Třetí vakcína má v tradičních médiích lepší obraz než na sítích

Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock

Přeočkování třetí dávkou věnovala česká média výraznou pozornost. Podle analýzy společnosti Newton Media bylo od zahájení očkování 20. září do 10. listopadu zveřejněno ve vybraných tradičních médiích přes 1500 příspěvků. Každý obyvatel Česka starší 15 let si tak mohl přečíst, vyslechnout či zhlédnout 39 příspěvků týkajících se posilující vakcíny. Zvýšené povědomí o třetí dávce se projevilo i v debatách v sociálních médiích, kde toto téma rezonovalo napříč všemi diskusemi o covid-19. Celkem bylo na sítích zaznamenáno téměř 10 tisíc příspěvků s celkovým dosahem 9 miliónů zobrazení.

Skoro třetina příspěvků zveřejněných v tradičních médiích vyznívala vůči podávání třetí dávky pozitivně. „Nejčastěji zaznívaly pozitivní postoje z úst ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nebo předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka. Nejvíce redakčního obsahu bylo však věnováno Andreji Babišovi, který se po aplikaci třetí dávky stal pro média jakýmsi symbolem již podstoupeného přeočkování,“ říká Ondřej Polivka, analytik Newton Media. Naproti tomu kritický nebo nejednoznačný postoj vůči třetí dávce byl v tradičních médiích zastoupen jen v 3 % článků. „Opatrný postoj k podávání třetí dávky vyjadřovala hlavně šéfka pražské laboratoře Synlab Anabela Čížková, lékař Martin Balík nebo imunoložka Jiřina Bartůňková. Veškeré zcela odmítavé postoje zazněly ve sledovaném období na webu parlamentní listy.cz, kde mezi hlavní kritiky třetí dávky patřili imunoložka Zuzana Krátká, Roman Šmucler, Robert Fico, Lukáš Pollert, Jan Hnízdil a předseda ČLK ve Zlíně Jaromír Bernátek,“ doplňuje Polivka.

Zdroj: Newton Media

Zdroj: Newton Media

Zdroj: Newton Media

V sociálních médiích rezonovalo téma třetí dávky nejvíce v diskusích na Facebooku (66 % zmínek) a v diskusních sekcích zpravodajských webů (26 %). Nejaktivnější byli čtenáři serveru aeronet.cz, kde se kumulovalo nejvíce diskusních příspěvků týkajících se třetí dávky. Zatímco v tradičních médiích dominovaly články se vstřícným přístupem k přeočkování, v sociálních médiích byla názorová skladba zcela opačná. Převažovaly zde negativní stanoviska diskutujících vůči třetí dávce (44 %), naopak pozitivních výroků byla pouhá desetina (13 %). Autory ambivalentních příspěvků (7 %) byli převážně lidé, kteří absolvovali dvě dávky a s tou třetí zatím váhají anebo nesouhlasí s její plošnou aplikací.

„Autoři 20 % příspěvků zmiňují, že jsou očkováni. Celá třetina z nich však zvažuje, že třetí dávku nepodstoupí,“ uvádí analytička Alena Zachová ze společnosti Newton Media. Příčiny toho, proč tito diskutující odmítají třetí dávku, jsou různé. Nejčastěji vycházejí ze strachu z nežádoucích účinků, který je živen negativními příběhy o třetí dávce kolujícími na sociálních sítích anebo špatnými zkušenosti v jejich přímém okolí. Lidé často také argumentují lékařskými autoritami, které neschvalují plošnou aplikaci třetí dávky v populaci. Opakovaně se objevuje i nedůvěra vůči fungování vakcín. Někteří diskutující se chtějí rozhodnout o třetí dávce až na základě reálné výše protilátek v krvi. „Je patrné, že řada těch, kteří absolvovali dvě dávky, se v debatách začíná přiklánět ke skupině odmítající očkování, která je v sociálních médiích výrazně hlasitější. Tento trend představuje komunikační výzvu pro politickou i odbornou reprezentaci,“ upozorňuje Zachová.

Političtí zástupci (Andrej Babiš, Adam Vojtěch) se do debaty na sítích příliš nezapojovali. Samotné Ministerstvo zdravotnictví publikovalo k třetímu očkování tři tweety a stejný počet facebookových příspěvků, které však velkou odezvu nepřinesly. Naopak diskusi vyvolal facebookový post České pirátské strany k tématu očkování. Na Twitteru zase sklidil úspěch tweet influencerky Anny Šulcové, který získal přes 2,2 tisíce reakcí.

„Asi 15 % společnosti zásadně odmítá očkování a to se již třičtvrtě roku nemění,“ doplňuje Nikola Hořejš, psycholog a sociolog STEM. „Jsou to do velké míry lidé, kteří "systému", tedy institucím a médiím, příliš nedůvěřovali již před tím. A také lidé, kteří se v informační pandemii nezorientovali. Odmítání vakcín pro ně je často symbolické, jde o odmítnutí celého přístupu státu ke Covid-19. Těch, kteří věří extrémním dezinformacím o vakcínách, je odhadem do 5 %,“ uzavírá Hořejš.

Mediální analýzu třetí dávky očkování provedl Newton Media v rámci projektu Infomore.cz, který realizuje ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK v Praze a Lékařskou fakultou MU v Brně. 

Autorka textu: Jitka Adamčíková, Newton Media