Na začátku roku jsme připravili výběr nových oborových knih roku 2023 z oblasti médií, marketingu, reklamy či PR.
U příležitosti kulatého výročí vydala Česká televize knižní publikaci 70 let stále spolu, pod kterou jsou podepsáni Petr Bednařík, Milan Kruml, Daniel Růžička a Martin Štoll. Kniha mapuje historii televize od jejího spuštění 1. května 1953 do loňského roku. Jejím cílem je nabídnout čtenářům výběr toho nejpodstatnějšího, co televizi u nás utvářelo a čím procházel vývoj jejího technického zázemí a programu. Na tři obsáhlé kapitoly s kalendárii navazuje přehled mezinárodních ocenění a pasáž s portréty výrazných postav televizní obrazovky z pohledu diváků. Obrazovou složku knihy tvoří více než 70 fotografií z televizního archivu, z nichž některé jsou publikovány poprvé. Podstatnou pasáží jsou grafy a přehledy, stejně jako seznam odborné literatury, nabízející hlubší vhled do problematiky.
Na 100 let rozhlasu se ve své knize Na slyšenou: Příběhy rozhlasového století zaměřila Jitka Štichauerová. Zeptala se v ní, jak vnímá svou práci například Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná. Zároveň popisuje, s čím se potýká režisér, editor, zprávař, zvukař a další rozhlasáci.
Fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně těch nepravdivých či nepřesných, o zdravotním problému, ať už viru, epidemii, nebo pandemii, se zabývá kniha Covid-19 Infodemie, pod nímž je podepsán kolektiv autorů pod vedením moderátora a pedagoga Václava Moravce a profesora Ladislava Duška. Publikace na téměř 440 stránkách zkoumá faktory, které k rozvoji infodemie přispívají, popisuje, jaké projevy jsou k vidění v tuzemské mediální krajině, a v neposlední řadě je její součástí i výkladový slovník zásadních pojmů.
Pandemii se věnuje také kniha České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021, kterou sepsali Vít Richter, Hana Friedlaenderová, Hana Landová, Irena Prázová a Pavlína Mazáčová. V publikaci se snaží odpovědět na otázky, jak pandemie proměnila volný čas dětí a mladých lidí, do jaké míry konkurují e-knihy těm tradičním, jak moc mladá generace využívá knihovny a další.
Návod, jak odhalit dezinformace, jak se bránit argumentačním faulům či jak diskutovat na internetu, aby to mělo smysl, přináší kniha teologa a šachového velmistra Jána Markoše Síla rozumu v bláznivé době. Nabízí souhrn nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Pomocí konkrétních příkladů z médií a sociálních sítí provádí čtenáře veškerými nástrahami, kterým čelí při snaze vytvořit si vlastní názor.
V loňském roce vyšla kniha Staré reklamní cedule, za kterou stojí sběratelé Dan Trávníček a Kamil Mittner. V ní je na více než 562 stranách představeno 715 plechových a smaltovaných cedulí firem známých z českého a československého obchodního trhu z období let 1900–1948.
Známou značku Lego přibližuje kniha Lego - Rodinný příběh nejslavnější hračky na světě, jejíž autorem je Jens Andersen. Mapuje její historii, jež se začala psát roku 1916 v dánském Billundu, v němž se usídlil truhlář a tesař Ole Kirk Christiansen, a vypráví příběh značky v celé její šíři: jako rodinnou ságu, podnikatelský zázrak i kroniku nevyzpytatelného 20. století.
Publikace Škoda Laurin & Klement se věnuje historii značky Škoda. Její autor Ivan Margolius v ní shrnuje historii výroby automobilů značky od samých počátků za Rakouska-Uherska, kdy vznikla „továrna jízdních kol Laurin & Klement“, až po změnu politických a ekonomických poměrů v ČSSR, a sleduje proměny výroby a šíření dobrého jména firmy.
Pro zájemce o historii médií vyšla například kniha Optimální cenzurou bude kádrová politika. Tisková politika v období tzv. normalizace 1968–1989. Kolektivní monografie, jež vznikla pod vedením editorů Petra Andrease a Martina Štefka, komplexně pojednává o tiskové politice v českých zemích v období normalizace. Autoři analyzují politické koncepce a přístupy ústředních politických a úředních orgánů vůči periodickému tisku, a to v obsahové, personální i materiální rovině.
Martin Groman sespal knihu Novináři ve stranické linii. Řízení regionálního tisku v Československu v letech 1948–1956 na příkladu libereckého regionu. Sleduje v ní proces ustavování systému státní direktivy, jenž byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů.
Kniha Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa editorů Martina Vávry a Tomáše Čížka představuje v jednotlivých kapitolách významné etapy výzkumu společnosti s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj. Popisuje, jak byly prováděny významné výzkumy či jakým způsobem fungovaly výzkumné instituce. Tyto procesy jsou zasazeny do širších souvislostí vývoje oboru.
Novinářskou práci v terénu přibližuje kniha Tomáše Etzlera Novinářem v Číně 2 či publikace Proč Alláh stvořil kalašnikov, jejíž autorem je Pavel Pawluscha Novotný.
Způsoby marketingové prezentace a komunikace v oblasti architektury a interiérového designu shrnuje kniha Marketing a PR v architektuře, jejímž autorem je Radek Váňa. Úvodní slovo napsala architektka Eva Jiřičná. Publikace dává architektům, interiérovým designérům, stavebním inženýrům i dalším kreativním profesím návod, jak být vidět a uspět na konkurenčním trhu a úspěšně komunikovat. Její součástí jsou i příklady z praxe či řada odkazů na web.
V devíti tematických kapitolách rozebírá kniha Od public relations k leadershipu Patrika Schobera specifické výzvy, kterým bude PR čelit v budoucnosti. Čím dál větší vliv bude mít na tuto oblast polarizace společnosti, dezinformace, etická pravidla, přicházející generace Z či volání stakeholderů po udržitelnosti, diverzitě a jasných názorech na aktuální palčivá téma, tedy aktivismus firem. Svůj příspěvek v publikaci mají i další osobnosti zahraničního PR, například behaviorální stratég Roger Hurni, odbornice na komunikaci diverzity Imma Folch-Lázaro, Crispin Manners, CEO společnosti ONVA Consulting a předseda organizace Inspiring Workplaces, či česká antropoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak.
Kniha Jak na marketingovou komunikaci, jež vznikla pod vedením editora Miroslava Králíčka, přibližuje marketing a jeho nástroje formou příběhů. Například popisuje, jak může kavárník Karel využít sociální média, jak Pavlíně, která má e-shop s oblečením, poslouží e-mailing, nebo jak pomůže Filipovi, jenž organizuje koncerty kapel a zpěváků, reklama.
V knize Reklama: Umění hovna? se nachází eseje, postřehy a provokace Josefa Havelky z let 1996–2020, které psal pro časopisy Strategie či Marketing & Media. Jde o materiál, který je formován duchem doby a přibližuje jak „fantastické“ devadesátky, tak náladu kolem nového tisíciletí i dobu covidovou.
Volně ke stažení je publikace Davida Bauckmana Programatický supply chain v souvislostech, jež vyšla v rámci IAB Europe.
V nakladatelství UMPRUM vydala novou knihu Kateřina Přidalová. Pod názvem Toto není jenom kniha se zaměřuje na porozumění vizuální komunikaci. Klade si za cíl poskytnout čtenářům klíč k tomu, jak všudypřítomné obrazy číst a jak je kritickým okem vnímat, a rozvíjet tak vizuální gramotnost.
-stk-, -mav-