Ilustrační foto, zdroj: Freepik
Čeští novináři a novinářky vnímají jen omezený počet faktorů, které by zásadně ohrožovaly jejich práci. Většina z nich nečelila právním krokům mířeným přímo proti nim, ani fyzickému násilí. Za největší hrozby označují osobní útoky, nátlak, zpochybňování profesní integrity a nenávistné projevy. S tím souvisí i jejich nejčastější obavy. Vyplývá to ze studie o pracovních podmínkách českých novinářů a novinářek, která je součástí mezinárodního výzkumu Worlds of Journalism Study (WJS). Celkem se mezinárodní analýzy zúčastnilo více než 32 tisíc novinářů a novinářek ze 75 zemí – jde o největší světovou komparativní studii zaměřenou na pracovní podmínky v žurnalistickém oboru.
Českou část výzkumu zpracoval tým výzkumnic a studujících z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK (IKSŽ FSV UK). Sběr dat probíhal v českém prostředí v letech 2022–2023.
Základní výsledky
- téměř 38 % se obává, že pachatelé a pachatelky útoků na novináře zůstanou nepotrestáni,
- 16 % uvádí obavy o své emoční a mentální zdraví,
- 10 % se bojí ztráty zaměstnání v médiích,
- a téměř 3 % se obávají o své fyzické zdraví.
Výzkum odpovídá i na otázku, kdo v českých médiích pracuje.
- Českému žurnalistickému prostředí dominují muži, kteří tvořili téměř 60 % z dotazovaných.
- Průměrný věk byl 41,6 let.
- Průměrný pracovní týden českého novináře či novinářky trvá 46,3 hodin.
- Téměř polovina (46 %) si přivydělává mimo žurnalistiku, což poukazuje na finanční nejistotu a nestabilitu v oboru.
Čeští novináři a novinářky také uvádějí vysokou míru redakční autonomie.
- 77 % z nich se silně ztotožňuje s tvrzením, že mají svobodu při výběru témat, a 82 % při rozhodování o způsobu jejich zpracování.
- Přesto pouze 58 % vyjadřuje důvěru v celkovou svobodu médií v zemi, což naznačuje opatrnější pohled na širší politický a ekonomický kontext.
- Ve srovnání s předchozí vlnou výzkumu (2012–2014) poklesl počet respondentů a respondetek, kteří vnímají „extrémní či velmi silný“ vliv majitelů médií – z téměř 25 % na současných 18 %. Za klíčové faktory ovlivňující jejich práci považují novinářskou etiku a osobní hodnoty.
„Relativně optimistické výsledky ve srovnání se zahraničními zeměmi je nutné v tuto chvíli nahlížet trochu s opatrností v kontextu nové politické situace po volbách do poslanecké sněmovny. A to zejména v souvislosti s postojem nově se formující vlády k veřejnoprávním médiím, nebo s útoky na Deník N, a zejména investigativní novinářku Zdislavu Pokornou,“ sdělila Alice Němcová Tejkalová, vedoucí katedry žurnalistiky na IKSŽ FSV UK a jedna z koordinátorek výzkumu ve střední a východní Evropě. Společně s ní se na studii podílely Sandra Lábová (která je i spoluautorkou globální kapitoly o editoriální autonomii a svobodě médií), Barbora Součková a Anna Hrbáčková z IKSŽ FSV UK. Do mapování české mediální krajiny a dotazování novinářek a novinářů se zapojili i studující tohoto institutu.
Globální srovnání
Expertka na média Alice Němcová Tejkalová byla v rámci výzkumu WJS rovněž jednou z hlavních autorek globální kapitoly, která se zabývá tím, jak novináři a novinářky vnímají faktory ovlivňující jejich práci. Z výsledků vyplývá, že míra těchto vlivů se v jednotlivých regionech výrazně liší. Západní země, především ty v severní Evropě, dlouhodobě vykazují nejnižší úroveň vlivu – například Spojené státy americké byly (před znovuzvolením Donalda Trumpa) jedinou neevropskou zemí mezi dvacítkou států s nejnižší vnímanou mírou vládní cenzury. Naopak novináři a novinářky na Blízkém východě, v Africe, Asii a z části v Latinské Americe vnímají podstatně silnější politické ovlivňování svojí práce. V konfliktních oblastech, jako je Jemen, Ukrajina či Pákistán, je výrazně vnímán vliv armády.
V souladu s předchozí vlnou WJS se celosvětově potvrzuje, že novináři a novinářky nejvíce pociťují organizační a procedurální tlaky, které přímo ovlivňují jejich každodenní praxi. Vliv osobních vazeb zůstává stabilní, zatímco ekonomický a politický tlak se v řadě zemí prohloubil. Trendy ukazují, že novinářská práce nikdy neprobíhá izolovaně od společenského kontextu, a vzhledem k sílícímu populismu odrážejí obavy z vnějšího zasahování do novinářské práce.
-mav-
Tagy
