Při práci s fanoušky je potřeba zohlednit různé cílové skupiny

středa, 8. března 2023, 07:25 Marketing, Výzkum MediaGuru

Mezi českými sportovními fanoušky panují nemalé rozdíly, při práci s nimi je nutné brát v potaz jejich očekávání a potřeby.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Sportovní fandění představuje (nejen) v České republice oblíbenou volnočasovou aktivitu. Lidé rádi podporují svůj oblíbený tým nebo sportovce. Fandí jim na stadionech, sledují jejich sportovní výkony v televizi nebo na internetu, sází na jejich výkony či si kupují jejich merchandising. Jak vypadají čeští fanoušci, zkoumal průzkum „Budoucnost fanouškovství“ agentury Ipsos, který proběhl letos v lednu na vzorku 1010 respondentů ve věku 18 až 65 let. 

„Při práci s fanoušky je potřeba pracovat s různými cílovými skupinami a zohlednit jejich očekávání a potřeby. Z výzkumu se ukázaly například zajímavé rozdíly mezi muži a ženami, ale i mezi mladými a staršími fanoušky, když každý chodí na stadion z odlišných důvodů, a tak také něco trochu jiného očekává,“ říká Renata Novotná, Customer Experience Client Director Ipsos.

Sportovním fanouškem se v České republice cítí být 87 % dotázaných. Z toho 62 % je aktivních fanoušků, kteří navštěvují alespoň někdy sportovní stadion, aby podpořili „svůj” tým či sportovce. Necelou pětinu (17 %) tvoří tzv. core fanoušci, kteří na stadionu fandí často až pravidelně. Pasivní fanoušci pak sledují závody či utkání v televizi nebo na internetu. 

Při sledování televize fandí 83 % respondentů, na internetu 71 % a na stadionech 62 %. Více aktivních fanoušků (76 %) si získávají kolektivní sporty, jako je fotbal či lední hokej. Naopak individuální sporty jsou o poznaní více sledovány pasivními fanoušky (38 %), aktivních je „jen“ 62 %. Zatímco v biatlonu a ledním hokeji fandí Češi především národním barvám, v atletice, fotbale a motosportu se zajímají i o výkon zahraničních sportovců. 

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

K aktivnímu fandění se člověk většinou dostane přes rodiče. Až 40 % respondentů s nimi zašlo poprvé na stadion, 26 % s kamarády a 9 % s partnerem či partnerkou. V současnosti však nejčastěji fandí s kamarády (44 %), s partnerem či partnerkou (39 %) nebo se svými dětmi (23 %). Muži se k fandění dostávají o dost dříve než ženy. Nejvíce z nich se fanouškem stává v útlém věku od 6 do 14 let, ženy většinou až v dospělosti.

Core fanoušci věnují sledování sportovních utkání, závodů a fandění 16 % svého volného času, aktivní fanoušci 13 % a pasivní 8 %. Zatímco pasivní fanoušci utratí za podporu „svým“ sportovcům v průměru 940 korun za rok, aktivní 3,2x více, tedy 3043 korun a core fanoušci skoro šestkrát více, což je 5448 korun. Peníze utrácí za sezónní permanentky, merch a také sází na výsledky sportovních utkání.

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

Na stadion chodí fanoušci nejvíce za sportovním zážitkem, atmosférou, ale také zde rádi tráví příjemný čas s přáteli. Každý pátý aktivní fanoušek a každý čtvrtý core fanoušek to vnímá jako emocionální podporu týmu či sportovce.

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

Zdroj: Budoucnost fanouškovství, Ipsos

Týmy a sportovci by se tak měli snažit své fanoušky poznat, vědět, jaký zážitek na stadionu očekávají, pro co si přišli, jak vypadá jejich zákaznická cesta a co je dokáže opravdu potěšit.

-stk-