Stát má čtyři roky na vyřešení rozhlasové digitalizace

Zdroj: Shutterstock

Pouhé čtyři roky zbývají státu na to, aby připravil a zahájil rozhlasovou digitalizaci. Do roku 2025 by totiž měly všechny soukromé rozhlasové stanice, které vysílají na základě licence udělené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), přejít na digitální vysílání. Ukládá jim to tzv. transformační licence, jež provozovatelům komerčních rádií umožnila druhé automatické prodloužení oprávnění pro využívání analogových frekvencí v FM pásmu, aniž by na tyto frekvence RRTV vypsala otevřené licenční řízení. Operátoři sítí pro zemský digitální rozhlas DAB+, kteří měli o situaci diskutovat na říjnové odborné konferenci Digimedia 2020 (jež byla zrušena kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru), se ale obávají, že stát rozhlasovou digitalizaci nestihne připravit.

Co se stane, až vyprší platnost transformačních licencí?

Přechod na digitální vysílání si před lety vymohla sama komerční rádia, která prostřednictvím Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) prosadila novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, jež umožnila podruhé prodloužit jejich vysílací licence pro analogové FM pásmo a nevpustit na trh nové hráče. Určitým ústupkem měl být právě závazek, že rádia, která si nechají licence podruhé automaticky prodloužit a získají tzv. transformační licenci, nejpozději v roce 2025 přejdou na digitální vysílání. Tuto povinnost ale provozovatelé soukromých rozhlasových stanic delší dobu zpochybňují a upozorňují, že analogové FM pásmo není nutné vypínat. Rozhlasová digitalizace tedy není podobný proces jako digitalizace televizní, která byla vyvolána uvolňováním části vysílacího spektra (pásma 800 MHz při přechodu na DVB-T a pásma 700 MHz při nedávném přechodu na DVB-T2).

Provozovatelé pozemních sítí pro digitální rozhlas určených pro komerční rádia se proto obávají, že nebudou mít dostatek klientů, kteří by zaplnili jejich multiplexy. Podle Romana Kropáčka z plzeňské společnosti RTIcz, jednoho ze tří operátorů sítí DAB+ v České republice, současná situace spíše nahrává tomu, že stát opět komerčním rádiím automaticky prodlouží licence pro vysílání v analogovém FM pásmu na období po roce 2025. „Vzhledem k tomu, že se soukromá rádia snaží ze všech sil oddálit přechod na digitální rozhlas, předpokládám, že k prodloužení dojde,“ říká Kropáček. „Otázkou je, jak se k tomu postaví RRTV, zda od roku 2025 prodlouží stávající licence a nové bude vydávat pouze digitální, nebo i nové licence bude přidělovat do analogu, což by naprosto ztrácelo smysl přecházet na digitální rozhlas.“

Problém je to zejména pro společnosti, jako je RTIcz, které do provozu sítí pro digitální rozhlas investovaly značné prostředky a dlouhá léta je provozují prakticky jako pilotní projekt bez vidiny návratnosti investic. Řádné digitální rozhlasové vysílání probíhá v České republice od roku 2011. Během deseti let ale stát nepřidělil slibované kmitočty pro celoplošné sítě DAB+ určené komerčním rádiím. RTIcz, ale i společnosti Teleko digital a České Radiokomunikace, mohly získat pouze individuální oprávnění pro využívání omezeného množství kmitočtů a s maximálním povoleným výkonem vysílačů do 1 kW. Díky nim vytvořily určité digitální sítě, ale žádná z nich nedosáhla celoplošného pokrytí. Všechny dohromady sice pokrývají 80 procent populace, ale případní zájemci by museli uzavřít smlouvy s třemi různými provozovateli vysílačů.

Český rozhlas má digitální kmitočty jen do konce roku 2021

„Celoplošnou síť pro digitální rozhlasové vysílání se v rámci stávající legislativy podařilo získat pouze Českému rozhlasu, který ji v letošním roce úspěšně dobudoval na pokrytí 95 procent obyvatel České republiky. Platnost všech individuálních oprávnění pro kmitočty Českého rozhlasu však končí koncem roku 2021,“ upozorňuje Roman Kropáček. Rovněž veřejnoprávní rozhlas tak bude muset prosadit legislativní změny, aby mohl v digitálním vysílání pokračovat. U soukromých rádií, tedy především těch, která jsou úspěšná v FM pásmu, se však nedá dobrovolný přechod na digitální vysílání předpokládat a v obě vysílací technologie v rámci terestrického vysílání – tedy analogovou i digitální – se jim nevyplatí využívat.

Tomáš Řapek ze společnosti Teleko digital, která se digitálnímu rozhlasovému vysílání v České republice věnuje již 15 let, spatřuje šanci ve zvýhodnění digitálního vysílání oproti analogovému FM pásmu. „A to z vícero důvodů: rozšíření žánrové nabídky, snížení energetické náročnosti vysílání, výrazné zlevnění provozu, zlepšení poslechu a ovládání přijímačů, jednodušší vstup do multimediálního prostředí pro posluchače, hlavně díky platformě radioDNS. Tuto hybridní technologii u nás používá bohužel prozatím jen jeden mediální dům. A přitom hybridní přijímače se již běžně několik posledních let instalují do vozidel,“ upozorňuje Tomáš Řapek.

V poněkud rozpolceném stavu je třetí z operátorů digitálních rozhlasových sítí, České Radiokomunikace (CRA). Ty jsou totiž zároveň největším provozovatelem analogových vysílačů v FM pásmu a tudíž prosazují nejen rozvoj DAB+, ale také zachování analogového rozhlasového vysílání. Ilustruje to známý příklad Českého rozhlasu, který před časem vedle vyjednávání s CRA o zajištění provozu celoplošné digitální sítě ČRo DAB+ podepsal se stejnou společností desetiletou smlouvu na zajištění vysílání v analogovém FM pásmu. Sám Český rozhlas si chce zachovat jak analogové, tak digitální vysílání, což si však komerční rádia nemohou dovolit. Čeká se tedy, s čím přijde stát – zejména pak na harmonogram rozhlasové digitalizace, který podle Tomáše Řapka chybí asi nejvíce.

„Pro soukromé provozovatele rozhlasových stanic vlastně žádné legislativní změny pro vstup do digitálního vysílání nenastaly. Jaká tedy nastane změna v zákonech a bude se změna týkat všech rozhlasových stanic? Na to si budeme muset počkat pravděpodobně do příštího roku, kdy by měla proběhnout novelizace dotčených zákonů,“ věří Roman Kropáček ze společnosti RTIcz.

Pozn.: MediaGuru.cz je mediálním partnerem konference Digimedia