RSF: Česko si v žebříčku svobody tisku polepšilo

sobota, 3. května 2025, 10:00 Aktuality, Tisk MediaGuru

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnější porušení svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje v aktuální zprávě organizace Reportéři bez hranic.

Míra svobody tisku (čím tmavší, tím je index svobody nižší), zdroj: RSF

Míra svobody tisku (čím tmavší, tím je index svobody nižší), zdroj: RSF

Česko se ve světovém žebříčku svobody tisku za rok 2025 umístilo na 10. místě. Je to o sedm míst lepší postavení než před rokem. Vyplývá to z aktuálního hodnocení organizace Reportéři bez hranic (RSF). Zpráva oceňuje zejména posílení finanční stability veřejnoprávních médií, což kontrastuje se situací v jiných evropských zemích, kde financování médií čelí nejistotě a politickým tlakům.

Například v Německu (11. místo) a Francii (25. místo) zůstává udržitelnost veřejnoprávního vysílání problematická. Ve státech jako Slovensko (38.), Bosna a Hercegovina (86.), Srbsko (96.) či Kosovo (99.) se veřejná média potýkají s rozpočtovými škrty i politickým zasahováním. V těchto případech dochází k oslabování nezávislosti a důvěryhodnosti médií.

Žebříček svobody tisku 2025, zdroj: RSF

Žebříček svobody tisku 2025, zdroj: RSF

V mnoha zemích východní Evropy a postsovětského prostoru zůstává svoboda médií v ohrožení. Válkou zasažená Ukrajina (62. místo) přišla o velkou část zahraniční finanční podpory, která dosud udržovala nezávislá média při životě. Nyní hrozí omezení informování o ruských válečných zločinech i korupci. Média v exilu z Ruska (171.) a Běloruska (166.) čelí hromadnému propouštění kvůli ztrátě financí.

V Gruzii (114.) ovládá reklamní trh oligarcha a zakladatel vládní strany Bidzina Ivanišvili, a nově schválený zákon o „zahraničním vlivu“ prakticky znemožňuje alternativní financování. V Ázerbájdžánu (167.) byla nezávislá média umlčena nebo přinucena k exilu.

Politická instrumentalizace médií je dalším negativním trendem. V Moldavsku (35.) čelí investigativní novináři diskreditaci ze strany politiků na sociálních sítích. V Kyrgyzstánu (144.) byl nezávislý portál převzat bývalým prezidentským mluvčím. V Uzbekistánu (148.) jsou novináři vystaveni represím i pokusům o uplácení.

Turecko (160.) pokračuje v tvrdém potlačování nezávislé žurnalistiky. I v rámci EU existují vážné problémy: v Maďarsku (68.) a na Kypru (77.) je státní inzerce distribuována netransparentně. V Albánii (80.) a Řecku (89.) přetrvávají střety zájmů mezi médii a politickými elitami. Média, která se brání tlaku, často čelí tzv. šikanózním žalobám (SLAPP), například v Chorvatsku (60.) a Bulharsku (70.).

Navzdory obtížné situaci se v některých zemích objevují pozitivní změny. Polsko (31.) se po odklonu od zneužívání práva vůči novinářům začíná zvedat. Rakouský (22.) mediální sektor hlásí ekonomické oživení a Estonsko (2.) se stalo nejlépe hodnocenou zemí EU z hlediska svobody tisku – hned za Norskem (1.).

Více informací najdete zde.