EU chce posílit svobodná média, asociace ale upozorňují na rizika
Nový soubor pravidel, která mají posílit nezávislost médií v členských státech EU, přijala Evropská komise. Profesní asociace mají k návrhu připomínky.
Zdroj: Shutterstock
Evropská komise (EK) přijala v pátek 16. září Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (Media Freedom Act), nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v Evropské unie (EU). Navrhované nařízení stanoví mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a proti sledování. Klade důraz na nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož i na transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a přidělování státní reklamy. Stanoví rovněž opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a ve prospěch zveřejňování střetů zájmů. Zabývá se i otázkou koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků a vytvoří novou nezávislou Evropskou radu pro mediální služby, která bude složena z národních orgánů pro sdělovací prostředky. Komise rovněž přijala doplňující doporučení o vnitřních zárukách redakční nezávislosti. Akt musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy EU.
„V posledních letech jsme zaznamenali různé formy nátlaku na sdělovací prostředky. Nastal čas proti tomu zakročit. Musíme stanovit jasné zásady: žádný novinář by neměl být kvůli své práci špehován, žádný veřejnoprávní sdělovací prostředek by se neměl stát nástrojem propagandy. Z tohoto důvodu dnes vůbec poprvé navrhujeme společné záruky na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU,“ uvedla místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.
Evropská rada pro mediální služby má být Evropské komisi nápomocna při přípravě regulace médií. Bude rovněž moct vydávat stanoviska k vnitrostátním opatřením a rozhodnutím, která mají vliv na mediální trhy a stupeň jejich koncentrace. Má také vést dialog mezi velkými online platformami a monitorovat, zda platformy dodržují samoregulační iniciativy, jako je kodex zásad EU pro boj proti dezinformacím.
Profesní asociace volají po úpravách
Tuzemské i evropské profesní oborové asociace ale upozorňují na rizika, která nový evropský akt médiím přináší. Evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA například konstatují, že přijetí aktu ve stávající podobě nebude chránit svobodu médií, ale „spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného a nezávislého tisku a evropské demokracie. Musíme nanejvýš naléhavě požádat o jeho zásadní revizi, nebo o úplné opuštění projektu,“ stojí v prohlášení.
Česká Asociace online vydavatelů (AOV) v pátek uvedla, že evropský zákon o svobodě médií podporuje, ale musí doznat změn, aby odpovídal svému původnímu záměru. Dodala, že oceňuje zejména ochranu redakční nezávislosti a zákaz nepřiměřených zásahů do činnosti mediálních společností, nastavení férových pravidel pro přidělování státní inzerce, požadavky na transparentnost i záruky proti nepřiměřenému moderování obsahu ze strany velkých platforem. Důležitou oblastí je koncentrace vlastnictví médií, jejíž vliv na pluralitu médií má být posuzován v každé zemi individuálně.
Otázkou však podle AOV zůstává způsob kontroly a vymáhání zákona v jednotlivých zemích. „Návrh Komise na zřízení nové Evropské rady pro mediální služby budí obavy o nezávislost takového subjektu, zde požadujeme doplnit větší záruky. Zřízení Evropské mediální rady by při špatné implementaci mohlo otevřít cestu ke státní kontrole médií a vyvolává vážné otázky ohledně nezávislého prosazování. Tato část zákona by měla být přepracována," konstatovala asociace ve svém prohlášení. Evropský zákon o svobodě médií celkově vnímá jako zásadní krok a jedinečnou šancí, jak v této turbulentní době zachovat svobodná média a tím i demokracii v řadě zemí EU, zároveň ale věří, že Evropská komise bude naslouchat profesním organizacím a vezme jejich připomínky v potaz.
Ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach podotkl, že komise se zástupci vydavatelských firem návrh dostatečně nekonzultovala. „Dopady regulace na svobodu tisku v jednotlivých členských státech EU mohou být značně rozdílné. Je zároveň zřejmé, že pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku," upozornil. Vydavatelé by podle něj rádi pravidla prodiskutovali se zákonodárci v průběhu jejich schvalování, aby mohli uplatnit své připomínky.
Co obsahuje Evropský akt o svobodě médií
- Ochrana redakční nezávislosti: nařízení bude vyžadovat, aby členské státy respektovaly redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb a zlepšily ochranu novinářských zdrojů. Provozovatelé médií budou navíc muset zajistit transparentnost vlastnictví tím, že tyto informace zveřejní, a přijmou opatření s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí.
- Zákaz používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům: akt zakazuje používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům, novinářům a jejich rodinám.
- Nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky: tam, kde existují veřejnoprávní sdělovací prostředky, je důležité zajistit v zájmu redakční nezávislosti jejich přiměřené a stabilní financování. Členové vedení a správní rady veřejnoprávních médií budou muset být jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním způsobem. Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků musí dodržovat pluralitu informací a názorů nestranným způsobem v souladu s posláním veřejné služby.
- Testování plurality sdělovacích prostředků: členské státy mají posuzovat to, jaký dopad má stupeň koncentrace mediální trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost. Rovněž ukládá, aby veškerá legislativní, regulační nebo správní opatření přijatá členským státem, která by mohla mít dopad na sdělovací prostředky, byla přiměřená a řádně odůvodněna.
- Transparentní státní reklama: akt stanoví nové požadavky na přidělování státní reklamy sdělovacím prostředkům, aby se zajistila transparentnost. Usiluje také zvýšit transparentnost měření sledovanosti, které mají dopad na příjmy médií z reklamy, zejména na internetu.
- Ochrana mediálního obsahu online: akt obsahuje záruky proti neoprávněnému odstraňování mediálního obsahu vytvořeného v souladu s profesními normami. V případech, které nezahrnují systémová rizika, jako jsou dezinformace, budou muset velké online platformy, které mají v úmyslu odstranit určitý zákonný mediální obsah porušující podle nich zásady platformy, informovat poskytovatele mediálních služeb o důvodech stažení obsahu ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny stížnosti podané poskytovateli mediálních služeb pak budou muset platformy vyřizovat přednostně.
- Nové právo uživatelů na přizpůsobení mediální nabídky: akt o svobodě sdělovacích prostředků zavede právo na přizpůsobení mediální nabídky na zařízeních a rozhraních, jako jsou televize s připojením k internetu, takže uživatelé budou moct měnit výchozí nastavení podle vlastních preferencí.
-mav-
Tagy
