Mediální vzdělávání je účinnou zbraní proti dezinformacím

Karel Strachota, ředitel Jeden svět na školách (JSNS), zdroj: Člověk v tísni

Rozvíjení mediální gramotnosti a kritického myšlení od školního věku je jednou z nejúčinnějších cest, jak přirozeně otupit vliv dezinformací ve společnosti. Vyplynulo to z konference Jak na dezinformace, kterou na začátku prosince uspořádala organizace Jeden svět na školách (JSNS), dlouhodobě se zaměřující na podporu pedagogů vyučujících mediální výchovu. 

JSNS pro potřebu pedagogů zpracovala i definici dezinformací, po které se v odborných debatách často volá. Za dezinformace označuje zavádějící, nepravdivé informace, které se šíří za účelem prospěchu, úmyslného matení nebo podvádění veřejnosti, přičemž takové informace jsou vytvářeny úmyslně a šířeny vědomě s cílem ovlivnit názory těch, které je přijímají. 

Jak v diskusi uvedla zástupkyně Ministerstva vnitra ČR, definice dezinformací od JSNS je zcela vyhovující a dodala, že i stát má pro své potřeby pojem definovaný. Upřesnila, že úkolem státu je především sledovat hrozby a vyhodnocovat, jaké škody mohou dezinformace způsobit. Za hlavní přitom označuje „úmysl šířit lež s cílem ovlivnit publikum". Spíše než na jednotlivou dezinformaci pohlíží na takové informace v kontextu celého ekosystému, který usiluje o změnu uvnitř společnosti ve prospěch toho, kdo dezinformace šíří.

Jaké budou konkrétní kroky státu na poli dezinformací poté, co byla letos na jaře zrušena pozice vládního zmocněnce pro dezinformace, řečeno nebylo, diskuse ale naznačila, že jisté kroky stát podniká (viz např. Centrum proti hybridním hrozbám - jeho aktuální zpráva zde nebo Bezpečnostní informační služba - viz výroční zpráva 2022).

Podle ředitele JSNS Karla Strachoty panuje napříč různými skupinami vyjadřujícími se k dezinformacím shoda, že mediální vzdělávání je funkční metodou, jak dezinformacím nepodléhat, a role školy je v této oblasti nezastupitelná. Na konferenci zaznělo i doporučení, aby se s mediální výchovou začalo spíše dříve (na přelomu 1. a 2. stupně ZŠ). Letošní výzkum JSNS ale na druhou stranu ukázal, že mediální vzdělávání je v Česku neuspokojivé. Na téměř pětině škol se mediální výchova vůbec nevyučuje. Většina vyučujících se mediální výchově věnuje krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Školy nemají ani jednotnou vzdělávací strategii a nijak nevyhodnocují výsledky mediální výchovy.

Nikola Hořejš, psycholog a vedoucí analytik ústavu STEM, v diskusi podotkl, že 40 % populace nerozumí pojmu dezinformace a neví, proč se šíří. Za nebezpečnější zdroj šíření dezinformací než jsou „alternativní weby" považuje vysoce postavené zástupce společnosti (především politiky), kteří přejímáním nebo jen sdílením dopad lživých informací zesilují. Lež a klamavá reklama jsou podle jeho slov všudypřítomné a děti se s nimi setkávají už od raných let. I proto je důležité se kritickému myšlení věnovat. Za důležitou oporu označil důvěryhodná média. „Musíme umět důvěřovat novinářům. Nejnáročnější je zmapovat, jak se důvěra buduje," poukázal. 

Konference JSNS

0+

0+

0+

0+

Podstatnou roli mohou v mediální gramotnosti sehrát neziskové organizace typu Člověk v tísni, potvrdila zástupkyně ministerstva vnitra. „Nevládní sektor dělá velkou práci i za stát a občanský sektor je důležitý," uvedla.

V následném panelu se debatovalo o roli sociálních sítí jakožto prostoru, který je využíván pro šíření dezinformací a slouží také jako zdroj o podobě vnějšího světa. „Vytváření názoru na společnost na základě informací na sociálních sítích je jednou ze záměrných taktik, jak vytvořit společenskou polarizaci," podotkl Josef Holý, technolog a spoluautor podcastu Kanárci v síti.

-mav-