Meta se posouvá k X, na úprk inzerentů to zatím nevypadá

Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock

Se změnou v Bílém domě nastává i výrazné přehodnocení toho, jak budou fungovat sociální sítě společnosti Meta. Její zakladatel Mark Zuckerberg tento týden oznámil řadu úprav s cílem nechat svobodě slova větší prostor. Tím se fungování Facebooku, Instagramu nebo Threads přiblíží bývalému Twitteru, přejmenovanému majitelem Elonem Muskem na X. Zatímco ale v reakci na přerod Twitteru na X během vyhrožovali velcí inzerenti Muskovi bojkotem kvůli podle jejich názoru až přílišnému rozvolnění standardů pro moderování nenávistného obsahu a šíření dezinformací, v případě Mety nejsou podobné obavy mezi digitálními inzerenty alespoň prozatím tak patrné, jak uvádí server Business Insider (BI). Skeptičtější zadavatelé však zatím mají nemálo otázek, jak bude Meta nová pravidla aplikovat v praxi.

Podle BI je prvotní odpověď celé reklamní branže – přesněji spíše absence okamžité silné reakce – dostatečně vypovídající. V přístupu odvětví se údajně zrcadlí jak závislost zadavatelů na platformách Mety, tak  potenciálně měnící se postoj firem k pojmům jako „brand safety“. Někteří marketingoví manažeři dokonce podle BI rozvolnění pravidel moderování obsahu na Facebooku a spol. vítají, neboť by změna mohla podnítit četnější interakce mezi uživateli platforem. Na druhou stranu ale může vzrůst riziko, že se marketingové kampaně objeví vedle problematického obsahu. Právě tato hrozba vedla některé zadavatele včetně Applu nebo Disney v roce 2023 k tomu, že pozastavili inzerci na X. Metu, jejíž platformy jsou co do počtu uživatelů řádově jinde než X, lze ale byznysově ignorovat o dost hůře. Jak připomíná BI s odkazem na data eMarketeru, ve Spojených států má Zuckerbergova firma více než dvacetiprocentní podíl na trhu digitální reklamy. Pouze Google je v daném segmentu silnější.

Vstříc politice

Majitel Mety přitom kopíruje Muska a jeho X téměř doslovně. Zuckerberg nahrazuje práci týmů ověřovačů (fact-checkerů) třetích stran takzvanými komunitními poznámky, které začaly pod Muskem fungovat na X, a řada uživatelů platformy si je chválí jako účinný nástroj proti šíření dezinformací. Principem komunitních poznámek je, že na případné nepřesnosti nebo manipulace v příspěvcích upozorňují sami čtenáři a o užitečnosti jejich postřehů nakonec rozhodne publikum sociální sítě. Novinku by měla Meta nasadit v příštích měsících. Kromě toho se Zuckerberg přihlásil jako zastánce prohlubování svobody projevu, když jeho firma rovněž oznámila rušení řady omezení a filtrů, které se týkaly moderování obsahu se společensky kontroverzní tematikou typu imigrace, genderu nebo genderové identity. To souvisí s třetí velkou úpravou, kterou Zuckerberg chystá: více politiky. Zatímco Meta se od roku 2021 snažila zobrazovat uživatelům čím dál méně obsahu souvisejícího s věcmi veřejnými, nyní bere zpátečku. Týkat se to má i doposud spíše „apolitických“ sítí jako Instagram nebo Threads.

V první řadě ale mění svůj přístup k politice i sám Zuckerberg. I v tomto ohledu připomíná Elona Muska, hlasitého zastánce republikánů a budoucího člena vedení „ministerstva vládní efektivity“ (DOGE). Zuckerberg nicméně v roce 2021 zrušil facebookový účet Donaldu Trumpovi kvůli tomu, že zpochybňováním férovosti prezidentských voleb na konci prvního mandátu podnítil dav svých příznivců k násilnému vnuknutí do Kapitolu. Před několika týdny nicméně Meta darovala do Trumpova inauguračního fondu milion dolarů. Kromě toho provozovatel Facebooku tento týden oznámil jmenování šéfa zastřešující organizace smíšených bojových umění UFC Dany Whitea členem představenstva Mety. White je známý také jako blízký podporovatel Trumpa.  Nastupující americký prezident přitom ještě začátkem loňského roku označoval Facebook jako nepřítele lidu. Nakonec to vypadá, že v provozovateli největší sítě najde dalšího spojence.

-riv-