka, mapujícím volební preference a názory respondentů na klíčová témata. „Dovedu si ale představit i další kritéria,“ uvedla Renata Týmová. 

K přesnějšímu měření objektivity a vyváženosti by mohl v budoucnu přispět projekt, který v současnosti zpracovává Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci s Newton Media. Jeho cílem je vytvořit metodiku pro obsahové analýzy vysílání, která bude aplikovatelná do regulační a analytické praxe. Podle hlavního řešitele projektu Jana Křečka bude metodika poprvé vyzkoušena letos na podzim, kdy budou probíhat krajské a senátní volby. Výstupy budou nabídnuty nejen regulačním orgánům, ale i vysílatelům a odborné veřejnosti.

-stk-