Mediální narativ (nejen) klimatických extrémů

Zdroj: Shutterstock

Když byly v pátek 20. května v Česku letos letos poprvé dosaženy tropické teploty, referovala o tom domácí média tak, jak byla dlouhodobě zvyklá. V mediálním prostoru se začaly objevovat fotografie usměvavých lidí chladících se v městských fontánách nebo rozhovory se spokojenými návštěvníky i provozovateli koupališť. Nikde ani náznak toho, že by se mohlo jednat o projev probíhající klimatické změny, která může v blízké budoucnosti výrazně ovlivnit životy nás všech. K horšímu.

Klima se otepluje a výskyt souvisejících extrémů roste. Podle dat zveřejněných Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd lze v České republice v posledních dekádách pozorovat trend směřující ke stále dřívějšímu výskytu prvního tropického dne. Údaje z měření Českého hydrometeorologického ústavu prezentované organizací Fakta o klimatu zase hovoří o nárůstu počtu tropických a poklesu počtu ledových dní.

Média se ovšem informování o tomto aspektu klimatické změny často vyhýbají až do chvíle, než začne nabývat tragických rozměrů. Nejinak tomu bylo například během loňské vlny veder v Kanadě a na severu USA. Zpočátku hrály hlavní roli také záběry vodních radovánek, které byly ovšem záhy vystřídány snímky ohořelých domů zničených lesními požáry.

Podle analýzy vybraných západních médií, kterou provedli výzkumníci z University of Exeter a která se zabývala vlnou veder z léta 2019, lze navíc popsat nesoulad mezi vizuálním narativem a v textu prezentovanými informacemi. I když byly v psaných částech článků jasně zmíněny negativní dopady na ohrožené skupiny populace, byl tento text většinou doplněn fotografiemi prázdninového charakteru. To ve svém důsledku vede mj. k vytěsňování obav o zmíněné zranitelné skupiny, jakými jsou staří lidé, malé děti vč. kojenců nebo osoby s již existujícími zdravotními obtížemi. Současně mohou tyto články navozovat dojem, že vyhlídka na teplejší klima je něčím žádoucím.

Význam použitého mediální narativu podtrhuje skutečnost, že podobné vizuální příběhy se stávají součástí kolektivní psychiky, resp. způsobu jakým o probíhajících změnách jako společnost uvažujeme. Bylo by proto vhodné, aby nejen zahraniční, ale i domácí média reflektovala závažnost nadcházejících změn a přinejmenším se přestala podílet na normalizaci těchto extrémů.

V této souvislosti je zajímavé zmínit příklad britského deníku The Guardian, který se v roce 2019 rozhodl podrobit kritickému přezkoumání způsob, jakým referuje o klimatické změně. Výsledkem byla aktualizace stylistické příručky, která nově namísto neutrálního výrazu „změna klimatu" preferuje označení „klimatická nouze", případně „klimatická krize" apod. Použití těchto výrazů má podle autorů umožnit jasnější komunikaci směrem ke čtenářům, při zachování vědecké přesnosti, což mj. koresponduje např. se změnou terminologie, kterou ve svých vyjádřeních nově používá také OSN.

Je otázkou, kdy i zástupci české mediální scény začnou ve své komunikaci aktivně pracovat se závěry, které vyplývají např. z poslední hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Než se tak stane, jen stěží začneme jako společnost vnímat rozsah tohoto problému i nutnost kroků potřebných k odvrácení těch nejhorších scénářů.

Autor textu: Oldřich Sklenář, analytik Asociace pro mezinárodní otázky