Vydavatelé začínají ve světě experimentovat s WhatsAppem

Zdroj: Shutterstock

WhatsApp, patřící společnosti Facebook, je ve světě nejpopulárnější chatovací aplikací, jež se těší oblibě především v Africe, Latinské Americe nebo jihovýchodní Asii. Jak upozorňuje Reuters Institute, někteří vydavatelé ji začali používat i ke své novinářské práci – v rámci skupin debatují s ostatními členy o daných tématech, sbírají materiál na články nebo využívají tento kanál k řetězové distribuci svých zpráv. 

WhatsApp se hodí ke sledování konverzace mezi lidmi

V Brazílii, kde WhatsApp využívá k čerpání aktuálních zpráv téměř polovina obyvatel (48 %), s touto sociální platformou již delší dobu experimentuje bahijský regionální deník Correio. Titul denně vychází v nákladu 35 tisíc výtisků a na svých stránkách eviduje měsíčně 18 milionů page views. Na WhatsAppu v současnosti spravuje deset různých skupin, z nichž každá může mít maximálně 256 členů. Všechny jsou zaměřeny na všeobecné zpravodajství. Pět z nich bylo spuštěno kvůli stále probíhající pandemie koronaviru, předtím se některé věnovaly speciálním událostem, jako je maraton nebo karneval. 

„S WhatsAppem jsme změnili způsob, jakým přemýšlíme o sociálních médiích. Mnoho vydavatelů využívá WhatsApp a další chatovací aplikace jen k distribuci obsahu,“ popisuje redaktor deníku Juan Torres a dodává: „Je to  ale jako rybolov, kdy se snažíte ulovit co největší traffic na své stránky. Nicméně to jen tlačíte sociální média do plnění cílů vydavatelů.“

Correio tak WhatsApp používá především k mapování toho, o čem lidé mluví a co si mezi sebou sdílí. Nevadí ani, pokud v „jeho“ skupině někdo nasdílí odkazy na konkurenci. Samotná redakce přidává do skupin na 10 článků denně a monitoruje u nich konverzaci. Moderování diskuse není podle deníku problém, vyloučení postihlo jen ty, kdo sdíleli dezinformace o covid-19. „Vystupujeme jako důvěryhodný člen skupiny,“ doplňuje Torres s tím, že důležité není rozsah distribuce, ale jak jsou jednotliví členové do diskuse zapojení.

V současnosti generuje WhatsApp mezi 7 až 10 % z celkové denní návštěvnosti na webu Correio, a představuje tak třetí nejsilnější kanál, a to po přímé návštěvnosti a Googlu. 

Zprávy musí být přizpůsobeny mobilnímu telefonu

Dobré zkušenosti s WhatsAppem má také novinářský projekt 263chat v Zimbabwe, který se zrodil na Twitteru a až později se proměnil v internetový portál. Vzhledem k omezené rychlosti připojení, s nímž se mnoho obyvatel této africké země potýká, začal deník využívat i WhatsApp, kde sdílí své večerní vydání v PDF, přinášející mezinárodní, domácí i ekonomické zpravodajství. V současnosti spravuje na WhatsAppu dvě stě skupin, přes které své noviny rozesílá. Touto cestou je odebírá 44,5 tisíce lidí, z čehož přibližně 15 % žije mimo Zimbabwe. 

Zprávy píše 263chat pro WhatsApp s ohledem na jejich konzumaci na mobilních telefonech, takže je vždy umístěn jen jeden článek na stránku, maximální délka dosahuje 300 až 400 slov. 

Potřebu respektovat formát mobilních telefonů potvrzuje i další africký projekt na WhatsAppu – týdeník The Continent z Jihoafrické republiky. „Naše nejdelší vydání přilákalo nejnižší počet nových předplatitelů. A tak jsme v dalším čísle zkusili opak: hodně obrázků, minimum textu, zprávy na 250 slov, delší články maximálně na 900 slov. Výsledkem bylo doposud nejvíce reakcí,“ popisuje editor magazínu Simon Allison. 

V mobilním prostředí se totiž zpravodajské portály přetahují podle Allisona o pozornost s Facebookem, Instagramem či TikTokem, které servírují obsah neustále, okamžitě a v malých porcích. 

I The Continent se na WhatsAppu spoléhá na relativně malý počet členů ve svých skupinách, kteří následně sdílí obsah dál mezi své vlastní kontakty.  Podle průzkumu z roku 2020, alespoň třetina z 1300 dotázaných přeposlala magazín dalším šesti lidem a 75 % tak učinila směrem ke 2–3 kontaktům. V současnosti má týdeník na WhatsAppu čtyři až pět tisíc členů, na sedm tisíc ho odebírá přes e-mail. Odhadem se tak obsah může dostat týdně až k 80 tisícům čtenářů. 

„Zprávy mají mnohem větší dopad, pokud je dostanete od někoho, koho znáte. Jde o osobní propojení. Z novinářského pohledu si s takovým druhem obsahu lidé asociují důvěryhodnost a dobré pocity,“ dodává Simon Allison. 

-stk-