Seznam Zprávy chystají audio seriály, staví fotobanku

Jakub Unger, zdroj: Seznam.cz

Seznam Zprávy zahájily před pěti lety, svůj první článek uveřejnily v září 2016. Za pět let vydaly více než 80 tisíc článků a online reportáží. Měsíčně tyto zprávy čte téměř každý druhý Čech: Podle měření serveru NetMonitor mají Seznam Zprávy průměr 5,1 milionu reálných uživatelů každý měsíc. Podle zářijových dat byly Seznam Zprávy nejnavštěvovanějším webem v kategorii zpravodajství. Ředitel zpravodajství a rádií Seznam.cz Jakub Unger v rozhovoru nastiňuje další rozvojové plány. „Není nutné, abychom denně vytvářeli 200 zpráv. Je možné některé věci ze stávající denní zpravodajské nabídky vypustit a soustředit se víc na původní, přesnější, analytičtější informací. Aby nabídka lépe vyhovovala tomu, co moderní čtenář očekává,“ říká mj. k vývoji obsahové nabídky.

Seznam Zprávy si právě v těchto dnech připomněly pět let od svého startu. Když jste projekt na podzim roku 2016 uváděli, říkal jste, že je asi na 25 procentech toho, jak byste si jej představoval. Na kolik procent vidíte jeho podobu dnes?

Po pěti letech běhu Seznam Zpráv bych řekl, že jsme zhruba na polovině potenciálu, který projekt má. Za pět let jsme udělali řadu věcí, které ale zase otevřely nové příležitosti. Těm se chceme dále věnovat, proto zatím hotovi nejsme.

Co konkrétně tedy chybí?

Začnu tím, co se podařilo. Dostáli jsme podle mého názoru naplnění základní vize: vybudovat nezávislé a vlivné zpravodajství pro celou Českou republiku. Počítám to do té splněné poloviny. Uvědomuji si, že zatím zůstávají i některá „ale“… Například děláme ještě pořád o něco víc chyb, než by nám slušelo. Nicméně základní vizi jsme naplnili. Svět kolem nás se ale nezastavil, naopak velmi rychle se mění, čemuž přispěla i covidová pandemie. Před námi teď leží úkol, jak opravdu naplno využít zázemí jedinečné technologické firmy. Řešení, která Seznam teprve vyvíjí nebo už jsou v reálném provozu, podle mě postupně změní způsob doručování informací. Myslím si, že přichází věk zjednodušování. Lidi budou stále více požadovat a očekávat, že jim informace doručíme přímo – domů, do práce, do auta – podle toho, jak budou potřebovat. Končí doba mnoha různých přístupů a mnoha různých médií, kdy se lidé složitě prokousávají k informacím. Nová generace očekává, že dostane informace na míru a ideálně na jeden až dva kliky. Proto nás čeká třeba hodně práce na uživatelském profilu, abychom co nejlépe chápali potřeby uživatelů.

Jinými slovy redakčně a obsahově je produkt z vašeho pohledu hotový, ale je otázka, jakým způsobem ho distribuovat a doručovat příjemcům.

Obsahově je produkt hotový především ve všeobecném zpravodajství a v oblastech, na které se nyní soustředíme: investigativa, byznys, osobnosti, názory. Není teď mojí – a asi ani firemní – ambicí Seznam Zprávy obsahově dramaticky uhýbat k jinému obsahu. V redakci pracuje osmdesát zaměstnanců a řada spolupracovníků, a tak to chceme zhruba držet. Dílčí redakční příležitosti vidím. Například v reportážní regionalizaci obsahu, fotožurnalistice nebo dalším rozvoji audia, se kterým jsme nedávno začali. Z konkrétních témat chybí systematičtější pohled na moderní historii, svět médií nebo popularizaci vědy. Některým se sice věnují obě veřejnoprávní média, ale v komerčních médiích je tento prostor nenaplněn.

Znamená to tedy, že se budete chtít dál obsahově rozšiřovat? Postupně jste v uplynulém pětiletém období zaváděli nové klíčové oblasti, na které jste se koncentrovali, ať už jde o byznys, názory nebo investigativní oddělení. Povedou tedy vámi zmíněné věci k tomu, že se obsah dál rozšíří?

Nemusí to nutně znamenat navýšení objemu obsahu. Zpravodajství Seznam Zpráv v průměru produkuje 100 původních článků denně. Někdy více, někdy méně. Řekněme, že pětina z nich zajímá většinu čtenářů a ty ostatní si čtenáři vybírají podle preferencí. Měsíčně máme pět milionů uživatelů, z toho denně 1,5 milionu. Není nutné, abychom denně vytvářeli 200 zpráv. Je možné některé věci ze stávající denní zpravodajské nabídky vypustit a soustředit se víc na původní, přesnější, analytičtější informace. Aby nabídka lépe vyhovovala tomu, co moderní čtenář očekává. Tedy přidat pracnější věci, o kterých víme, že mají trvalou informační hodnotu, ale zatím bývají málokdy k nalezení. Protože jsou náročné časově a někdy i finančně. A třeba i ustoupit od některých obecně publikovaných zpráv, které nepovažujeme za tak přelomové.

Nová generace očekává, že dostane informace na míru a ideálně na jeden až dva kliky.

Při startu Seznam Zpráv jste zamýšleli oslovovat jiné čtenáře, než jsou čtenáři serveru Novinky.cz. Daří se vám to?

Věřím, že se to daří. Vidíme v datech prakticky v reálném čase, že se uživatelé chovají jinak a také vybírají jiný obsah na Novinkách a Seznam Zprávách. Vnímám to tak, že v jednom mediálním domě jsou různá zpravodajská média.

Mění se konzumace obsahu a chování uživatelů v průběhu dne a dokážete tomu přizpůsobovat obsahovou nabídku?

Konzumace se samozřejmě v průběhu času mění. A díky technologiím a datům, která v Seznamu máme, trendy vidíme. Je jen na budoucí práci redakcí, jak na nich bude umět stavět. Ta cesta je stále před námi. Pokud má ale Seznam nějakou výhodu, tak je právě technologická. S tím, jak se nám podaří pochopit vzorce chování uživatelů, budeme moci nabízet obsah, který je co nejblíže potřebám lidí. V tom vidím skutečnou přidanou hodnotu.

Neuvažujete o tom využít programátory Seznamu, kteří tady pracují na různých technologických řešeních, k tomu, aby vyvíjeli přímo systém pro doručení mediálního obsahu?

Odpovídám především za redakční část. Detailnější pohled by vám tady asi poskytli mí kolegové, kteří se produktu a programování věnují. Nicméně můžu říct, že třeba nasazení redakčního systému, který celý vznikl v Seznamu a který nově využívají i Seznam Zprávy, nám otevřelo zcela nové možnosti pro zpracování obsahu i jeho distribuci. Cesty, jak se budou moci s naším obsahem setkat, jak ho budou moci konzumovat. Stejně tak personalizace obsahu se výrazně zlepšuje s tím, jak dynamicky se vyvíjejí interní technologie. Například naše strojové učení.

Z hlediska vývoje Seznam Zpráv je třeba také zmínit rok 2018, kdy vznikla Televize Seznam, a právě videozpravodajství Seznam Zpráv bylo podstatnou částí programové nabídky této televize. Po dvou letech ale došlo k oddělení obou redakcí. Jakou roli má teď Televize Seznam pro Seznam Zprávy?

K oddělení došlo proto, že obě média dospěla do fáze, kdy každé potřebovalo něco jiného. Seznam Zprávy se zaměřily na dobudování svého vlivu a Televize Seznam se po dvou letech rozvoje musela soustředit na to, aby rostla. Dopadlo to tak, že po oddělení Seznam Zprávy mezi lety 2019-2021 vyrostly třikrát a také Televize Seznam nastoupila na růstovou křivku. K oddělení došlo, aby oba produkty mohly jít byznysově svobodně svou cestou. Když je ale potřeba, tak oba týmy samozřejmě přirozeně obsahově spolupracují – například teď na volebních debatách, nebo na vybraných politických kauzách.

Co je pro Seznam Zprávy klíčovým typem zpravodajství? Audio, text, nebo video?

V té počáteční fázi vzniku zprávy se formátem nesvazujeme. Jestli ten finální materiál bude na konci primárně videozpráva, nebo text, nebo jiný formát. Podstatné je informaci získat, ověřit, doplnit chybějící dílky, vysvětlit souvislosti. Video dodá textu autentičnost a v některých případech se ukazuje jako výhodné natáčet dění na videokameru. Ale základ bývá nejčastěji v textovém sdělení. Seznam Zprávy teď rozhodně využívají psanou žurnalistiku víc než na svém počátku. Souvisí to s tím, o čem jsme před chvílí mluvili – že vznikla samostatná Televize Seznam. A my se na Seznam Zprávách zároveň dál snažíme testovat nové věci, z nichž se mohou v budoucnu vyvinout zcela samostatné produkty. Teď je to třeba audio. I v jeho případě je možné, že nastane čas, kdy se od nás oddělí a bude žít v Seznamu novým, větším životem.

Počet zobrazení článků na serveru Seznam Zprávy od podzimu 2016 do podzimu 2021, zdroj: Seznam Zprávy

Zmínil jste mezi lety 2019 až 2021 trojnásobný nárůst návštěvnosti. Je to vidět v datech NetMonitoru, trojnásobně se navýšil i počet zhlédnutých stránek na 200 milionů měsíčně. S čím prudký růst souvisí? Je spojen s redesignem před dvěma lety?

Tento redesign byl úspěšný. K nárůstu návštěvnosti pomohl především proto, že zvýraznil naše klíčové zaměření. Změnu jsme udělali před nástupem covidu, což se ukázalo jako šťastné rozhodnutí, protože lidi k nám přilnuli a během covidu vztah upevnili. Covidový nárůst se netýkal jen Seznam Zpráv, ale celého Seznamu. Během tří prvních let Seznam Zpráv byl „růžový redesign“ třetí evoluční proměnou. To není rozhodně obvyklé, proměňovat se takovým tempem. Navíc u produktu, který už je na trhu a funguje na komerční bázi. Zprávy jsou pro mě osobně symbol, jak chce celý Seznam neustále růst. A jaký dává prostor k tomu, aby se věci uvnitř něj rozvíjely. To rozhodně není obvyklé, v mediální branži už vůbec. V Česku bychom těžko našli firmu, která je tak otevřená novým, velkým věcem.

Jakou roli v návštěvnosti má home page a kolik lidí chodí přímo na Seznam Zprávy?

Homepage je samozřejmě dominantní. Těžko rozklíčovat, kolik lidí by chodilo na Seznam Zprávy, kdyby nebyly umístěné na hlavní stránce Seznamu. Upřímně řečeno, příchod přes homepage Seznamu je velmi pohodlný a je to přesně ten faktor, o kterém jsem už mluvil. Máme před sebou éru zjednodušování. Pohodlnosti, kdy se lidi budou chtít dostat k informaci na pár kliků. Nám nevadí, že lidi chodí na Seznam Zprávy přes home page, naopak je to dobře. Dosavadní fragmentace všeobecně-zpravodajských značek je podle mě minulostí. Doba se mění. Lidi mají jen omezený počet minut a informace chtějí dostat velmi rychle.

Mluvil jste také o tom, že se chcete zaměřit na fotografii a obrazové sdělování. Proč?

Na příkladu sociálních sítí vidíme, že většina z těch největších je založena na obrázcích. Ať už pohyblivých, nebo statických. Pro nejmladší generaci jsou fotografie na TikToku nebo Instagramu informací. Oni je nečtou, ale prohlížejí. Předpokládám, že tyto návyky si přenesou s sebou i do dospělého digitálního věku. Věřím v to, že i nejméně záživné zpravodajství, třeba politiku, lze předkládat ve formě obrazového příběhu. Proto stavíme obrazovou sekci na zelené louce. Pokud lidé u nás najdou originální snímky, tak za těmi fotopříběhy přijdou. Najali jsme si oceňované fotografy, od kterých nechceme aktuální zpravodajské fotografie, ale autorské pohledy. A začali jsme vytvářet sekci zpravodajství Obrazem. Což je jen první krůček budoucího rozvoje.

Nebylo by pak ale řešením spojit fotografii s papírem? Neuvažujete tímto směrem, že byste se posunuli do printu?

Opravdu si to nedokážu představit. Nevím, možná mě firma překvapí a v budoucnu se k něčemu tak šokujícímu rozhodne, ale podle mě je ta doba definitivně pryč. Přispěla k tomu i pandemie.

Ani v renesanci obrazových časopisů, založených na prezentacích velkých fotografií, nevěříte?

To nastane pravděpodobněji – tak, jako se to stalo i u vinylu. Lidi si ale vinyly nekupují jako nosič hudby, ale jako fyzický artefakt. Jenže i lidé, kteří mají sbírku vinylů, pak poslouchají hudbu většinu času zdigitalizovanou a v mobilu. Je tak možné, že některé časopisy znovu povstanou. Budou drahé a budou se sbírat jako umělecké kolekce. Ať už jako magazíny obrazové, anebo jako rozsáhlé, jinde nedosažitelné autorské texty. Osobně ale nevěřím, že aktuální publicistika zůstane na papíře.

Chcete využívat vaše fotografie i pro vytváření obsahu na sociálních sítích? Například právě na Instagramu?

Nejsme motivovaní pomáhat naší konkurenci, za kterou Facebook i Instagram považujeme. Třeba nastane čas, že spolu budeme jednou spolupracovat, ale nevidím teď důvod, proč bychom jim měli dávat náš obsah. Dívám se na to obráceně. Pokud se nám v příštích letech podaří projekt obrazové publicistiky rozvinout, tak budeme vlastnit rozsáhlou databázi vlastních fotografií. V tom vidím příležitost. Mohu říct, že už stavíme interní fotobanku, která by mohla fungovat i pro externí odběratele. Nestavíme agenturu proto, aby by prodávala fotografie jiným mediálním firmám. To je starý svět. Zajímá nás uživatel a jeho digitální život a tam může být původní, kvalitní fotografie velké aktivum. Oslovili jsme desítky fotografů po celé republice, nefotíme jen v Praze.

Jaké fotografy jste oslovili?

Projekt vedou David Neff a Jan Mihaliček, oba velmi zkušení fotožurnalisté. Tým lidí si staví sami.

Pokud se nám v příštích letech podaří projekt obrazové publicistiky rozvinout, tak budeme vlastnit rozsáhlou databázi vlastních fotografií. V tom vidím příležitost.

Chystáte pro příští rok ještě nějaké jiné novinky vedle rozvoje fotografické sekce?

Zaměříme se ještě více na audio a představíme zde nové věci. Teď máme v nabídce 20-30minutové podcasty a audio články, tedy možnost poslouchat naše psané články. Pořád je ale prostor přinášet propracovanější koncepční série, například investigativní. Anebo se pomocí seriálů zaměřit na přelomová společenská či historická témata . Ve zvuku jsme zatím na začátku. Zpravodajství a publicistika se dá udělat také ve formě doku-reality jako série na pokračování. Anebo jako autorské čtení, jakási publicistická obdoba Audiotéky. Možná je to produkčně náročnější, ale může to zároveň být trvalejší a intenzivnější zážitek. Ne nadarmo jsou dvě z pěti nominací Seznam Zpráv na letošní Křišťálovou lupu audio pořady z naší vlastní dílny.

Ještě se vrátím k té fragmentaci, o které jste mluvil. Co si pod tím máme představit?

Jsem přesvědčen o tom, že každé zemi bude stačit několik médií. Která jsou skutečně silnými zpravodajskými zdroji. Ale zároveň mají originální tvář či unikátní zaměření. A digitální uživatel bude očekávat, že informace z těch masmédií dostane co nejjednodušeji a přesně tou formou, kterou si bude v dané chvíli přát. Ideálně skrz jeden „účet“ přizpůsobovaný jeho potřebám a přenositelný kamkoli. Éra informačního roztříštění, která asi před deseti lety nastala třeba v Česku, podle mě skončí. Začíná éra smysluplného spojování. Doba stmelování, to české novináře, myslím, čeká.

Éra informačního roztříštění, která asi před deseti lety nastala třeba v Česku, podle mě skončí. Začíná éra smysluplného spojování.