ČT, ČRo a ČTK: Uznání za práci v době pandemie brzy odezní

Zdroj: Týdny mediálního vzdělávání

V rámci Týdnů mediálního vzdělávání, které pořádá Člověk v tísni,  se ve čtvrtek dopoledne od 10:00 uskutečnila diskuse o veřejnoprávních médiích v době pandemie onemocnění Covid-19. Zúčastnili se jí ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný a šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Co na diskusi také zaznělo:

• Zástupci všech médií veřejné služby se shodli, že po prvotním zájmu a uznání jejich práce v době pandemie Covid-19 pozitiva odezní, a nejen politici budou média dál kritizovat. „Tato zkušenost bude brzy zapomenuta. Vrátí se nám to jako bumerang,“ myslí si Zdeněk Šámal. Nedomnívají se ani, že by mělo dojít k navýšení koncesionářského poplatku. Naopak Jan Pokorný zmínil návrh zákona z dílny SPD, který navrhuje zprostit povinnosti platit koncesionářské poplatky některé skupiny lidí. To by podle jeho slov přineslo ČRo pokles příjmů o 800 mil. Kč.
• Novináři jsou také přesvědčeni, že zpravodajství z krize zvládli „nejlépe, jak mohli“. Odrážejí tím některé kritiky, které se na podobu zpravodajství objevily. Připomněli také, že i pro ně byla situace nová a neočekávaná a že se snažili dělat, co mohli.  
• Zájem o zpravodajství ČT v době pandemie dokládají rekordní čísla kanálu ČT24. Čísla poslechovosti Český rozhlas sdělit nemůže, protože se celé rádiové odvětví domluvilo na tom, že data z Radioprojektu se teď zveřejňovat nebudou. Podle Jana Pokorného se ale potvrdilo, že se naplnila očekávání enormního zájmu po zpravodajství v době krize. ČTK zaznamenala velký zájem na svém webu České noviny.cz a podle Radky Matesové Markové dosáhly zprávy ČTK v médiích téměř 100% publicity – tj. téměř žádná zpráva nepropadla, především to platí o zahraničním a ekonomickém zpravodajství.
• V ČT, ČTK ani ČRo se neplánuje, že by se v reakci na vývoj na mediálním trhu propouštělo.
• Pro ČTK bylo na začátku pandemie nejvíce obtížné převést všechny lidi na home office, bylo to poprvé v historii agentury, kdy pracovala takto na dálku. Všichni zpravodajové a fotografové nadále pracují z domova, někteří editoři do centrální redakce docházeli a docházejí. Jejich práce je veřejnosti málo známá, ale velmi důležitá, zdůraznila Radka Matesová Marková. ČTK zvýšila v březnu produkci zpráv o 100 denně, standardně jich vytvoří denně 450, v době pandemie tedy 550.
• Týmy České televize fungovaly podle ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala ve 14denních směnách, které se protáčejí – část lidí pracuje z domova, část je v terénu a část lidí v záloze tak, aby bylo možné vysílání udržet i v případě onemocnění.
• Český rozhlas rozdělil své týmy tak, aby naplnil zákonnou povinnost vysílat 24 hodin sedm dní v týdnu. Skupiny se střídaly po čtyřech dnech, aby se nepotkávaly. V předběžné karanténě bylo 33 lidí rovněž z důvodu, aby bylo možné zajistit vysílání. V případě krize by mohl ČRo využít své prostory v Praze-Karlíně.  
• Na plošný home office ČTK přejít nemůže, má ale vytipované činnosti, kde by ho mohla částečně zavést. „Stoupla důvěra k tomu, kolik jsou toho lidi z domova zvládnout. Byla jsem mile překvapena tím, jak skvěle k tomu přistoupili,“ uvedla šéfredaktorka Matesová Marková. Některé porady lze do budoucna podle jejích slov zefektivnit.
• Také Zdeněk Šámal souhlasí, že porad a schůzek stačí méně. Někteří redaktoři, kteří v ČT dlouhodobě pracují, jezdili se stálými kameramany a techniky. „To je možná věc, o které budeme uvažovat i do budoucna,“ naznačil. Po skončení pandemie ale ČT opustí model sloučených redakcí a vrátí se ke specializaci redaktorů.
• Pro Český rozhlas byla dosavadní situace přípravou na to, až nastane něco vážného. Rovněž odhaduje, že porady budou mnohem kratší.

Záznam video přenosu, který z této diskuse zajistila ČTK, je možné sledovat níže.

-mav-

Aktualizováno ve čtvrtek 14. května ve 12:10 o průběh diskuse.