Rok změny: Nečinnost v udržitelnosti se výrazně prodraží
První českou konferenci na téma nákladů, které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé reakce na transformaci ekonomiky, uspořádala byznysová platforma Změna k lepšímu.
Zdroj: Změna k lepšímu / Martin Fiala
V pražské Spojce Karlín se sešlo na dvě stovky zástupců a zástupkyň firem, bank a finančních institucí, neziskových organizací a expertů na udržitelnost, aby diskutovali, jaké cesty vedou k udržitelné české ekonomice. První českou konferenci na téma, jaké jsou vlastně náklady na nečinnost (Cost of Inaction), které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé reakce na transformaci ekonomiky, uspořádala byznysová platforma Změna k lepšímu.
„Je velký rozdíl v tom, dobíhat vlak, který pořád stojí jen pár metrů od nás nebo ten, který už ujel 10 kilometrů daleko. Na udržitelné transformaci musíme začít pracovat hned, než bude příliš pozdě,“ otevřel na úvod téma předseda správní rady Změny k lepšímu Michal Veselý z JIC.
Na to vzápětí kontroval s poukazem na příliš pomalou akceschopnost českých firem i politiků poradce ministra životního prostředí a poradce prezidenta Ladislav Miko: „Spíše visíme na zadním nárazníku pomyslného vlaku, vzpíráme se pražcům a snažíme se jej zastavit. To nám zláme nohy a ten spoj už nikdy nedoběhneme. Do roku 2030 máme bilion korun z Green Dealu, to jsou nevídané finance, které environmentální témata nikdy neměla. Nemůžeme si dovolit je utrácet až na poslední chvíli.“
Nízkou míru připravenosti české ekonomiky na nová evropská pravidla nefinančního reportingu (ESG) potvrzovala ve své keynote řeči i přední zahraniční expertka na udržitelnost Linda Zeilina z International Sustainable Finance Center. „Zelené financování je rostoucí trend a konkurenceschopnost si zachovají jen ti, kteří budou reportovat o udržitelnosti podle evropských pravidel. Nejde o byrokratický výmysl z EU, k udržitelnosti nás už dávno tlačí trh, který potřebuje kvalitní a mezinárodně srovnatelná data. Česko má mezery ve vzdělávacím systému, o udržitelnosti se na ekonomických univerzitách prakticky nic nedozvíte. Zaostáváte také v mezisektorové spolupráci, k jednomu stolu si spolu sedají více snad i v Číně. Začněte pracovat na vaší transformaci okamžitě,“ nešetřila tuzemské publikum žena ověnčená Obamovou medailí jako Europe Leader.
Evropané zaplatí 14 miliard eur ročně za škody způsobené extrémy počasí spojené s klimatickou změnou, jako jsou požáry, povodně či extrémní vichry. V roce 2100 už to ale může být v dnešních cenách 105 miliard eur ročně (2,5 bilionu korun) – více než 4 % evropského HDP. Ačkoliv je cena za transformaci evropské ekonomiky drahá, cena za nečinnost je ještě větší, znělo na konferenci. Organizátoři ze Změny k lepšímu otevřeli příspěvkem Lindy Zeiliny hlavní panelovou debatu se zástupci českých bank, pojišťoven i Úřadu vlády.
Zmíněný trend potvrzují i na místě prezentovaná data českých pojišťoven, kdy škody způsobené extrémy počasí meziročně rostou. V roce 2021 dokonce dosáhly rekordních 5,8 miliard korun na pojistných událostech, z čehož 3,48 miliardy tvořily škody po jihomoravském tornádu. Trendem je naopak rostoucí objem pojištěné elektromobility, kdy Asociace českých pojišťoven předpokládá nárůst pojištěných elektroaut a hybridů o 900 tisíc do roku 2035. Nečinnost tak může ovlivnit celý pojišťovnický sektor a zároveň na něj změna klimatu extrémně dopadá.
„Do tří let cílíme na čtvrtinu zelených firemních investic, každá čtvrtá koruna financování bude udržitelná a splňovat podmínky evropské taxonomie, to je pro bankovní sektor obrovský závazek,“ uvedl Martin Breyl z České spořitelny, generálního partnera konference. Právě bankovní sektor je vedle toho pojišťovacího klíčový v tématu ekonomické tranzice, protože se podílí jednak na financování udržitelných projektů, tak na poradenství vlastním klientům. Jen Česká spořitelna vedle vlastního provozu pomáhá dekarbonizovat 4,5 milionu tun CO2 svým zákazníkům, což představuje 4 % celkových tuzemských emisí.
Konference také představila data, kam se posouvá veřejné mínění české ve ve vztahu ke změně klimatu a udržitelnosti. Z reprezentativního šetření na 500 respondentech, které zpracovala Změna k lepšímu se společností Omnicom Media Group, si jen 43 % lidí ve věku 15 až 64 let uvědomuje ekonomický dopad klimatické změny na svou domácnost. Klíčové je pro Čechy také finanční hledisko. Kvůli válce a energetické krizi mají lidé apetýt řešit energetickou úspornost spotřebičů. Jen 19 % dotazovaných si vytvořilo finanční polštář na řešení neočekávaných událostí spojených se změnou klimatu. Tradičně k udržitelnějším řešením tíhnou spíše mladí lidé do 24 let, zároveň u nich panují největší obavy z budoucnosti.
Jelikož Rok změny byl konferencí věnovanou udržitelnosti, organizátoři se spolu se společností Envitrail rozhodli spočítat její dopad na životní prostředí. Z předběžných dat o cateringu, dopravě účastníků a dalšího zboží a služeb vyplynulo, že každý z účastníků konference vyprodukoval zhruba 10,24 kg CO2. Během konference se podařilo navíc sesbírat na 7 litrů bioodpadu, jak zjistil jeden z dopadových partnerů akce Kokoza.
-mav-
Tagy
