Poslechovost rádií se v době krize příliš nezměnila

Přestože nouzový stav změnil řadu zaběhnutých vzorců chování, poslechovost rádia příliš ovlivněná nebyla. Pro tři pětiny obyvatel ČR se, co se poslechovosti týče, nic nezměnilo. Vyplývá to z výzkumu společností Median a Stem/Mark, které zjišťovaly poslechovost rádií v době koronavirové pandemie.

Zcela přestaly poslouchat rádia pouze přibližně 2 % osob ve věku 12-79 let a poslech nějakým způsobem omezilo dalších 10 % dotázaných. „Mezi osobami, které poslech rádia omezily nebo úplně přestaly, jsou pravděpodobně z velké části řidiči a řidičky, kteří poslouchali rádio primárně v autě cestou do práce a během pandemie zůstali doma s dětmi. Tomu by také napovídal fakt, že se nejčastěji jedná o věkovou skupinu 30-39 let,“ uvedla Jana Proboštová z agentury Stem/Mark.

Naopak každý desátý deklaruje zvýšení intenzity poslechu rádia oproti době před koronavirovou pandemií a s ní souvisejícím vyhlášeným nouzovým stavem. Častěji se jedná o ženy, děti a mladé ve věku 12-19 let a také obyvatelé regionu Prahy a středních Čech.

Zdroj: Stem/Mark, Median

Rádio je obecně media typem, kterému lidé poměrně věří, téměř čtyři pětiny posluchačů jsou přesvědčeny, že změny, které přinesla pandemie koronaviru, v první polovině roku 2020, se rádia nijak nedotknou a poslech rádia během období krize neklesne. Mezi těmito osobami najdeme častěji ženy a obyvatele větších měst.

Z dubnové vlny průzkumu rovněž vyplývá, že více než čtyři pětiny dotázaných přisuzují rádiu při informování veřejnosti důležitou roli, u lidí nad 50 let už se jedná dokonce o 9 z 10 posluchačů. Častěji se jedná o ženy a osoby s vyšším vzděláním. Naprostá většina se pak domnívá, že informace, které rádio nabízí, jsou obsahově dostatečné.

Kromě informační role přisuzují posluchači rádiu do značné míry také roli zábavně-relaxační. „Hudba a pořady v rádiu mohou přinášet klid v komplikované době, rádio také může vhodně doplnit práci z domova, na kterou v době krize přešla řada lidí. Také nepochybně dobře funguje jako kulisa při jiných činnostech,“ dodává Vladimír Kožíšek z agentury Median.

Zdroj: Stem/Mark, Median

Zdroj: Stem/Mark, Median

Téměř polovina posluchačů deklaruje, že je pro ně rádio v době krize lepším společníkem než televize. Jedná se především o ženy a obecně posluchače starší než 40 let.

Více než dvě pětiny posluchačů teď preferují hudbu před zpravodajstvím, jedná se častěji o mladé lidi ve věkové kategorii do 29 let. Dvě pětiny považují obojí za stejně důležité, a informační i relaxační roli využívají stejně, a pouze pro 14 % je důležitější zpravodajství samotné. V této oblasti se objevuje zajímavý paradox – zpravodajství zajímá častěji nejmladší věkovou skupinu 12-19 let a také tu nejstarší 70-79 let.

Zdroj: Stem/Mark, Median

Nejmladší věková skupina 12-19 let vystupuje v preferencích u programové skladby obecně velmi vyhraněně, pro více než polovinu je důležitější hudba, pro čtvrtinu zpravodajství a pouze přibližně pětina považuje obojí za stejně důležité.

Preference hudby v programové skladbě pravděpodobně není jev, který se váže na dobu nouzového stavu. Více než čtyři pětiny posluchačů uvádějí, že se oproti době před pandemií jejich preference nijak nezměnily. Změnu ve skladbě uvádějí zejména ti, kteří rádio podle vlastních slov poslouchají nyní více než před tím.

-mav-