Rádio Blaník: Koncept „hezky česky“ funguje i po 25 letech
Sázka na českou hudbu, se kterou v roce 1999 vstoupilo do českého éteru Rádio Blaník, se ukázala jako správná. Blaník s ní navíc může získat další posluchače, věří programový ředitel rádia Daniel Rumpík.
Před 25 lety zahájilo své vysílání Rádio Blaník s konceptem výrazného důrazu na českou hudební tvorbu. Za tu dobu obsadilo pozici nejposlouchanějšího rádia v několika českých krajích. Díky akvizicím nedávno vstoupilo i na Moravu, kde chce přilákat posluchače konkurenčních stanic. Právě tam vidí možnost, jak svou celkovou poslechovost ještě navýšit. „Chce to vydržet a posílit znalost. Pořád jsme na Moravě málo známí,“ popisuje programový ředitel Rádia Blaník Daniel Rumpík. V rozhovoru zdůrazňuje i důležitost každodenní práce s posluchači a vyjadřuje se k dalším možným krokům rádia, a to i na poli digitálního rádia DAB+. Ten ale zatím chápe jako doplněk ke klíčovému FM vysílání a cestu zatím ani nevidí v nadměrném vytváření úžeji zaměřených hudebních programů vytvořených pro cílovou skupinu Rádia Blaník.
Rádio Blaník přišlo v únoru s upraveným programovým schématem, konkrétně tedy především s novým moderátorským obsazením ranního pořadu Dobré ráno. Osvědčily se vám změny?
Naším cílem nebylo výrazně překopat programové schéma nebo zasahovat do hudebního repertoáru. Největší změna spočívá v tom, že jsme do Dobrého rána zapojili moderátora Petra Slívu, který do této role postupně zrál. Ranní blok je klíčovým pořadem, a pokud si ho lidé naladí, tak musí slyšet někoho, kdo zosobňuje kvalitu profesní i lidskou. Navíc cílovou skupinu Rádia Blaník tvoří lidé od 40 do 60 let, a mluvit by k nim měl tak moderátor se zkušeností. A to Petr Slíva splňuje a má i letité zkušenosti z našeho sesterského rádia City. Na pořad Dobré ráno, který vysíláme od 6:00 do 9:00, jsme ještě navázali pořad Tajemný rok, který Petr rovněž moderuje. První týdny ukázaly, že to funguje velmi dobře. Stejně velkou radost mi dělá i to, že se v upraveném schématu podařilo etablovat oba předchozí ranní moderátory Martina Císaře a Petra Brožíka. Pro Blaník jsou oba nesmírně klíčoví a jsem rád, že se s nimi mohou posluchači stále setkávat, a to jak v samotném vysílání, tak i na venkovních akcích.
Asi je ještě brzy na to, abyste viděli, jak se změny propisují do čísel poslechovosti?
To je ještě předčasné, výzkum Radioprojekt zachytí změny až za několik měsíců. Blaník je konzervativní rádio a v jeho případě to navíc může trvat i déle. Z reakcí posluchačů a z našich interních signálů lze ale vyvodit, že úpravy se vydařily a máme z nich dobrý pocit. Podstatou dobrého rádia je dobře řemeslně odvedená práce a pokud máte člověka, který řemeslo dobře ovládá, obětuje se mu a stále na sobě pracuje, tak to je ten nejlepší základ.
Vedle programové úpravy ranního a dopoledního vysílání jste letos oznámili záměr více pracovat v regionech. Jak konkrétně?
Rádio Blaník chce žít s posluchačem, chce mu být blíž. Proto za našimi posluchači vyrážejí celkem třikrát týdně po celé naší republice Krajánci Rádia Blaník. Pro nás je to důležité i proto, že zůstáváme v přímém kontaktu s posluchači a můžeme jim nabízet doprovodný servis. Krajánek vyjede například na nějaké výletní místo, které lidi nemají možnost jinak poznat, a my jim to tak umožníme. Nedávno skončila naše akce Blaník růže přináší, kdy mohli posluchači objednávat kytice pro své šéfy. Byli jsme až překvapeni, kolika lidem záleží na jejich nadřízených. V podobných aktivitách chceme pokračovat, souhrnně jsme je pak nazvali „Jedeme za vámi“.
Máte preference nebo priority, na jaké regiony se soustředit? Protože když se podíváme na to, jak je značka Blaník známá a poslouchaná, tak má větší sílu v Čechách než na Moravě.
To je pravda, ale je třeba si uvědomit, že vysílání Blaníku vlastně pokrývá celou Českou republiku. Na Moravě jsme pořád ve fázi zavádění značky, ale nemůžeme zase zcela opomíjet české kraje, kde jsme ve většině z nich buď první, nebo na medailových pozicích. Víme, že nás na Moravě čeká plno práce. Věříme ale, že postupem času uspějeme i tady. Z budování značky v Čechách víme, že dostat se na vedoucí pozice trvá dlouhé roky – vysíláme tady 25 let. Letní koncerty, se kterými jsme v létě začali (od 14. června, první koncert v Pardubicích, pozn. red.), rozdělujeme do Čech i na Moravu. Ve výsledku je to tak, že koncertovat budeme pětkrát na Moravě a šestkrát v Čechách. Nemůžeme ztratit to, co jsme za 25 let získali. To by byla škoda a neúcta vůči posluchačům.
Na Moravě jsme pořád ve fázi zavádění značky, ale nemůžeme zase zcela opomíjet české kraje, kde jsme ve většině z nich buď první, nebo na medailových pozicích.
Rádio Blaník dosáhlo před dvěma lety nejvyššího podílu na poslechovosti mezi všemi soukromými rádii, a dokonce jste se stali i nejsilnější v podílu v rámci celého rádiového trhu. Jaké cíle máte v denní i týdenní poslechovosti, kde je Rádio Blaník čtvrtým nejposlouchanějším rádiem?
Chtěli jsme být jedničkou komerčního trhu v podílu na poslechovosti, což se nám podařilo. Druhým cílem je dělat dobré rádio. Jak říkával Michal Zelenka, náš učitel a dlouholetý šéf APSV, „když je žák připraven, tak se učitel vždycky dostaví”. Na Blaníku věříme, že když svoji práci budeme dělat poctivě, tak se úspěch dostaví, a porosteme i v celkové poslechovosti. Protože dělat dobré rádio je především každodenní práce na 24 hodin denně.
Navíc ve výsledcích poslechovosti je patrné, že odstupy mezi Rádiem Impuls, Evropou 2 a Rádiem Blaník, což je trojice celoplošných rádií za vedoucím Radiožurnálem, zas tak velké nejsou – jde asi o 25 tisíc posluchačů v denní poslechovosti. To s přihlédnutím ke statistické chybě výsledků není neřešitelná ztráta.
Myslím, že celkovou poslechovost ještě zvyšovat můžeme. Saturační křivka není podle mě ještě zcela naplněná. I z našich interních dat vidíme, že možnost zvyšovat zásah na Moravě existuje. Naše konkurence má na Moravě velký náskok, je tam od začátku, zatímco Blaník od roku 2020. Navíc jsme poprvé vstoupili na území, ve kterém mělo Rádio Blaník programově dlouhou dobu přímého konkurenta, což bylo Rádio Čas. Chce to vydržet a posílit znalost. Pořád jsme na Moravě málo známí.
Naše konkurence má na Moravě velký náskok, je tam od začátku, zatímco Blaník od roku 2020.
Plánujete pro letošní rok, ve kterém si Rádio Blaník připomíná 25 let na trhu, vedle zmíněných ještě nějaké novinky?
Velkou výroční akcí byl tradiční koncert Rádia Blaník na Konopišti, který se uskutečnil na konci května. Pokud nepočítám slovenské interprety, tak jsme na něj vůbec poprvé přizvali i zahraniční hvězdy (Boney M, Liz Mitchell, pozn. red.). Velkou novinkou je pak naše Blanická kapela, kterou jsme vytvořili právě jako dárek k našemu 25letému výročí. Inspirovali jsme se u zahraničních rádií jako německé Antenne Bayern a Bayern 3, ale vlastní kapely mají i některá anglická rádia. Na Konopišti měla naše kapela premiéru. Jejími členy jsou muzikanti, naši kamarádi, kteří mají ve svém repertoáru ty nejoblíbenější české písničky z vysílání Blaníku. Kapela bude s námi jezdit na různé akce, ale je možné si ji objednat i na soukromé oslavy. Je to další způsob, jak se dostat k posluchačům blíž. V plném složení má blanická kapela šest členů, v menším složení potom tři členy.
A mezi další novinky patří nová koncepce webových stránek Rádia Blaník. Ani ne tak proto, že mají nový design, ale že jsme se rozhodli přidávat vlastní obsah a denně nabízet čtenářům informační servis. Proto k nám přišla Pavlína Míčová, která nám s webem pomáhá. Aktuálně plánujeme ještě více propojovat online s rádiovým vysíláním a propagovat naše pořady a moderátory.
Na letní prázdniny jsme připravili speciální dárky, které budou rozdávat naši Krajánci. A v září následně spustíme velkou hru o energie zdarma na celý rok, ve které opět chceme pomoci našim posluchačům.
Inspirovali jsme se u zahraničních rádií jako německé Antenne Bayern a Bayern 3, ale vlastní kapely mají i některá anglická rádia. Na Konopišti měla naše kapela premiéru.
Stále platí, že hudebně se Blaník opírá o hudbu 80. let?
Platí to pořád, i když ten podíl možná není tak velký jako před dvěma a více lety. Za poslední roky přibyly nové písničky od českých interpretů, ale je pravda, že pořád jsou 80. léta pro nás klíčová. A samozřejmě česká hudba, která zaujímá nadpoloviční podíl z celkového hudebního programu. Když bych měl jednou větou popsat, co je hudebně Rádio Blaník, řekl bych, že česká písnička. A k tomu pohoda. Hezky česky. To jsou naše základní charakteristiky. Můžeme hrát, a také hrajeme zahraniční muziku, ale podstatné je, že nesmí z celkového naladění vybočovat.
I z reakcí interpretů na Konopišti je ale patrné, že Blaník se zbavuje nálepky folkového rádia. Řada zpěváků na Konopišti děkovala za to, že je Blaník hraje. Když srovnáme složení interpretů na Konopišti před 25 lety a letos, tak jsou to velké rozdíly. Na Blaníku dnes vystupuje různorodý a široký věkový mix zpěváků včetně zástupců mladší nebo střední generace tuzemské hudební scény.
Na webu jste vytvořili stream pod značkou Blaník Oldies. Rádio Oldies, které hrálo hudbu 60. let, dřív také patřilo do skupiny Media Bohemia. Může být Blaník Oldies nabídkou pro vysílání v DAB+?
S Blaník Oldies jsme spokojeni, ale vnímáme ho spíš jako doplněk. Na webu Rádia Blaník máme celkem čtyři streamy: vedle klasického Blaníku je to stream pro Moravu a Slezsko, dále ryze české webové rádio Blaník.CZ a také Blaník Oldies, které hraje výběr toho nejlepšího od 60. do 80. let. My jsme pro Blaník Oldies využili značku rádia Oldies, které patřilo do skupiny Media Bohemia, přišlo nám škoda ji nevyužít. V příštích letech můžeme s Blaník Oldies pracovat i více, protože už teď se ukazuje, že může pojmout skladby 60. – 80. let, které se dnes do vysílání Rádia Blaník už nevejdou v takové četnosti jako dříve.
Pokud jde o DAB+, tak ho vnímáme spíš jako možné rozšíření do budoucna. Pořád je ve stadiu pracovních úvah. Je to ale rozhodně příležitost.
Nesmíme zapomínat také na možnosti distribuce našeho obsahu přes web a sociální sítě. Dosahy některých našich příspěvků vykazují vyšší stovky tisíc zobrazení. Řadu věcí nemusíte mít běžně v playlistu, abyste kolem nich vytvářeli pozornost a zájem posluchačů.
A případné vytváření dalších úžeji zaměřených streamů, např. trampské písničky nebo dechovka, které by Blaník využil pro webový stream nebo pro DAB+?
Řídíme se pravidlem „dobrého pomálu”. Nevidíme příliš smysl v tom vytvářet pět nebo šest dalších kanálů, protože pak si budeme kanibalizovat naše vlastní. Spíš je na zvážení, jestli v rámci letního vysílání nezařadit bloky písní k táboráku, z čehož je možné udělat playlist i na Spotify a umístit je tam pod značkou Blaníku. Ale abychom z táborových písní vytvářeli celý webový stream, to asi ne. Ve velké míře bychom stejně hráli podobné věci jako na webovém Blaníku.CZ, kde máme také vyšší zastoupení folku a country.
Nevidíme příliš smysl v tom vytvářet pět nebo šest dalších kanálů, protože pak si budeme kanibalizovat naše vlastní.
Zmínil jste Spotify. Uvažujete o dalších podobných distribučních kanálech pro Rádio Blaník?
Je to pro nás téma, přemýšlíme o nich stále víc. Primárně je ale vidíme jako cestu pro šíření našich podcastů. Dosud jsme podcasty dávali jen na náš web, teď je umisťujeme i na další podcastové platformy.
Změnilo se Rádio Blaník za těch 25 let, kdy v českém éteru vysílá?
Doufám, že se zásadním způsobem nezměnilo. Když jsme přicházeli na trh, tak si řada lidí ťukala na čelo. Tehdejší autor konceptu Petr Dvořák (nejde o bývalého GŘ České televize, pozn. red.) přišel s myšlenkou, že by Rádio Blaník mohlo uspět s českou hudbou. To bylo deset let po revoluci, kdy byl hlad po všem zahraničním, hodně odvážné. K tomu se přidali příjemní moderátoři, navozující pohodu. Věřím, že to se nezměnilo a svým způsobem si uchováváme takovou naši určitou „naivitu”. Spočívá v tom, že jedeme za posluchači a rozdáváme růže, že nemáme reportéra, ale máme Krajánka. Pořád si udržujeme naše sluníčko jako symbol pohody. Co se ale změnilo, je životní styl našich posluchačů. Když si vzpomenu, jak žila generace padesátníků v roce 1999 a jak žije dnes, tak ten rozdíl v aktivitě a v možnostech je velký. Dnes běžně platí mobilním telefonem, používají streamovací služby, včetně předplacených, kupují zahraniční dovolené online, poslouchají podcasty a jsou aktivní na všech hlavních sociálních sítích. A na to musíme reagovat. Dnešní čtyřicátníci a padesátníci jsou přístupem k životu „mladší”, než byli stejně staří lidé v předešlých generacích.
Daniel Rumpík, programový ředitel, Rádio Blaník
Patřil k prvním moderátorům Rádia Blaník, které zahájilo své vysílání na začátku června 1999. Poté pracoval ve východočeském Rádiu OK, kde se později stal programovým ředitelem a následně pak programovým ředitelem Rádia Blaník, kterým je dodnes.