Ilustrační foto, zdroj: Unsplash
Velké diskuse vyvolává v těchto dnech mezi evropskými politiky a zástupci médií možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja dnes ČTK řekl, že Evropský parlament se pokusí tuto možnost, kterou hlasitě kritizují novinářské organizace, co nejvíce omezit. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nemůže obecné zdůvodnění otázkami národní bezpečnosti sloužit jako záminka ke sledování komunikace novinářů.
Téma špionážního softwaru využívaného proti novinářům je součástí normy o svobodě médií (Media Freedom Act), kterou loni Jourová předložila ve snaze zlepšit podmínky práce novinářů, jejich nezávislost a pluralitu médií. Komise se pokusila striktně omezit na úrovni EU dosud neregulovanou škálu možností, za nichž mohou státní orgány během vyšetřování některých zvláště závažných zločinů odposlouchávat novináře či jejich zdroje. Členské země však toto spektrum výrazně rozšířily i na další případy. Část z nich vedená Francií se pokusila prosadit obecnou podmínku, aby odposlouchávání bylo možné ve všech případech týkajících se národní bezpečnosti, což se nakonec nepovedlo. Podle diplomatů členských zemí je ale přísnější podoba normy vůči novinářům ospravedlněná. Činitelé komise tvrdí, že jakákoli verze nařízení bude lepší než současný neregulovaný stav nechávající státům úplnou volnost, lepší by však podle nich bylo možnosti odposlechů omezit.
„Samozřejmě, že budu hájit návrh komise, který považuji za lepší pro novináře i pro celou společnost. Národní bezpečnost není a nemůže být bianko šekem ke sledování," odpověděla na dotaz ČTK Jourová. Řada novinářských organizací včetně Evropské federace novinářů či Reportérů bez hranic má z přístupu členských zemí velké obavy. Podle nich bude ustanovení snadno zneužitelné proti novinářům a výrazně omezí ochotu jejich zdrojů sdělovat citlivé informace.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
„Většina europoslanců chce v pozici EP podmínky využívání spyware na novináře zpřísnit, abychom riziko zneužití co nejvíce omezili," řekl ČTK Kolaja, který se věnuje tématu zneužívání špionážních technologií vůči kritikům některých vlád. Připomněl, že obecná definice zájmů národní bezpečnosti vedla v nedávné minulosti ke sledování novinářů v Polsku, Řecku či Španělsku v rámci takzvané aféry Pegasus.
Rumunská zpravodajka parlamentního návrhu Ramona Strugariuová z řad evropských liberálů se již nechala slyšet, že chce v textu tuto možnost co nejvíce zúžit a vyžadovat schválení odposlechů soudem. Naproti tomu část nejsilnější skupiny lidovců a další pravicové strany dávají najevo, že by státy měly mít možnost sledovat novináře ve více případech, než je například hrozba teroristického útoku.
EP by svou pozici k normě měl schvalovat na podzim, následné jednání o její konečné podobě se státy a komisí se očekává ke konci roku.
Tagy
