České domácnosti se do dekarbonizace nehrnou, bojí se zdražení
Přechod na jiný typ energie skutečně plánuje pouze devět procent domácností, ukazuje výzkum Knowlimits Group.
Polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem a dalších 30 % využívá centrální zdroje tepla, které v českém prostředí tvoří převážně teplárny na fosilní paliva. Přechod na jiný typ energie ale plánuje pouze devět procent domácností. Lidé sice pokládají za důležité, abychom přešli z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění české komunikační skupiny Knowlimits Group.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ říká Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu Knowlimits Group.
Jako hlavní zdroj vytápění využívají domácnosti nejčastěji kotle na zemní plyn (32 %) a dálkové teplo (30 %), méně už pak kotle na pevná paliva (18 %). Mezi zdroji energie pro vaření dominuje elektřina (57 %) před zemním plynem (36 %). V oblasti teplé užitkové vody je nadvláda elektřiny méně dominantní (40 %), a to hlavně kvůli značnému podílu centrálního ohřevu (32 %). Pouze 9 % domácností přitom plánuje změnu typu energie pro topení, vaření nebo ohřev vody. Mezi preferovanými novými zdroji figurují v přibližně rovnocenném zastoupení fotovoltaika, plyn, elektřina, ekologický kotel na pevná paliva a tepelná čerpadla.
Při výběru dodavatele energií je pro spotřebitele klíčovým faktorem cena, dále její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatelské společnosti. Původ zdroje energie či aktivity dodavatele v oblasti ochrany životního prostředí naopak nehrají tak zásadní roli.
Z dotazování dále vyplynulo, že pro téměř polovinu lidí je přechod z fosilních na alternativní zdroje energie středně důležitý, pro třetinu pak životně důležitý. Dvě třetiny se však domnívají, že v důsledku transformace dojde ke zdražení energií (z toho většina očekává neúměrný nárůst cen). Jen 24 % lidí pak projevilo ochotu si za odběr zelené energie skutečně připlatit.
Průzkum také potvrdil dlouhodobou českou podporu jaderné energie a energetické soběstačnosti. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že jádro by mělo být považováno za čistý zdroj. Pro více než 40 % reprezentuje nejvhodnější náhradu za fosilní paliva. Podle naprosté většiny respondentů (83 %) by stát měl být plně soběstačný ve výrobě elektřiny.
O výzkumu
Výzkum komunikační skupiny Knowlimits Group proběhl letos na jaře. Na vzorku 1049 osob ve věku 15-69 reprezentativní na českou populaci dle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Sběr dat proběhl formou dotazování na internetovém panelu respondentů (metodou CAWI).
-mav-