Média brání svůj obsah před umělou inteligencí

Ilustrační foto, zdroj: Freepik

Mediální domy a tvůrci jazykových modelů se postupně učí koexistovat, do stavu symbiózy ale mají ještě daleko. Takzvané umělé inteligenci se navenek uzavírá stále více on-line médií. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky zveřejnil tento týden server Search Engine Land. Analýza, kterou vypracovali SEO experti z projektu Detailed.com, popisuje rostoucí počet médií odpírajících přístup na svůj web konverzačnímu robotovi Bard a dalším produktům takzvané umělé inteligence od Googlu. Bard a spol. se tak nemohou učit například pomocí aktuálních informací z článků The New York Times, respektive svým uživatelům zprostředkovávat shrnutí těchto zpravodajských článků. A nejen těch.

Ze vzorku tří tisíc populárních anglickojazyčných stránek si 252 z nich chrání svůj obsah před očima umělé inteligence vyvinuté ve společnosti Google. Patří mezi ně kromě The New York Times například módní Vogue a technologické portály Wired nebo Mashable. Přestože takový přístup razí sotva deset procent sledovaných webů, server Search Engine Land upozorňuje na tempo, jakým jejich počet roste: o zhruba 180 procent za měsíc. Ještě osmého října měl Bard zapovězen přístup na sotva devadesát sledovaných stránek. Minimálně v těchto statistikách se Googlu daří dohánět konkurenčního chatovacího robota ChatGPT, do jehož rozvoje investoval mimo jiné i Microsoft. Podle dřívější zprávy Search Engine Land se v září před dosahem ChatGPT skrývala téměř každá čtvrtá z tisícovky nejpopulárnějších webových stránek. Tvůrci obsahu nechtějí napomáhat k tomu, aby na nich technologické firmy vydělávaly a konkurovaly jim, interpretuje tyto kroky server Search Engine Land. Vydavatel The New York Times dokonce v létě zvažoval žalobu na tvůrce ChatGPT kvůli tomu, že měl k trénování tohoto robota používat články amerického média.

Pokrok v mezích zákona

Existují nicméně i jiné způsoby, jak se s dosahem umělé inteligence vyrovnat. Například zpravodajská agentura AP uzavřela v létě s firmou OpenAI, tvůrcem ChatGPT, dohodu ohledně poskytnutí svého textového archivu. Podmínky firmy nezveřejnily. Jejich úmluva ale naznačuje, že tvůrci obsahu nemusejí být inteligentními roboty zatlačeni do kouta. Nejen proto, že mohou ChatGPT nebo Barda od svých článků odstřihnout.

Vydavatelé mohou zkusit využít ve svůj prospěch skutečnost, že bez přísunu ověřených a aktuálních informací budou Bard či ChatGPT kupit nepřesnosti. Některé iluze o jejich fungování totiž postupně opadávají. ChatGPT tento týden oslavil rok od zpřístupnění veřejnosti a řada bombastických předpovědí zůstala za očekáváním. Umělá inteligence zatím lidstvo neovládla, ostatně neovládla ani žurnalistiku v tom smyslu, že by spolehlivě nahradila novináře z masa a kostí. Spíše se stává jeho pomocníkem při rešerších nebo jednoduchých úpravách textu. V jednom z posledních updatů navíc u sebe ChatGPT lépe propojil rozmanité funkce jako generátor obrázků DALL-E nebo nástroj pro datovou analýzu Code Interpreter. Efektivně fungující novinář tak při některých úkolech může zastat i práci grafika nebo datového vědce. Jeho zaměstnavateli by se ale hodila i jistota, že čtenáři nebudou přes konverzační roboty obcházet paywally a původní zdroje informací.