Češi mají stále vysokou důvěru v média veřejné služby
Přestože důvěra veřejnosti v média se za poslední dva roky snížila, ČTK, ČT i ČRo mají stále vysokou míru důvěry kolem 60 až 70 %, ukazuje průzkum AMI Digital Index.
Zdroj: Shutterstock
Dva roky s covidem a válka na Ukrajině negativně ovlivnily důvěru veřejnosti ve sdělovací prostředky. Stále však existují média, kterým většina lidí věří, a to jsou především ta veřejnoprávní. Nejdůvěryhodnějším mediatypem zůstávají i letos rádia. Televize se propadly, posílily naopak weby. Vyplývá to ze sedmého ročníku průzkumu AMI Digital Index společnosti AMI Communications a agentury STEM/MARK.
Celosvětový trend kolabující důvěry v demokracie, projevující se stále menší důvěrou ve vlády, instituce i média, následuje i Česká republika. Na globální úrovni ztratila média podle průzkumu agentury Edelman pět procentních bodů a celkově jim důvěřuje jen 57 % respondentů z celého světa. V Česku se náročné poslední dva roky odrazily například v poklesu důvěry v online zpravodajství veřejnoprávních médií, od roku 2020 klesla až o osm procentních bodů. I přesto mají ČTK, Česká televize i Český rozhlas stále vysokou míru důvěry, jež se pohybuje kolem 60 až 70 %.
Zdroj: AMI Digital Index
Češi nejvíce věří rádiím a zpravodajským webům
Rádiím obecně v České republice stále věří dvě třetiny lidí (67 %), proti loňsku je to však propad o 6 pb. Největší důvěře se pak těší Český rozhlas (55 %), následován rádiem Impuls (45 %). Čistá důvěra po odečtení záporných hodnot dosahuje 31 %, což je vysoko před weby (14 %), tiskem (13 %) a televizemi (12 %).
Na druhé místo se během roku vyhouply zpravodajské weby (z 56 % na 60 %), a to především Seznam Zprávy (60 %) a Novinky.cz (55 %). Vysokou míru důvěry si udržují také online kanály veřejnoprávních médií. Webu ČT 24 důvěřuje 70 % lidí (loni ovšem 78 %), iRozhlasu 68 % (loni 75 %) a webu ČTK České noviny 60 % (loni 67 %).
Zdroj: AMI Digital Index
Naopak dezinformační weby, i ty nezablokované kvůli válce, většina lidí (cca 70 %) nesleduje vůbec. Věří jim pouhých 5 % dotázaných. Nejčastějším čtenářem, který takovým webům důvěřuje, je muž bez maturity starší 45 let a žijící v menší obci na Moravě. „Vzhledem k cílové skupině dezinformačních webů byl represivní přístup české vlády nejlepším řešením, jak zmenšit jejich negativní vliv na společnost,“ komentuje Jan Kučmáš, partner komunikační agentury AMI Communications.
Vliv televizí výrazně poklesl
Výrazně poklesl vliv televizí, které se z loňského druhého místa (66 %) propadly s 57 procenty až za třetí tisk. Nejdůvěryhodnější stále zůstává Česká televize, které ze sledujících věří 69 % (loni 76 %), následována Primou (42 %, loni 49 %). Česká televize má nejlepší pozici u nejmladších diváků v kategorii 15 až 29 let, kde jí věří 77 %, naopak v kategorii nad 60 let jí věří jen 54 %. Takovou pozici nemá mezi mladými ani internet, jemuž důvěřuje 66 % mladých lidí.
Tisk stagnuje
Pozici „ve středu pole“ si s 58 procenty stále udržuje tisk. Pevné místo tam zaujímají už po několik let Hospodářské noviny s 37 procenty (loni 33 %), za nimi je s 35 procenty MF Dnes (loni 29 %). Poslední je tradičně Blesk s devíti procenty. Byť Hospodářské noviny v printu vedou už několik let v důvěryhodnosti, pro jejich web hn.cz (dříve ihned.cz) to neplatí. Ten zaostává proti vedoucímu webu Seznam Zprávy o 28 % (tedy má důvěru 32 % lidí).
-stk-
Tagy
