Průzkum: Nejvíce před euro volbami oslovila kampaň ANO, Spolu propadla

úterý, 4. června 2024, 17:30 Reklama, Výzkum MediaGuru

Z předvolebních kampaní do Evropského parlamentu českou populaci nejvíce oslovila kampaň hnutí ANO, naopak u Spolu je hodnocení spíše negativní. 

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Většina odborníků se shoduje, že předvolební kampaně jednotlivých stran do Evropského parlamentu byly relativně nezáživné, plné prázdných sloganů, ale s docela zajímavými osobnostmi. Výzkum agentury Stem/Mark na reprezentativním vzorku české dospělé populace ukázal, že lidi nejvíce oslovila kampaň ANO, naopak u jeho největšího konkurenta Spolu bylo hodnocení spíše negativní.

Hnutí ANO je jediným kandidujícím uskupením, u kterého převažuje pozitivní vnímání kampaně do eurovoleb nad negativním. Na druhém místě se v tomto ohledu umístila společná kandidátka Přísahy a Motoristů, jež staví dominantně na osobě Filipa Turka, který boduje zejména u mladších voličů. Na opačném konci žebříčku skončili například Zelení, ale překvapivě také koalice Spolu, jejíž kampaň sice hodnotila přibližně pětina dotázaných kladně, avšak více než 2/5 záporně.

Existuje jednoznačná a logická souvislost mezi vnímáním kampaní jednotlivých stran a volebními preferencemi. Jsou však patrné značné rozdíly ve spokojenosti voličů s kampaní jimi preferované strany. „Zatímco 88 % pravděpodobných voličů Ano se jeho kampaň do eurovoleb líbila, u voličů Spolu je tento podíl podstatně nižších 68 %. Ukazuje se tak, že voliči Spolu jsou kritičtější, ale i přes nespokojenost tuto koalici stejně nejspíše ve volbách podpoří,“ říká analytik Radek Pileček ze Stem/Mark. 

Zdroj: Stem/Mark

Zdroj: Stem/Mark

Klíčovými faktory s ohledem na hodnocení předvolebních kampaní jednotlivých uskupení jsou věk, dosažené vzdělání či životní úroveň. Lidi z domácností s vyššími příjmy, vzdělanější a mladší věkové skupiny spíše oslovily kampaně stran současné vládní pětikoalice, zatímco méně vzdělané, starší a nízkopříjmové skupiny obyvatel více sympatizují s kampaněmi ANO, Stačilo! nebo SPD a Trikolory. „Trochu specifický obrázek pozorujeme u koalice Přísahy a Motoristů. Zde největší rozdíl panuje nezvykle u pohlaví, kdy pozitivní reakce přicházejí hlavně od mužů,“ dodává volební Pileček.

Nejvýraznější osobností kampaní je Danuše Nerudová

V rámci lídrů/lídryň kandidujících subjektů, které by dle aktuálních volebních preferencí překročily zisk 1,5 %, zaznamenali Češi v předvolební kampani nejvíce Danuši Nerudovou z hnutí STAN (celým názvem Starostové a osobnosti pro Evropu). S její tváří nebo jejím jménem se v průběhu kampaní před eurovolbami setkalo 73 % oslovených. Hodně vidět je v kampani rovněž Lubomír Zaorálek ze SocDem (59 %) či lídr Spolu Alexandr Vondra (55 %). Přibližně polovina respondentů uvedla, že v souvislosti s kampaněmi jednotlivých stran do evropských voleb zaregistrovali Kláru Dostálovou (Ano) a skoro stejný podíl i Kateřinu Konečnou (Stačilo!).

Kolem čtvrtiny Čechů si všimlo, že se o post europoslance uchází jako lídr kandidátky Filip Turek (Přísaha a Motoristé). Na srovnatelnou míru zaregistrování kandidáta v kampani se dostali Marcel Kolaja (Piráti) a Petr Mach (SPD a Trikolora). „Samotné zaznamenání kandidáta v kampani nemusí být jen čistě pozitivní záležitostí. Důležité je, jak jednotlivé kandidáty voliči vnímají a zda je neznají pouze proto, že se o nich v médiích mluvilo v souvislosti s nějakou kauzou,“ upozorňuje Radek Pileček.

Zdroj: Stem/Mark

Zdroj: Stem/Mark

Hesla a slogany působí fádně

Průzkum se dále zajímal, jak se lidem líbily volební hesla či slogany, s nimiž se kandidující uskupení v kampani do eurovoleb prezentují. Volební heslo Svobodných „Patříme do Evropy, ne Evropě“ zaujalo ze všech nejvíce, ovšem pouze v rámci provedeného dotazníkového šetření. Ve skutečnosti skoro nikdo z oslovených netuší, komu tento slogan náleží, tudíž je jeho mobilizační potenciál vstříc podpoře dané strany velmi omezený.

Většina volebních hesel si mezi dotázanými vedla vzájemně podobně, s podílem pozitivních reakcí kolem 40 %. Větší rozdíly jsou evidentní u míry správného spojení konkrétního hesla s příslušnou politickou stranou. „Spolu do Evropy“ zřetelně odkazuje na koalici Spolu, stejně jako heslo „Diktát Bruselu? Stačilo!“ rovněž přímo zahrnuje název kandidujícího uskupení. Více než třetina (36 %) dotázaných věděla, že heslo „Peníze Čechům, ne Ukrajině“ patří koalici SPD a Trikolory. Podobně u hesla „Česko, pro Tebe všecko“ vědělo 35 % respondentů, že jde o motto hnutí Ano.

Nejméně příznivců si našlo volební heslo Přísahy a Motoristů „Filip nás v Bruselu nezradí“, odkazující na jejich lídra Filipa Turka. Tato koalice očividně zvolila přístup postavený na jedné osobnosti a její propagaci, což ale v rámci volebního motta lidé příliš neocenili. „Je celkem jedno, jestli zhodnotím hesla očima respondentů, kteří se zapojili do našeho průzkumu, nebo svým osobním pohledem volebního analytika, téměř všechna působí fádně a nepřinášejí žádnou nosnou myšlenku,“ glosuje Radek Pileček.

Zdroj: Stem/Mark

Zdroj: Stem/Mark

Nejdůležitějšími tématy eurovoleb zůstávají bezpečnost a migrace

Stejně jako v minulých dvou vlnách výzkum zjišťoval naléhavost klíčových témat současné politiky EU a jejich vnímanou důležitost českými občany. Za poslední dva měsíce nedošlo v tomto ohledu v podstatě k žádným změnám. Nejdůležitějším tématem nadále zůstává bezpečnost Evropy, která je zásadní pro 9 z 10 dotázaných. Na druhé místo se posunulo téma migrace a boje s nelegální migrací (důležité pro 87 %). V závěsu pak figuruje energetická a surovinová bezpečnost Evropy (85 %) či konkurenceschopnost Evropy (80 %) v kontextu globálních velmocí USA nebo Číny.

Řešení konfliktu na Ukrajině je zásadním tématem hlavně pro VŠ vzdělané a voliče stran současné vládní koalice, mezi kterými ho za důležitý označuje cca 90 %. Green Deal sice k nejpalčivějším tématům vyloženě nepatří, avšak v médiích se řeší skoro každý den. „Zatímco voliči vládních stran či Zelených Green Deal většinově podporují, mezi voliči SPD a Trikolory nebo koalice Přísahy a Motoristů jednoznačně převažují jeho odpůrci, což koresponduje i s rétorikou čelních představitelů těchto politických subjektů,“ doplňuje Pileček.

Zdroj: Stem/Mark

Zdroj: Stem/Mark

Data z průzkumu naznačují, že účast ve volbách do Evropského parlamentu by se letos mohla vyšplhat až ke 40 % a skoro s jistotou by měla překročit účast z roku 2019 (tehdy necelých 29 %).

-stk-