Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock
Přechod na hybridní měření poslechovosti rádií Radioprojektu otevřel možnosti i pro zkoumání odložené poslechovosti rádií. Vůbec první data, která zjišťují, kolik odložená poslechovost může rádiím přinést, představil ve středu na setkání odborné veřejnosti k výsledkům Radioprojektu Pavel Šimoník, vedoucí oddělení výzkumu a analytiky Českého rozhlasu (ČRo). „Předpokládám, že stejně jako u televize bude význam odložené poslechovosti u rádií narůstat," myslí si Pavel Šimoník.
Odložená poslechovost rádií sleduje, kolik lidí si pustí pořady z rádia zpětně, konkrétně do sedmi dnů od živého vysílání. Do 7 dnů od živého vysílání (TS0-7) daného pořadu se totiž realizují zhruba tři pětiny odložené poslechovosti (do tří dnů jsou to pouze dvě pětiny). Měření odložené poslechovosti se vztahuje pouze na odloženou poslechovost původního živého vysílání. Podmínkou je také poslech alespoň v délce tří minut.
Měření odloženého poslechu u rádií je podle Pavla Šimoníka složitější než u televize. Důvodem je vysoký podíl hudby, zejména u komerčních stanic, kde tvoří až 80 % vysílání. Každou skladbu je nutné přesně identifikovat, aby nedocházelo k chybám při porovnávání obsahu. Stanice ČRo i některá komerční rádia vzájemně sdílejí a vysílají celou řadu pořadů. Je nutné každý z nich přiřadit zpětně pouze k jedné „mateřské“ stanici. Přesná identifikace je potřeba i u reklamních bloků a self-promo.
Pilotní měření se zaměřilo na stanice Českého rozhlasu, které obsahují více mluveného slova. V pilotním měření byla eliminována hudební složka, aby se podařilo identifikovat mluvené slovo. Poté došlo ke spárování s audio stopou živého vysílání. Do měření byly konkrétně zařazeny stanice Radiožurnál, Dvojka, Vltava a ČRo Plus. Výsledky ukázaly, že odložený poslech přidává čtyřem testovaným stanicím dohromady 152 tisíc denních posluchačů, což představuje přibližně 8% navýšení oproti živému vysílání.
Výsledky odložené poslechosti TS 0-7 pro vybrané stanice ČRo, zdroj: Radioprojekt, 2.-3, kvartál 2025, živý poslech+TS0-7
Výsledky odložené poslechosti TS 0-7 pro vybrané stanice ČRo, zdroj: Radioprojekt, 2.-3, kvartál 2025, živý poslech+TS0-7
K nejčastěji pořadům poslouchaným odloženě patří dramatická a literární tvorba, například četby na pokračování, a také publicistické pořady, například Vinohradská 12, Interview Plus nebo Kriminálka. Pilot rovněž ukázal, že více než polovina (55 %) posluchačů v daný den neposlouchá živé vysílání. Odložený poslech tak oslovuje jinou populaci, která je většinou mladší a mírně vzdělanější.
Základní výsledky
- Denní dosah vysílání Českého rozhlasu je po zahrnutí on demand produkce vyšší.
- Odhadem TS0-7 navyšuje denní poslechovost o 8 %, tzn. o 152 tisíc posluchačů (pro 4 stanice ČRo).
- Odložený poslech je typický pro programové stanice, méně pro proudové stanice: ČRo Dvojka celkem na úrovni 118 % živého poslechu, ČRo Vltava celkem na 144 %, ČRo Plus celkem na 115 % a ČRo Radiožurnál celkem na 103 %.
- Odložený poslech výrazně posiluje literárně dramatická tvorba, četba na pokračování, dramatizace četby, audio/radioknihy. Takový program je typický pro stanice ČRo Vltava a ČRo Dvojka.
- Významnou složkou jsou i zpravodajsko-publicistické pořady/rozhovory. Nejposlouchanější pořady TS0-7: Kriminálka, Vinohradská12, Osobnost Plus, Jak to vidí, Interview Plus
- Posluchači odloženého poslechu (ondemand) představují většinově unikátní skupinu bez přesahu do živého vysílání. Zhruba 55 % z nich poslouchá rozhlas v daný den pouze odloženě (u Vltavy 98 %, u Dvojky 83 %).
- Častěji poslouchají odloženě muži, mladší a vzdělanější posluchači než u živého vysílání.
Měření odložené poslechovosti má být v příštích dvou letech postupně rozšířeno. Do roku 2025 chce Český rozhlas zapojit většinu rádií, která dodají potřebné podklady pro přesnou identifikaci hudby a mluveného slova. Stejně tak by se měly objevit standardní výstupy pro analytické a mediální systémy. Do konce roku 2026 plánuje výzkumný tým nasadit algoritmy umělé inteligence, které umožní automatickou identifikaci hudebního obsahu. K finálnímu cíli – jednotné měně, která bude kombinovat živé vysílání s odloženým poslechem podobně jako u televize – by mohlo rozhlasové měření dospět kolem roku 2027.
-mav-
Tagy
