Agentura AP zveřejnila pravidla práce s umělou inteligencí

Zdroj: Pixabay

Nástup jazykových modelů typu ChatGPT má do budoucna podle škarohlídů ohrozit pracovní pozice bílých límečků, novinářů by se to ale týkat nemuselo. Alespoň těch pracujících v americké zpravodajské agentuře Associated Press (AP). Jejich zaměstnavatel tento týden zveřejnil obsah směrnic, kterými se má agentura řídit. „Nevnímáme umělou inteligenci v žádném směru jako náhradu novinářů,“ uvedla na blogu instituce viceprezidentka AP pro firemní standardy a inkluzi Amanda Barrettová. Následně podrobněji popsala pravidla, kterými se mají novináři agentury při potenciálním využívání ChatGPT a podobných inovací řídit.

Hlavním principem je, že žurnalisté mají brát výstupy takzvané umělé inteligence jako neověřené informace. Nesmí se podle AP stát, aby novinář bral výstup jazykového modelu jako publikovatelnou součást článku. To neznamená, že ChatGPT nemůže sloužit jako nástroj konzultace či zdroj inspirace – mediální pracovník AP by ale neměl zadávat do chatu s robotem žádné citlivé či důvěrné informace. Vyvarovat by se měl také používání zdrojů, které nějakým způsobem sestávají z obsahu vytvořeného AI.

Podobně striktní je agentura také ohledně přístupu k multimediálním prvkům vygenerovaných umělou inteligencí. Zapovězena je úprava fotografií, audio či video záznamů pomocí AI, stejně jako použití obrázků kompletně vytvořených robotem. Pakliže nejsou námětem zpravodajské události.

Česká otázka

Způsob vhodného využívání generativních modelů řeší zpravodajské agentury a mediální domy také v Česku. Již na jaře vznikla regule k práci s umělou inteligencí v České tiskové kanceláři. „Zaměstnancům doporučuje seznamovat se s těmito nástroji a testovat je, zároveň ale zdůrazňuje, že přesnost a spolehlivost je ve zpravodajství ČTK na prvním místě, proto je nelze používat jako zdroj informací," popsala šéfredaktorka Radka Matesová. Tou dobou zveřejnil svůj kodex práce s AI také portál Seznam Zprávy. „Redaktoři zpravodajského serveru Seznam Zprávy vytvářejí původní obsah. AI nástroje využívají pouze pro zrychlení příprav, zpřesnění nebo jiné zkvalitnění svého původního obsahu. Za výstupy redakce je tak vždy zodpovědný člověk (autor, editor a vedení redakce). Žádná zodpovědnost nemůže být z principu přenesena na AI,“ znějí tři klíčové body z celkem třicetibodového seznamu, které svým vyzněním souzní s aktuálně zveřejněnými tezemi agentury AP o nenahraditelnosti novináře.

Jako stále aktuálnější téma se ovšem ukazuje nejen to, jak moc ovlivní nástup AI způsob vytváření obsahu, ale také proces jeho konzumace. Tento týden například Google oznámil, že v mobilní verzi svého prohlížeče Chrome testuje funkci, jež by dokázala shrnout obsah právě prohlíženého článku. To by v důsledku mohlo vést k dalšímu posílení vlivu AI na práci novináře: již nyní vzniká řada textů speciálně optimalizovaných pro potřeby vyhledávačů (SEO). Pokud se googlovská novinka osvědčí a uživatelé ji začnou masově využívat, novináři se zřejmě budou muset naučit myslet i na to, jak napsat článek vhodný pro umělou inteligenci coby nový druh robotických očí. I s tím by ale mohla AI umět poradit.

-riv-