Oligarchové proti novinářům využívají strategické soudní spory. Jak fungují?

Zuzana Vlasatá, zdroj: NFNZ

K práci investigativních novinářů patří tzv. SLAPPs - zkratka anglického spojení slov Strategic Lawsuit Against Public Participation. To, že vlivné a majetné osoby či instituce v reakci na pro ně nelichotivá zjištění či výroky podávají žaloby, není v právních státech nic nového. Zkušenosti se SLAPPs má investigativní reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Na jednom z workshopů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) kolegům vysvětlila, jak SLAPPs fungují a jak je ustát.

„Cílem SLAPPs je novináře a médium zastrašit, poškodit jeho pověst a hlavně také připravit o čas na práci, protože soudy zpravidla trvají dlouho a představují také finanční zátěž,” řekla na úvod Zuzana Vlasatá, která od roku 2014 působí jako reportérka Deníku Referendum a podílela se na významných kauzách, jako bylo například mapování pracovních podmínek ve vodňanských drůbežárnách či nedávná otrava řeky Bečvy.

Koncept jako takový je dle Vlasaté pojmenován už od osmdesátých let, kdy prestižní žurnál Oxford University Press vydal článek Strategic Lawsuit Against Public Participation od amerických teoretiků Penelope Canan a George W. Pringa. „Nejčastěji probíhá formou žaloby na poškození dobrého jména,” dodala Vlasatá s tím, že z celosvětově známých případů SLAPPs z posledních let za zmínku stojí například soudní bitvy mezi světoznámým autorem americké show Last Week Tonight Johnem Oliverem a tamním uhlobaronem Bobem Murrayem či osud maltské novinářky Daphne Caruany Galizii, která v době své násilné smrti čelila 48 žalobám.

Pokud nemají žalující pravdu, tak alespoň znepříjemní život

Zkušenosti se SLAPPs má i Deník Referendum, ve kterém Zuzana Vlasatá působí. V roce 2010 se na soud obrátil potravinářský magnát Jan Ladislav Varmuža za to, že ho Deník Referendum v článku označil za „Pochybného podnikatele” a že jeho účast v soutěži o odkup budovy bývalého okresního soudu ve Zlíně nesla „všechny rysy korupce”. Po pěti letech Nejvyšší soud Varmužovu žalobu zamítl s tím, že šlo o „věcnou kritiku, která je přiměřená svým obsahem i formou”.

V roce 2020 Deník Referendum zvítězil také ve SLAPP, který vyvolal článek s whistleblowerkou Boženou Rajmanovou z roku 2016. Ta v něm uvedla, že její nadřízený v Českém metrologickém institutu vyváděl peníze do soukromé firmy. Nejvyšší soud rozhodl, že šlo „o pravdivé tvrzení, které lze ověřit”. Vlasatá nicméně připomíná, že cílem SLAPP nemusí být nutně zadostiučinění soudu pro žalujícího, ale útok na pověst, integritu či důvěryhodnost média a „potrestání” novináře a média peněžně a časově náročným procesem, proti kterému je třeba se bránit.

Báječná léta s Babišem

„To byl záměr i expremiéra Andreje Babiše, který proti Deníku Referendum rozpoutal SLAPP na autory a vydavatele článku v reakci na článek o pracovních podmínkách ve vodňanských drůbežárnách. „Případ byl nakonec odložen, smysl toho celého bylo nás zastrašit,” hodnotí Vlasatá.

Hned dva další SLAPPs mezi Andrejem Babišem stále nejsou ani po několika letech u konce. Jde například o spor, který rozpoutala publikace knihy Žlutý baron od Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté či soudní proces, který naopak inicioval Deník Referendum v reakci na Babišův výrok, že „Deník Referendum je snad nejhorší žumpa, která lže”.

Prevencí je poctivá novinářská práce

„Ano, novináři dělají chyby a musí umět přijmout odpovědnost. O to podstatnější podle ní je, aby investigativní práce před zveřejněním procházela několika koly čtení, factcheckingu a editování,” vysvětlila Vlasatá. „Pro žalující stranu se tak maximalizuje riziko, že pokud rozpoutá SLAPP, tak že soud původní tvrzení v médiu ještě potvrdí,” dodala.

Oligarchové to podle Vlasaté vědí, proto si na žaloby dávají pozor a zásadní zjištění mají tendenci spíše ignorovat a proti nim nasazovat svou agendu ve svých médiích. „Naučili se také to, že pokud chtějí v reakci na nelichotivá zjištění PR, tak podávají trestní oznámení či s ním pouze vyhrožují. Kdo to myslí vážně, podává civilní žalobu,“ praví ze svých zkušeností Vlasatá o způsobech, kterými jsou SLAPPs proti novinářům vedeny.

Řešení SLAPPs ze strany EU je v nedohlednu

Vlasatá připomněla, že fenoménu SLAPPs zneužívaných proti médiím si před pár lety začala všímat Evropská unie, která aktuálně projednává tzv. anti-SLAPP directivu. Jejím cílem by mělo být mimo jiné usnadnění zamítnutí žaloby či lepší možnosti kompenzace poškozeným stranám konfliktu. „Projednávanou verzi kritizují novinářské organizace, například proto, že se bude týkat jen přeshraničních kauz,” podotkla Vlasatá.

„To nejsilnější, co na svou obranu tedy zatím máme, je nezávislost, poctivost novinářské práce a hlavně podpora čtenářů i profesní komunity, např. české pobočky International Press Institute,” zdůraznila Vlasatá. Pro psychické zvládnutí vysilujících SLAPPs je podle ní také velmi důležitá kultura v médiu a atmosféra vzájemné podpory. „V Deníku Referendum už také v redakci prvně přemýšlíme, jak daný útok zúročit pro naši práci. Naučili jsme se také odvaze a za svými zjištěními texty si stojíme a měníme je až v případě, že se opravdu prokáže chyba,” uzavřela Vlasatá.