Sítě používá k práci 80 % českých novinářů, čas je hlavní interní tlak
Sociální sítě dnes patří k trojici nejčastěji užívaných kanálů při tvorbě mediálního obsahu. Vyplývá to z výzkumu, který zaštítila FSV UK. Ten zároveň ukazuje, že časový tlak je nejsilnějším interním faktorem působícím na práci novinářů.
Alžběta Solarczyk Krausová, Václav Moravec a Jan Vobořil na tiskové konferenci, zdroj: Digitální doba s lidskou tváří
Sociální sítě používá pro svou práci až 80 % novinářů a společně s emaily, pracovními telefony a komunikačními síťovými platformami se řadí k nejčastěji užívaným komunikačním kanálům novinářů při přípravě mediálního obsahu. Vyplývá to z výzkumu Novináři a moderní technologie, který realizovalo v letních měsících tohoto roku konsorcium organizací v čele s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Zjistil i to, že jen více než třetina novinářů pracuje s nadstandardně zabezpečenými emaily. Výsledky výzkumu byly prezentovány na pondělním kolokviu Média a lidská práva v digitální době v rámci projektu Digitální doba s lidskou tváří. Výzkumu se zúčastnilo 620 pracovníků médií, z nichž téměř 500 tvořili novináři.
„Výsledky našeho šetření potvrzují, že novináři podceňují bezpečnostní aspekty své elektronické komunikace se zdroji, byť při tvorbě žurnalistických obsahů hrají dominantní roli," uvedl spoluautor výzkumu Václav Moravec z katedry žurnalistiky FSV UK. Doplnil, že osobní setkání se zdroji je až pátým komunikačním kanálem za standardním e-mailem, síťovými komunikačními platformami, sociálními sítěmi a pracovním telefonem. Podle něj je za tím nepochybně časový tlak, pod níž se novináři ocitají, dodal.
Osobní setkání preferuje jasně asi polovina dotazovaných a zhruba pětina „spíše". Chráněné e-maily pravidelně využívá 21 procent respondentů, 15 procent většinou.
Zdroj: FSV UK, IuRe, Ústav státu a práva AV ČR
Novináři a lidé pracujících v médiích většinou (70 %) souhlasí s tím, že užívání síťových médií (internetu a sociálních sítí) je pro společnost přínosné. Necelá třetina dotazovaných ale naopak vidí současný stav rozšíření síťových médií jako škodlivý.
Průzkum také ukázal, že téměř 85 % respondentů souhlasí s tím, že by uživatelé měli mít právo vypnout personalizaci, tedy přizpůsobení obsahu na základě preferencí. Podle Alžběty Solarczyk Krausové z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR je překvapivé, že nejčastěji šlo o respondenty z obchodních oddělení, pro něž jde o důležitý nástroj. S tvrzením, že by lidé měli mít právo od poskytovatele personalizace získat osobní údaje, které o nich zpracovává, souhlasí přes 80 procent lidí. Stejný počet požaduje právo na vysvětlení logiky personalizace ovlivňující zobrazení obsahu.
Výzkum vedle otázek spojených s žurnalistikou v digitální době navázal na dřívější výzkumy zkoumající české novináře z let 2004 a 2015. Přináší tak znovu pohled na sociodemografii a názorové postoje českých novinářů i podmínky jejich práce. Například 55 % novinářů označuje časový tlak a pracovní termíny za nejsilnější interní vlivy působící na práci novinářů. Druhým nejsilnějším vlivem jsou profesní zpravodajské postupy a standardy. Naopak na konci této škály se objevují vlastnické vlivy, které za mimořádně silné nebo velmi silné označuje více než desetina (11 %) respondentů.
Zdroj: FSV UK, IuRe, Ústav státu a práva AV ČR
Nejsilnějším externím vlivem jsou podle výzkumu publika (čtenáři, posluchači, diváci), mediální legislativa a na třetím místě inzerenti. Ty za mimořádně silné a velmi silné označila necelá pětina respondentů (18 %) a další pětina je považuje za částečně ovlivňující práci novinářů.
Většina českých mediálních pracovníků se na politické ose řadí k liberálům (rozhodně ano 23 % a spíše ano 50 %), následují stoupenci ekologické politiky (rozhodně ano 8 % a spíše ano 48 %) a konzervativci (rozhodně ano 8 % a 38 % spíše ano). Nejméně se řadí ke stoupencům národní politiky a stoupencům křesťanské politiky.
Více než třetina novinářů (34 %) do budoucna očekává, že v médiích budou ubývat místa v tištěných médiích, ale v elektronických médiích očekávají jejich zachování. Pesimističtějších je 26 % respondentů, podle kterých se budou redukovat místa v tisku i elektronických médích a dalších 16 % očekává redukci v tištěných, elektronických i internetových médiích. Zhruba pětina pracovníků médií neočekává do budoucna podstatné změny.
Další informace z výzkumu najdete v prezentaci zde.
Charakteristika vzorku
- 620 pracovníků českých redakcí (novináři, technologové, obchod, marketing, jiné)
- Zaměstnanci soukromých médií (78 %) i médií veřejné služby (22 %) všech mediatypů
- Pracovníci médií oslovujících celostátní a/nebo zahraniční publikum (82%) i cílících na regionální a lokální scénu (18%) na všech úrovních řízení
- Plný pracovní úvazek (76 % vzorku), na ŽL či jako tzv. „volný novinář“ (17 %), na autorskou smlouvu (7 %), DPP/DPČ (3 %) i částečný úvazek (2 %)
- Převaha mužů (60 %) nad ženami (40 %)
- Více než polovina respondentů je vysokoškolsky vzdělaná (62 %), dalších 36 % pak absolvovala SŠ s maturitou nebo VOŠ
- sběr dat: 21. 6. – 22. 8. 2022
-mav-, -čtk-
Tagy
