Žufánek: V komunikaci jsme totálně otevření

pondělí, 19. července 2021, 07:35 Marketing Kateřina Straková

Klidně jsme prozradili vše, co obsahuje náš absint, nehrajeme si totiž na tajnou recepturu, říká o marketingu značky Žufánek její spoluzakladatel Martin Žufánek.

Martin Žufánek, zdroj: archiv Martina Žufánka

Martin Žufánek, zdroj: archiv Martina Žufánka

Martin Žufánek stojí se svou rodinou nejen za známými destiláty značky Žufánek, ale nově také za agenturou Wiseguys, kterou založil s výzkumníkem Tomášem Pflanzerem. Před pár týdny rovněž otevřel bar s názvem Oh My Yalta!, který se nachází v hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze. „Ač jsem sám výrobce, chci podpořit i ostatní. V žádném případně nechceme být barem, kde bude na lístku jen Žufánek. Přijde mi trapné, omezující a sebestředné, když člověk nedokáže ocenit i práci jiných,“ přibližuje Martin Žufánek s tím, že chce lidi lákat na drinky po práci a zároveň spolupracovat se světoznámými barmany. 

Pandemie a jejího dalšího vývoje se Martin Žufánek nebojí. Během uzavírky barů mu sice pokleslo množství prodaných lahví o desítky tisíc, nicméně loňské tržby byly i tak vyšší než v předchozím roce, a to díky vlastnímu e-shopu. O otevření dalšího prodejního kanálu – kamenného retailu – však i nadále neuvažuje. „Retail by se určitě neměl zavrhovat, ale bohužel má jeden velký problém, a tím je tlak na cenu. Jako výrobce v něm nedokážu ovlivnit, co se na prodejně s cenou mých produktů stane, protože je řetězec může dát kdykoliv do akce s 50% slevou, a to nezvratně ničí značku,“ dodává Martin Žufánek.  

Více o novém baru Oh My Yalta!, vývoji během pandemie i možnostem, které čekají trh s destiláty do budoucna, se můžete dočíst v našem rozhovoru.  

Nedávno jste otevřel bar Oh My Yalta! v hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze. Co vás k tomu vedlo?

Bar vznikl šťastnou souhrou náhod. Jakožto výrobce alkoholu jsem i těsně spjat s barmanskou kulturou, a tak když se jeden můj kamarád Honza Šimice dostal k božímu prostoru na Václavském náměstí, kde si otevřel restauraci Yalta Craft Bistro a nabídl mi spolupráci, neváhal jsem. Bar jsme otevřeli spolu a bude sloužit coby Žufánkova ambasáda, kde bude k dispozici náš kompletní sortiment, včetně již vyprodaných edicí. Sice jsme zastoupeni ve většině pražských barů, ale tam jsou k dostání jen dvě tři lahve, u nás bychom chtěli nabídnout vše, co vyrábíme. Pandemická situace je sice stále nestabilní a gastru příliš nepřeje, ale jsem optimista a doufám ve světlé zítřky.

Nový bar Oh My Yalta! v pražském hotelu Jalta, zdroj: FB Oh My Yalta!

Nový bar Oh My Yalta! v pražském hotelu Jalta, zdroj: FB Oh My Yalta!

Na co chcete v profilaci svého baru klást důraz? 

Mimo jiné na výhodu, která spočívá v propojení baru s restaurací. Nechceme provozovat dojezdový bar, kam přijdou opilí lidé ve dvě ráno na poslední skleničku. Proto budeme otevření jen od čtvrtka do soboty od pěti odpoledne do jedné v noci. V podvečer budeme v nabídce klást důraz na takzvaný spritz a další nízkoalkoholické koktejly, protože chceme přilákat lidi na drink po práci, kteří po jedné skleničce mohou odejít v pohodě domů.

Budete tedy nabízet jen vlastní výrobky, nebo zařadíte i konkurenci? 

Ač jsem sám výrobce, chci podpořit i ostatní. V žádném případně nechceme být barem, kde bude na lístku jen Žufánek. Přijde mi trapné, omezující a sebestředné, když člověk nedokáže ocenit i práci jiných. Kromě ginu OMG tak budou v nabídce i další, aby si mohl zákazník vybrat a nebyl do ničeho tlačen. Náš lístek je postaven tak, že nabízíme pět koktejlů postavených na našich výrobcích, pět dalších na čemkoliv jiném a doplní ho řada spritzů.

Podle mě jsou důležité pro přežití zejména pružnost a schopnost rychle reagovat a v našem baru jsem na to připraven.

Martin Žufánek

Plánujete spolupracovat i se známými barmany?

Samozřejmě. Naším barem chceme navázat na předchozí projekt Honzy Šimiceho, který dříve provozoval restauraci Gallery 44, kam jednou za čas přijel na pozvání světoznámý šéfkuchař a jehož menu následující měsíce tvořilo aktuální nabídku. S podobným principem bychom chtěli pracovat i v baru Oh My Yalta!, kam by přijížděli slavní barmani, představili své signaturní drinky a jeden by nám nechali na věčnou památku. Díky tomu by lidé mohli poznat i práci barmanů, kteří působí dlouhodobě v zahraničí. 

Bar je umístěn na Václavském náměstí, kterému se většina Pražanů stále vyhýbá. Má podle vás lokalita potenciál do budoucna?

Podle mě má tato lokalita obrovský potenciál. Jedním z důvodů, proč do toho Honza Šimice šel, je snaha vrátit Václavské náměstí na mapu Pražanů. I přes všechny neduhy, prodavače fetu a podivných živlů, kteří se zde pohybují, je to největší náměstí v zemi a proběhly zde i všechny nejdůležitější události naší historie. Proto bychom chtěli, aby zde bylo možné koupit si jídlo za 150 korun a spritz za 100 korun, a ne jako dřív – guláš za tisícovku a pivo za dvě stovky. Už žádné turistické pasti.

Jak se díváte na možnost rozvozu koktejlů, který se rozmohl v době pandemie? Budete jej v případě další uzavírky nabízet i ve vlastním baru?  

Kdo měl během uzavírky rozvoz, zvítězil. Dokonce i bary, které říkaly, že nikdy nebudou dělat lahvičkované koktejly, k tomu nakonec přistoupily. Například pražský bar Public Interest přežil díky svým koktejlům v plechovkách. Podle mě jsou důležité pro přežití zejména pružnost a schopnost rychle reagovat a v našem baru jsem na to připraven.

Co si myslíte o trendu nealkoholických destilátů?

Je pochopitelné, že se toho někteří výrobci chytli, protože jen reagují na poptávku. Osobně by mi bylo ale hloupé stáčet v podstatě kohoutkovou vodu s bylinkami a prodávat ji dráž než destiláty. Myslím, že ten trend nebude mít příliš dlouhého trvání. Spíš se bude s postupným oteplováním snižovat lihovitost destilátů. U nás je typická lihovitost 50 %, v Rakousku už jen 45 % a ve Švýcarsku 43 %. Naopak od nás na sever se zase zvyšuje. Do budoucna tak bude výhodné uchovat pro příští generace například absint se 70% obsahem alkoholu, který bude za 20 let vzácnost.

I když nám pokleslo množství prodaných lahví o desítky tisíc, díky tomu, že nám z e-shopu zůstala v ruce celá marže, jsme měli loni dokonce větší tržby než rok předtím.

Martin Žufánek

Během pandemie vám vypadl důležitý prodejní kanál, a tím jsou bary. Jak se vyvíjely vaše tržby? Přelila se alespoň část zákazníků k vám na e-shop?

Lidé sice ztratili možnost chodit do barů, ale zdaleka neztratili potřebu pít. Z tohoto důvodu se část z nich přelila na internet. I když nám pokleslo množství prodaných lahví o desítky tisíc, díky tomu, že nám z e-shopu zůstala v ruce celá marže, jsme měli loni dokonce větší tržby než rok předtím. Prodejně to bylo pozitivní, nicméně celkově byla situace tristní. Alkohol má přece jen silný sociální aspekt, protože lidi stmeluje. A pít sám doma, bez důvodu, vyznívá zoufale, a to bych nerad podporoval. 

Všiml jste si nějaké změny preferencí v nákupech svých zákazníků? 

Již delší dobu nakupují lidé méně často, za to kvalitnější produkty, a to platí nejen v alkoholu, ale v potravinách obecně. Podle mě dnes už nemají takovou potřebu se opít do němoty, ale spíše si chtějí alkohol užít a lépe vychutnávat jeho kvalitu. Proto si dnes raději koupí kvalitní gin za 500 korun, který jim vydrží na měsíc. Z tohoto důvodu také děláme jen půllitrové lahve, protože litrovka mi přijde již jako sprostý objem.

Jak si v současnosti stojí gin? Myslíte si, že už jeho trend pomalu odchází?

Podle mě je gin stále fenomén, který stále roste. Před dvěma lety jsem si myslel, že se to letos zastaví, ale neděje se to. Je to dáno jednak tím, že se lidem postupně mění chuťové preference, opouštějí sladkost a více oceňují hořké tóny, jednak také více přemýšlí nad tím, co jedí a pijí. V neposlední řadě je v létě vychlazený gin & tonic jednoduše skvělá volba.

Když jsme v roce 2013 začali vyrábět náš vlastní gin OMG, byli jsme jediní a všichni si ťukali na čelo, proč by někdo kupoval půllitru českého ginu za 500 korun, když si mohou v Makru koupit sedmičku britského za 300 korun. Dnes se tu uživí téměř 50 výrobců, kteří jsou cenově posazeni stejně nebo výše než my.  

S ohledem na pandemii a výpadkem prodejního kanálu v segmentu HoReCa neuvažujete o tom, že byste vstoupili i do retailu? 

Retail by se určitě neměl zavrhovat, ale bohužel má jeden velký problém, a tím je tlak na cenu. Jako výrobce v něm nedokážu ovlivnit, co se na prodejně s cenou mých výrobků stane, protože ho řetězec může dát kdykoliv do akce s 50% slevou, a to nezvratně ničí značku. Nechci zažít situaci, kdy v pondělí bude naše láhev za 500 korun, a ve čtvrtek už za 250 korun, protože zákazníci jsou potom jen naštvaní, že to koupili dráž. Proto v současnosti prodáváme jen ve farmářských prodejnách, jako je Sklizeno, kde na slevy moc nehrají.

Marketing naší značky staví především na přirozenosti. Od samého počátku proto komunikujeme proces výroby, ukazujeme byliny, destilační kotle i prostor, kde pracujeme.

Martin Žufánek

Na co se soustředíte v marketingové komunikaci značky Žufánek? 

Marketing naší značky staví především na přirozenosti. Od samého počátku proto komunikujeme proces výroby, ukazujeme byliny, destilační kotle i prostor, kde pracujeme. Tím vším budujeme u lidí důvěru, protože nejsme neosobní. Navíc jsme totálně otevření – klidně jsme prozradili vše, co obsahuje náš absint, nehrajeme si totiž na tajnou recepturu. Za celou dobu naší existence jsme také neinvestovali do reklamy v tisku či outdooru, nedělali soutěže, na které jsem osobně dost alergický, ani nešli do akcí typu 2+2 lahve zdarma aj.

Pro mou rodinu je výroba alkoholu generační záležitost. Nejsme žádný start-up, který se věnuje pět let něčemu a pak se přeorientuje na něco jiného. My naši značku budujeme s ohledem na další generace, a proto se o ni musíme opravdu pečlivě starat.

Neuvažujete o tom, že by značku Žufánek začal reprezentovat i některý z vašich bratrů?  

U nás v rodině jsme všichni hodně introvertní. Volba komunikovat navenek před lety padla na mě a trvalo mi opravdu dlouho, než jsem se zbavil své ostýchavosti. Moji bratři jsou i nadále velmi spokojeni, že si s nikým nemusí povídat nebo stýkat s veřejností. Osobně to beru jako velké plus, že z nás někdo značku reprezentuje a dává jí tvář, na kterou si lidé vždy vzpomenou. Vytváří to i se zákazníky bližší vztahy.

Jen v den oznámení o naší agentuře se nám ozvalo prvních pět klientů.

Martin Žufánek

V květnu jste společně s Tomášem Pflanzerem oznámil založení agentury Wiseguys. Proč jste se k tomu rozhodl?

Za posledních 20 let jsem získal zajímavý sled schopností z marketingu i neuvěřitelné množství kontaktů. Tomáš má obdobné zkušenosti, a navíc poznatky o spotřebitelském chování. Možná i proto nás mnozí lidé žádali o pomoc, a tak jsme se rozhodli naše služby zlegalizovat a říct za ně i o peníze. Jen v den oznámení o naší agentuře se nám ozvalo prvních pět klientů.  

Pro koho již nyní pracujete?

S Tomášem jsme se dohodli, že o konkrétních jménech mluvit nebudeme, jen mohu říct, že zatím máme klienty z různých segmentů. Jedná se například technologický start-up, delivery službu i gastro. Z prací mohu zmínit například akci „Chyběli jste nám“, jež stavěla na provozovatelích, kteří v prázdných restauracích čekali na své první hosty, a měla odezvu na sociálních sítích. Nebo jsme loni uspořádali festival Žiff.

Martin Žufánek, lihovarník, provozovatel baru Oh My Yalta! a spoluzakladatel agentury Wiseguys 

Spolu se svými bratry stojí za rodinným ovocným lihovarem Žufánek, který byl založen v září roku 2000. Ve své nabídce má vedle ovocných pálenek, jako je slivovice, hruškovice či meruňkovice, také absint nebo gin.  

V květnu letošního roku založil agenturu Wiseguys s Tomášem Pflanzerem se specializací na komunikační strategii, budování značky a PR. V červnu poté otevřel spolu s Honzou Šimicem bar Oh My Yalta! v prostorách hotelu Jalta.