Facebook hrozí blokováním odkazů na zprávy

Zdroj: Facebook

Austrálie by mohla jako první země na světě zákonem nutit Facebook a další technologické obry k vyjednávání s médii o platbách za využívání a šíření zpravodajského obsahu. Pokud by se strany nebyly schopny dohodnout, vstupoval by do hry arbitrážní orgán, který by rozhodl, čí nabídka je rozumnější. Provozovatel největší sociální sítě ale v ostré reakci popsal, co by z jeho strany následovalo po přijetí legislativy.

„Za předpokladu, že tento návrh vstoupí v platnost, neochotně přestaneme umožňovat vydavatelům a lidem v Austrálii sdílet lokální i mezinárodní zprávy na facebooku a instagramu," uvedl na firemním blogu regionální ředitel Facebooku pro Austrálii a Nový Zéland Will Easton. „Na nátlak či otevřené vyhrožování, ať už přichází odkudkoli, neslyšíme," reagoval australský ministr financí Josh Frydenberg. Vládní návrh podle něj odráží národní zájem a povede k udržitelnější podobě fungování lokálního zpravodajství. Před 14 dny se k australské iniciativě vyjádřil v podobném, byť umírněnějším duchu i provozvatel vyhledávače Google. Podle něj si mediální domy snaží zajistit „speciální přístup“, který by vedl k omezení rozsahu služeb nabízených uživatelům zdarma.

Podle agentury Reuters je záležitost bedlivě sledovaná po celém světě, protože návrh představuje dosud největší hrozbu pro způsob, jakým američtí technologičtí giganti ve svých službách nakládají se zpravodajstvím. Řada analytiků proto spekuluje o skutečném rozložením sil, kvůli kterému by se mohl záměr zákonu vymknout původnímu smyslu. Facebook tvrdí, že za prvních pět měsíců letošního roku ze svého newsfeedu přihrál zpravodajským webům 2,3 miliardy prokliků zdarma – takové zvýšení on-line provozu korporace vyčíslila na dodatečných 200 milionů australských dolarů.

„Jenže obchodní model Facebooku stojí na získávání velkého množství uživatelských dat. Pokud by firma přišla o zpravodajský obsah, vzdala by se části svého byznysu. Díky zpravodajství Facebook získává kromě příjmů z doprovodné inzerce behaviorální data na základě toho, jaké zprávy lidé konzumují. Například lze vyčíst jejich politické preference či údaje o socioekonomickém statutu,“ vysvětluje Belinda Barnetová ze Swinburnovy univerzity v Melbourne.

Facebook mění podmínky

Bez ohledu na to, jakou podobu nakonec australský návrh zákona dostane, si už ale Facebook připravil prostor na možnou neutralizaci jeho dopadů. Od 1. října začnou platit upravené uživatelské podmínky. V nich se mimo jiné praví, že firma si vyhrazuje právo smazat jakýkoliv obsah, který by mohl mít právní či regulatorní dopady na Facebook. A znemožnění šíření zpravodajského obsahu zdarma, za který by jinak sociální síť musela platit, by do takové politiky dobře zapadalo.

Objevují se navíc názory, že společnost Marka Zuckerberga ostrým prohlášením podkopala svou vlastní dlouhodobou argumentační linii. Podle ní Facebook slouží jen jako neutrální zprostředkovatelská platforma, která si navíc nehraje na arbitra pravdy. Změnou uživatelských podmínek se však Facebook chová jako vydavatelský dům plně zodpovědný za šířený obsah – bez ohledu na to, které okolnosti k tomu firmu vedly.

Facebook by navíc nejspíš čelil stupňující kontroverzi v případě, pokud by se chtěl povinnosti placení za zpravodajský obsah za každou cenu vyhnout. Podle Barnetové by tím jen uvolnil prostor pro dezinformační weby. Pro mnohé z nich je virální šíření přes sociální sítě klíčovým zdrojem návštěvnosti. Jenže z hlediska Facebooku je šíření nenávisti a lživých informací naopak důvodem, proč si jeho představitele předvolávají jednotlivé vlády k výslechu. Tento týden se tak stalo v Indii. Pokud by mělo fake news a nenávistných sdělení na Facebooku ještě přibýt, lze předpokládat, že by se firma musela účastnit podobných „grilování“ stále častěji. Z názorů expertů každopádně plyne, že rozsuzovat spory Facebooku a mediálních domů jen optikou získané nebo ztracené webové návštěvnosti nemusí stačit.

-riv-