Kam chceme ekonomiku nastartovat?, ptá se Bernard

úterý, 19. května 2020, 16:00 Koronavirus na jaře 2020, Aktuality MediaGuru

Pokud chceme ekonomiku nastartovat do starých kolejí, tak pojede ona i společnost dál do zdi, myslí si podnikatel Stanislav Bernard.

Stanislav Bernard, zdroj: repro YouTube

Stanislav Bernard, zdroj: repro YouTube

První z diskusních setkání týdeníku Euro svedla na jedno místo ekonomy a významné zástupce různých odvětví. Diskutovalo se o tom, jak znovu rozproudit českou ekonomiku a jak ji koronavirová pandemie dosud poznamenala. Diskuse se vedla i o to, zda by se stát měl zadlužovat, aby do české ekonomiky nasměroval finanční pomoc. Zatímco ekonomové jsou toho názoru, že zadlužování je teď zřejmě jedinou možností, jak ekonomice pomoci, podnikatel Stanislav Bernard přítelem zadlužování není.  

V diskusi mimo jiné zaznělo:

  • Ekonomické oživení po stávající pandemické krizi by mohlo být rychlejší než po krizi z před deseti lety. Stane se tak ale za předpokladu, že nenastane druhá vlna epidemie. Přestože ekonomický pád byl teď velmi rychlý, vzestup bude pomalejší, ale nepotrvá 4-5 let, myslí si ekonom Lukáš Kovanda, který ho odhaduje na 2 roky. 
  • Podle stomatologa Romana Šmuclera chybí Česku systém pandemického varování. Lidi se prý zbytečně děsí nošením roušek a jiných opatření. „Potřebujeme manažera, někoho, kdo to bude řešit,“ uvedl v diskusi.
  • Ztráta v gastronomickém segmentu je podle známého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha obrovská. Největší ztrátu představují platy zaměstnanců, na které je třeba stále vydávat peníze. Vládní program antivirus sice částečně pomůže, ale „krvácení“ podle Pohlreicha nezastaví.
  • Rovněž Lukáš Kovanda očekává, že restaurace budou přicházet o další peníze. Nástup zpět bude podle jeho mínění pozvolný a v letošním roce se nedostane na úroveň před úderem koronaviru.
  • Podle Stanislava Bernarda, majitele pivovaru Bernard, je dopad pandemie citelný, a navíc není jasné, co se stane na podzim. Krize je ale podle jeho mínění i očistný proces a příležitost. Nestaví se proto kladně k pumpování peněz do ekonomiky. „Krize je-li zakryta penězi, tak nenastane očistný proces – má to velké dopady na zadluženost a stabilitu ekonomik,“ zmínil. Dodal, že jeho firma přišla v důsledku krize s nápadem vyrábět pivní pálenku a výsledek byl nad očekávání dobrý. „Prvních deset let jsem podnikal na hraně krachu a vím, že jediná cesta, která se ukázala jako úspěšná, byla dělat drobné pozitivní kroky. Když je hlava nastavena negativně, dopadne to špatně. Když pozitivně, je možné z toho vyjít silnější,“ řekl. Je rovněž toho názoru, že mýtus růstu vede ke krizím. „Virus je informace pro naši společnost, ale je jen na nás, jak s ní naložíme. Nesouhlasím s ekonomickými pohledy, chápu, že je snaha ekonomiku nastartovat, ale kam ji chceme nastartovat? Pokud do starých kolejí, tak ekonomika a společnost pojedou do zdi dál,“ myslí si.
  • Ekonom Štěpán Jurajda se ale domnívá, že vláda by měla být aktivní v podpoře ekonomiky, firem, likvidity a spotřeby domácností. „Pokud budeme všichni šetřit, neušetří nikdo,“ myslí si. Podle Kovandy si Česko může dovolit zvýšit zadlužení až na 45 % HDP (v současnosti je to 30 %).
  • Bohdan Wojnar, člen představenstva Škoda Auto, zmínil, že propad auto-moto průmyslu byl velmi tvrdý, odbyt podle jeho slov zkolaboval a v některých zemích propady činily až 90 %. „Nelze očekávat, že se to rozjede úplně stejně, musíme rychle vrátit důvěru v systém. Čím rychlejší a robustnější to bude, tak tím rychleji se vrátíme do normálu,“ uvedl. Dodal, že za první měsíc pandemie ztratil český auto-moto průmysl 67-70 mld. Kč tržeb. „V dalším období se budou ztráty kumulovat,“ sdělil Wojnar. Firmy teď podle jeho slov jedou do mlhy a nevidí, co bude za zatáčkou a nechtějí ztratit kurz.
  • Jan Klas (Řízení letového provozu) poznamenal, že letectví bylo vypnuto „ze dne na den“ a že žádná aerolinka na světě nezvládne situaci bez podpory. Scénáře dalšího vývoje podle jeho slov pracují s tím, že nejprve se vrátí byznys klientela a teprve poté cestující, kteří využívají letecké dopravy za účelem trávení volného času. „Ryaniar očekává 40 % běžné kapacity v červenci,“ uvedl k optimističtějšímu scénáři. Rovněž ale Jan Klas očekává, že na čísla před pandemií se bude letectví obtížně vracet a že se tak nestane do roku 2024.

Celý záznam z diskuse je možné zhlédnout níže.

Zdroj: MF, YouTube

-mav-