Rok 2025 má být pro DAB+ v Česku klíčový

DAB+ je pro rozhlasový trh prozatím problematickou platformou. Komerční rádia se spoléhala doposud na masivní pokrytí v FM pásmu. Foto: generováno pomocí AI nástroje Dall-E

Historie digitálního rozhlasového vysílání DAB+, respektive tehdy ještě pouze DAB, se v Česku začala psát před 14 lety, kdy začaly fungovat první vysílače operátora Teleko na frekvencích, které již několik let nejsou v provozu. Operátorům se konečně po letech podařilo vymanit se ze spárů minulosti. Nejen, že došlo k přechodu na III. pásmo (v minulosti vyhrazené analogové televizi), ale se závěrem roku 2024 skončil i provoz vysílačů s omezenou platností a s omezenými technickými parametry, čímž byl omezen i jejich dosah k samotným posluchačům.

Kromě Českého rozhlasu, který svou DAB+ síť pro 96 % populace s externím pokrytím, vybudoval v uplynulých letech, se tak nyní „na svém“ usadili i komerční operátoři jako Teleko digital, RTI cz, Fiera touch, JOE Media a také České Radiokomunikace, respektive dceřiná firma Czech Digital Group (CDG). K nim se pak v následujících měsících přidají další hráči jako Play.cz, Broadcast Services (vlastnicky propojená s operátorem DVB-T2 multiplexu 24) nebo GG Omikron.

Místa bude dost. Kde vzít pro sítě obsah?

Zatímco operátoři budou nabízet dostatek prostoru pro všechny zájemce, kteří by si chtěli DAB+ byť jen vyzkoušet, už rok je jasné, že velký problém bude některé sítě vůbec naplnit. Díky technickým testům, které proběhly na konci loňského roku, je zřejmé, že České Radiokomunikace, respektive právě CDG, si pro svou síť zajistily solventní zákazníky v podobě velkých komerčních hráčů, jako jsou Radio United, Active nebo Londa. Další hráči ale budou své klienty shánět obtížněji. 

Otázkou je, jak se k rozhlasové digitalizaci postaví skupina Media Bohemia. Její Rock Rádio už úmysl vstoupit na tuto platformu potvrdilo v roce 2023. Dlouhodobě se v souvislosti se značkami Media Bohemia spekuluje o operátoru RTI cz, který nedávno vybudoval základ pro svou celoplošnou síť a aktuálně má po republice v provozu 23 DAB+ vysílačů. Výstavba celoplošného multiplexu, kterou MediaGuru.cz odhaduje na vysoké desítky milionů korun, by ekonomicky nedávala smysl, pokud by operátor neměl stanovenou finanční návratnost.

Rošády mezi sítěmi

V letošním roce se dočkáme bezpochyby také několika změn v programových nabídkách jednotlivých sítí. Ukázkovým příkladem je rozhlasová skupina Radio United, která u CRA poptala datovou kapacitu týkající se všech šesti jejich rozhlasových stanic. Zde je výhoda DAB+ oproti FM naprosto nesporná. Zatímco analogové vysílání už nenabízí kromě budování vysílačů s minimálním výkonem výraznou expanzi, bude-li mít zákazník dostatečný kapitál, digitálně není problém získat ani celoplošný zásah.

Radio United ovšem doposud využívalo pro šíření svých stanic nejen omezené pokrytí CRA v Praze, Plzní a do konce loňského roku i v Ostravě, ale také operátorů JOE Media (síť COLOR DAB+) a RTI cz. Po spuštění celoplošného multiplexu CDG ztratí distribuce v sítích těchto dvou operátorů smysl. Šéf Radio United Martin Hroch se k této otázce zatím nevyjádřil. Nejasné je v tuto chvíli i to, jak se například zachová společnost Seznam.cz, provozující rádia Expres FM a Classic Praha (aktuálně síť Color DAB+).

DAB+ bez podpory a s vysokými poplatky

Digitální rozhlas DAB+ nemá v Česku jednoduchou pozici a řada expertů se ptá, zda už na zavádění této technologie není pozdě, respektive už v tomto směru mají dávno jasno. Mladší ročníky mají své hudební streamovací služby jako jsou Spotify, Apple Music, YouTube Music, Tidal a mnohé další, na nichž si pustí okamžitě cokoliv a hlavně kdekoliv, pokud je tam připojení k internetu, případně mají obsah stažený pro offline režim. Záchranou pro DAB+ tak mohou být spíše střední a starší ročníky nebo tematická rádia.

Proč zavádění digitálního rozhlasu přichází tak pozdě? Nejde pouze o skutečnost, že nebyly k dispozici odpovídající kmitočty. Někteří manažeři (nejen) v minulosti viděli v aktivitě Českého rozhlasu rozjet trh s DAB+ jako nežádoucí krok, kterému je třeba za každou cenu bránit. Rozhlasový trh tak nyní sklízí pomyslné ovoce – na rozdíl od televizní digitalizace ta rozhlasová politiky nezajímá, nulová je i státní podpora, mainstreamová média technologie (zatím) stále úspěšně míjí a vstupu nových hráčů brání i vysoké poplatky autorským svazům. V DAB+ tak musela ukončit kvůli nim vysílání i  stanice Schwarzwaldradio.