Výzkum: Důvěra středoškoláků v média klesá, nejvíc věří ČT a ČRo
Mezi středoškoláky a žáky základních škol klesá důvěra v média. Jsou přesvědčeni o manipulativnosti sociálních sítí a více vnímají ohrožení demokracie nepravdivými zprávami, ukázal výzkum organizace Člověk v tísni.
Zdroj: Člověk v tísni
Z výsledků průzkumu mediální gramotnosti středoškoláků a žáků osmých a devátých ročníků základních škol (resp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) vyplynulo, že celkově klesá důvěra v média. Jsou přesvědčeni o manipulativnosti sociálních sítí a více vnímají ohrožení demokracie nepravdivými zprávami. Výzkum pro společnost Člověk v tísni vznikl prostřednictvím vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS) na základě dat výzkumné agentury Focus.
„Přes 60 % dotazovaných sdílí názor, že médiím záleží více na finančním zisku než na kvalitě. Polovina středoškoláků se navíc domnívá, že velká média záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Velmi kriticky tedy posuzují prostředí, ve kterém tráví tolik času a ze kterého čerpají většinu informací. Celkově skeptický pohled na média se pak zřejmě projevuje i v tom, že znatelně ubylo mladých lidí, kteří považují nezávislá média za důležitá pro demokracii. O jejich důležitosti je přitom přesvědčeno o třetinu více gymnazistů než učňů. Což je jeden z příkladů značného rozdílu výsledků dle typu škol, tedy mezi gymnázii, středními odbornými školami a odbornými učilišti,” uvedl Karel Strachota, ředitel JSNS. Dodává, že nezávislá média považuje za důležitá 85 % respondentů s nejvyšší dosaženou úrovní, ale jen 35 % respondentů s úrovní nejnižší.
Přibližně tři čtvrtiny žáků a studentů předpokládají silnou přesvědčovací efektivitu sociálních sítí a domnívají se, že se jimi většina Čechů nechá snadno zmanipulovat. S tímto tvrzením souhlasí 75 % středoškoláků a 71 % základoškoláků. Zároveň mezi středoškoláky vzrostlo ve srovnání s rokem 2018 vnímání ohrožení demokracie nepravdivými zprávami na internetu (o 8 %) a útoky hackerů (o 7 %). Nadpoloviční většina respondentů se kloní k tomu, aby byly nepravdivé zprávy na internetu odstraňovány (54 % středoškoláků a 61 % základoškoláků). Podíl středoškoláků, kteří se vyjádřili pro odstraňování nepravdivých zpráv, však ve srovnání s výzkumem z roku 2018 poklesl o 11 %, a to ve prospěch řešení pouhým označováním (k tomu se přiklání 27 % středoškoláků).
Za ohrožení demokracie lze podle žáků považovat i zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů politiky. Respondenti označili za nejčastější nositele této praxe Andreje Babiše (32 % středoškoláků a 26 % základoškoláků) a Tomia Okamuru (14 % středoškoláků a 8 % základoškoláků).
Ačkoliv většina dotazovaných (65 % středoškoláků a 59 % základoškoláků) souhlasí s tvrzením, že média vlastněná politiky jsou méně důvěryhodná, pokleslo ve srovnání s rokem 2018 mezi středoškoláky vnímání problematičnosti vlastnictví médií politiky o 8 % (ze 74 % na 66 %).
Ve srovnání s průzkumem z roku 2018 významně ubylo těch, kteří se domnívají, že nezávislá média jsou potřebná pro fungující demokracii. Za důležitá je aktuálně považuje 60 % středoškoláků a polovina základoškoláků. Přitom v roce 2018 je za důležitá považovalo o 14 % středoškoláků více (74 %). Nejsilněji si uvědomují význam nezávislých médií pro fungující demokracii respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti (85 %).
Respondenti jako celek vykázali silnou důvěru v moc médií a relativně vysokou míru ostražitosti k průzkumům volebních preferencí. Téměř polovina z nich (47 % středoškoláků a 46 % základoškoláků) se domnívá, že předvolební průzkumy mají velký vliv na to, koho lidé volí.
Vnímání médií dokresluje i míra souhlasu s tvrzením, že velká média (včetně veřejnoprávních) záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Souhlas s ním vyjádřila bezmála polovina dotázaných středoškoláků (49 % středoškoláků a 42 % základoškoláků). Nadprůměrně s tímto výrokem souhlasí učňové ze středních odborných učilišť. Přes 60 % středoškoláků i základoškoláků sdílí názor, že většině médií záleží více na finančním zisku než na kvalitě publikovaných informací.
Nejvíce důvěřují středoškoláci i základoškoláci médiím veřejné služby — České televizi (77 % středoškoláků, 79 % základoškoláků) a Českému rozhlasu (60 % středoškoláci, 64 % základoškoláci). Důvěryhodnost obou médií veřejné služby je přibližně o třetinu vyšší mezi gymnazisty, než mezi studenty nematuritních oborů (SOU). Nejvíce jim důvěřují respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti. Zároveň respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti nejvýrazněji souhlasí s tvrzením, že lidé, kteří nesledují zprávy o politice v hlavních médiích, jsou politiky snadněji manipulovatelní (60 %).
Zdroj: Člověk v tísni
Zdroj: Člověk v tísni
Ve zkoumání dovedností si žáci a studenti nejlépe poradili s úlohami, které souvisely s internetem a sociálními sítěmi (fungování algoritmů u internetových vyhledávačů, určení vlastníků sociálních sítí či rozpoznání reklamy na sociální síti TikTok).
Velmi dobře si respondenti vedli například i v rozlišování seriózních titulků od bulvarizovaných. Potíže naopak měli s rozpoznáním zpravodajských a názorových článků nebo jmenováním příkladů dezinformačních webů.
Nepříliš dobře si žáci a studenti vedli i v určování vlastníků soukromých médií v ČR, znalosti veřejnoprávních médií nebo jmen novinářů. Žádné jméno novináře si nevybaví 78 % středoškoláků a 85 % základoškoláků. Nejvíce respondentů zná vlastníka TV Barrandov — Jaromíra Soukupa (72 % středoškoláků a 67 % základoškoláků). Majitele webu iDnes.cz Andreje Babiše (majetek ve svěřenských fondech) správně určilo mnohem méně studentů (44 % středoškoláků a 36 % základoškoláků).
Žáci a studenti mají poměrně značné mezery ve znalosti veřejnoprávních médií, případně tento pojem vůbec neznají. Více než dvě třetiny sice správně označily Českou televizi a Český rozhlas jako média veřejné služby, ale v případě všech dalších v testu uvedených médií (ČTK a tří komerčních; Hospodářské noviny, Rádio Impuls a TV Nova) odpověděla správně méně než polovina žáků. ČTK jako veřejnoprávní médium určilo správně pouze 42 % středoškoláků a 32 % základoškoláků. Naopak televizní stanici TV Nova nesprávně považuje za médium veřejné služby 44 % středoškoláků a 55 % základoškoláků. Rádio Impuls zařadil nesprávně mezi veřejnoprávní média o něco menší počet respondentů, konkrétně 34 % středoškoláků a 42 % základoškoláků.
Přibližně polovina dotazovaných konzumuje stabilně oblíbený okruh médií, kterým věří a jiné informační zdroje nevyhledává. Nadprůměrně tak činí gymnazisté (57 %). Zároveň 44 % středoškoláků a 39 % základoškoláků uvedlo, že klasická média (TV, rádio, tisk) pro ně nejsou důležitá; vše důležité se dozvědí na internetu. Nejčastější aktivitou žáků a studentů na internetu je procházení sociálních sítí. Denně nebo minimálně jednou týdně na nich tráví čas 87 % středoškoláků a 88 % základoškoláků. Nejčastěji používanými sociálními sítěmi jsou Instagram (79 % středoškoláků a 75 % základoškoláků), Youtube (60 % středoškoláků a 62 % základoškoláků) a TikTok (50 % středoškoláků a 62 % základoškoláků). Na sociálních sítích se nepohybují shodně 2 % středoškoláků i základoškoláků.
Jde v pořadí o druhé dotazníkové šetření zjišťující znalosti a dovednosti žáků týkající se médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyky v chování na internetu a v neposlední řadě i postoje žáků a studentů k médiím. Předchozí obsahově srovnatelný průzkum proběhl v roce 2018.
Celá zpráva je k nahlédnutí v dokumentu níže.
-mav-
